Aplikace, v níž si lze pár kliknutími objednat odvoz osobním vozem, je trnem v oku taxikářů po celém světě. Ti čeští naposledy protestovali na začátku února, kdy zablokovali pražskou magistrálu. Vadí jim především to, že vydělávat si jako šofér Uberu může každý, kdo má řidičský průkaz a auto. Profesní licence netřeba.
Taxi služby se zlobí na řidiče. Za mobilní aplikace jim hrozí pokutami |
Naopak zelenou by Uberu dala primátorka Prahy Adriana Krnáčová, která s taxikáři vede dlouhodobý boj kvůli cenám a další regulaci. Chybí jí ale legislativa, o kterou by se mohla opřít.
„V případě taxislužby můžeme jako Praha regulovat pouze zkoušky řidičů nebo ceny. Kdybychom mohli silniční zákon změnit, tak to uděláme. Je to otázka ministerstva dopravy a musím otevřeně říct, že se spoluprací s nimi nejsme spokojeni,“ řekla Krnáčová na mezinárodní konferenci Institutu pro politiku a společnost s názvem Digitální Česko.
Čí je to vlastně problém?
Ministerstvo dopravy ale necítí, že je řešení problému, který například ve Francii přerostl v napadání řidičů Uberu a zapalování vozů, v jeho moci. Jediné, co úřadu chybí ke spokojenosti, je, aby firma vozy opatřila označením Taxi a vybavila je taxametrem.
„Vyvstává tu řada otázek, například pojištění řidičů, které se ale týkají spíše ochrany spotřebitele, obecného podnikání a kontroly než dopravních záležitostí,“ řekl LN ministr dopravy Dan Ťok. Situaci přirovnal k zákonu o plavbě, do kterého přibyla část upravující pracovní dobu lodníků, přestože podle něj je to otázkou zákoníku práce.
Jenže ani ministerstvo průmyslu, ani ministerstvo financí za problém zodpovědnost necítí.
Pražští taxikáři na začátku února na protest proti společnosti Uber blokovali pražskou magistrálu.
„Působnost regulovat maximální cenu ministerstvo financí plně přeneslo obcím. Zda je Uber zprostředkovatelem taxislužby, by pak měl zřetelně vymezit zákon o silniční dopravě,“ uvedla Kateřina Vaidišová z resortu financí.
„Může to vypadat, že si přehazujeme, čí že je to vlastně problém, ale ministerstvo dopravy nedokáže všechno. Otázka je, jestli tu existuje společenská poptávka po tom, abychom měli Uber regulovaný zákonem. Pak by to měla řešit veřejná debata, ideálně v parlamentu,“míní Ťok.
V klinči lobbingu
Ministerstvo i město dostaly od Uberu náměty ke změnám. Zároveň ale cítí velký lobbing taxislužeb, jejichž cíl je opačný.
„Není zajemstvím, že se v Česku snažíme o zjednodušení pravidel a zlepšení prostředí pro firmy, jako jsme my,“ uvedl v rozhovoru pro LN šéf Uberu pro střední Evropu Rob Khazzam.
To nyní potvrdila i marketingová manažerka pražského Uberu Barbora Polachová.
Šéf Uberu hájil v Davosu prospěšnost služby pro světovou ekonomiku |
„Jsme si vědomi toho, že Uber a další obdobné platformy jsou novinkou pro stávající legislativní prostředí. Předložili jsme proto řadu návrhů a doporučení, jak modernizovat právní předpisy a normy. Záměrem je vyhovět jak potřebám a přáním lidí, tak i všem aktérům odvětví dopravy, včetně zajištění podmínek pro férovou hospodářskou soutěž,“ říká.
Taxikářské firmy ale zastávají opačný názor a podle nich jsou mobilní aplikace nekalou soutěží. Trnem v oku jim přitom není jen Uber, ale i další firmy jako české Liftago nebo slovenský Hopin, které v Praze rovněž působí.
Nové platformy jim totiž často přetahují řidiče, které lákají nižší odvody z tržeb. V návrhu strategie v oblasti taxislužby odeslaném pražskému magistrátu proto dispečinky doporučují „zaujmout kritický postoj ke všem internetovým aplikacím“.
Je Uber taxislužba? V čem tkví problém definice:„Kooperativní (sdílená) ekonomika, mezi jejíž nejviditelnější zástupce patří právě Uber, patří k novým fenoménům, se kterými se lze v současnosti setkat prakticky po celém světě. Významná část těchto aktivit se dotýká oblastí služeb, a právě proto se stala kooperativní ekonomika důležitou součástí Strategie pro vnitřní trh z podzimu loňského roku, která je v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Pokud lze stručně shrnout postoj Evropské komise, tak ta vnímá kooperativní ekonomiku jako příležitost spíše než hrozbu a návrhy k regulaci vznese tehdy, pokud se ukážou být jako nezbytné. Podobný postoj zaujímá i MPO s důrazem, že by případná regulace měla být cílená na konkrétní sektory, nikoli vedena plošně. Z pohledu regulace Uberu je pak klíčová otázka, o jaký typ služby se vlastně jedná. Tuto otázku může pomoci vyřešit budoucí rozhodnutí Soudního dvora EU (SDEU) ve věci Asociación Profesional Elite Taxi (C-434/15), která řeší právní ukotvení Uberu. Není totiž zcela jasné, jestli se v případě Uberu jedná o službu v oblasti dopravy nebo službu informační společnosti. Rozhodnutí SDEU tak tedy může mít významný dopad na způsoby a možnosti budoucí regulace podobných služeb a také na to, do jaké míry bude společnost Uber spadat do kompetence MPO. Do rozhodnutí SDUE proto MPO považuje návrhy na regulatorní kroky vůči společnosti Uber za předčasné. V této chvíli je MPO toho názoru, že je potřeba odlišit řidiče vykonávající činnost a aplikaci Uber samotnou. Zatímco v prvním případě lze argumentovat, že řidiči poskytují dopravní službu (taxi), činnost Uberu spočívá spíše ve spojování nabídky a poptávky a nejedná se o službu v dopravě jako takovou.“ František Kotrba, tiskový mluvčí MPO |
Exkluzivní profil šéfa Uberu Travise Kalanicka přináší magazín Index LN v pondělí 7. března.
