Díky novým zdrojům významně klesá závislost Spojených států na dovozu plynu. Objem dovozu byl loni nejnižší od roku 1994 a pokrýval pouhých 11 procent spotřeby. Pro srovnání, země Evropské unie musí dovážet dvě třetiny své spotřeby plynu. Loni se břidličný plyn podílel na celkové těžbě plynu v USA z jedné pětiny. V roce 2020 to podle odhadů bude již polovina.
ČTĚTE TAKÉ: |
Další z dopadů oceňují hlavně spotřebitelé. Tržní cena plynu v USA je od počátku loňského roku nižší než v Evropě a rozdíl se postupně zvětšuje. Od počátku letošního roku je plyn na burzách v Evropě dvakrát tak drahý než v Severní Americe.
USA tradičně vyrábějí elektřinu hlavně v uhelných elektrárnách. V posledních letech se však situace mění. Plyn je natolik cenově výhodný, že začíná postupně nahrazovat uhlí při výrobě elektřiny. V zemích Evropské unie - navzdory emisním povolenkám - vychází uhlí stále výhodněji.
Přístup evropských zemí k využití břidličného plynu se zatím liší. Například Francie vážně uvažuje o zákazu nekonvenční těžby. Naopak optimistické je Polsko, které má dle různých odhadů využitelné zásoby od 1,4 bilionu do 5,3 bilionu metrů krychlových plynu v horninách.
Tím by mohlo pokrýt vlastní spotřebu po dobu 100 až 300 let. Největší optimisté dokonce tvrdí, že se Polsko může stát druhým Norskem. "Komerční těžba může začít za dva nebo tři roky. Za sedm až deset let by Polsko mohlo být vývozcem plynu," odhaduje analytik Ronald Stoeferle.
O možné perspektivě těžby v České republice zatím analytici i odborné studie mlčí. Zájem o průzkum vhodných lokalit však těžební firmy mají. Jak LN již dříve informovaly, britská firma Cuadrilla Resources projevila zájem o průzkum ložisek na Moravě mezi Vsetínem a Valašským Meziříčím.
Další zájemce, australský BasGas, dokonce požádal o licence k dvěma lokalitám. První se nachází mezi okrajem Prahy a Berounem, druhá pak na Trutnovsku. Všechny tři žádosti nyní posuzuje ministerstvo životního prostředí.