Veškerá diskuse o rozpočtu se tak koncentruje do několika málo dnů před jeho schvalováním.
To také znamená, že lobbisté všeho druhu mají jen velmi málo času na prosazování svých zájmů. Ozývají se restauratéři, pivovarníci, pumpaři, učitelé. Nikomu z nich se navrhované změny v rozpočtu nelíbí. Jelikož se však v nastalé vřavě všichni překřikují, není nikoho slyšet. Pravý lobbistický festival se tak odehraje až ve sněmovně.
Jednu výhodu to má. Z dlouhých diskusí kolem rozpočtu bude patrné, kdo za koho kope. Proto by i pro poslance bylo jednodušší, kdyby o rozpočtu raději hlasovali v jednom balíku.