Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Lex Babiš zapomněl na web: Křetínský do politiky nemůže, majitel Seznamu ano

Média

  6:00
PRAHA - Sedm milionů Čechů brouzdá po internetu. Většina z nich odtud čerpá zprávy o domácím i světovém dění. Nový zákon o střetu zájmů však jako média uznává jen tisk, televizi a rozhlas.

Daniel Křetinský foto: MAFRA - Michal Šula

Novela zákona o střetu zájmů zakáže od příštího volebního období členům vlády vlastnit média. Má však zásadní nedostatek. Pamatuje totiž pouze na tisk či televizi a naopak zcela opomíjí internetová média. Údajně proto, že webové zpravodajství není na rozdíl od provozování televizního a rozhlasového vysílání či vydávání periodik nijak regulováno.

Sněmovna zpřísnila prokazování původu majetku. Bude platit už od nevysvětlených pěti milionů

„Zároveň si nemyslím, že internetové zpravodajství by bylo dnes nějak zásadně silnější než klasické. Určitě je silnější než v minulosti, ale televizní, rozhlasové vysílání či vydávání periodického tisku nijak nenahrazuje, ale doplňuje,“ řekl LN Jan Chvojka, poslanec za ČSSD a předkladatel pozměňovacího návrhu.

Jenže to není tak úplně pravda. Jistě, rozšíření internetu v populaci je asi 71 procent, zatímco u tisku je to 88 procent, u rozhlasu 86 au televize dokonce 95 procent. Internetová populace ale čítá nezanedbatelných sedm milionů lidí.

A zatímco v případě tisku se čísla v posledních letech nemění, internetové statistiky strmě rostou a lidé navíc tráví na síti stále více času.

Větší dosah než noviny

Letošní průzkum agentury STEM/MARK ukazuje zajímavou věc: tištěné verze deníků nebo časopisů čte alespoň občas 86 procent internetové populace. Kromě časopisů, které se nevěnují zpravodajství, je ale potřeba odečíst i noviny, které mají někteří lidé na svých pracovištích či periodika rozdávaná zdarma na veřejných místech jako například pražský deník Metro.

Tištěné deníky totiž získává polovina všech pravidelných i občasných čtenářů z internetové populace zdarma. Kupuje je jen třetina a předplatné má 14 procent z nich.

Pokud jde o denní zpravodajství, tak to čerpá internetová populace většinou opět z internetu. Každodenně si zprávy na webu čte 62 procent z nich. Naproti tomu z klasických novin získává informace denně 30 procent internetové populace.

Pochybnosti? Berňáky budou smět pátrat ve vašich penězích a zpětně danit

Z toho vyplývá, že zpravodajský web může v současnosti získat přes 4,3 milionu čtenářů a jeho potenciál dynamicky poroste. Naproti tomu největší české vydavatelství Czech News Center má podle dat výzkumu čtenosti Media Projekt po všech svých nedávných akvizicích v tištěných titulech 3,4 milionu čtenářů.

Zatímco ale majitel fotbalové Sparty Daniel Křetínský, který za Czech News Center stojí, do vysokých politických funkcí nemůže, zakladatel a majitel Seznam.cz Ivo Lukačovič by mohl. Jeho Novinky.cz přitom denně navštíví v průměru 1,4 milionu lidí, což je číslo, o kterém si může jakýkoliv deník v České republice nechat zdát. A to jde jen o jeden ze skoro tří desítek serverů, které do skupiny Seznamu patří.

„Online média dnes rozhodně nejsou žádnými přívěšky nebo něčím podobným. Potíž je ale v jejich definici. Jak rozlišit, kde na internetu už končí média a začíná něco jiného,“ říká mediální a komunikační konzultant Karel Křivan s poukazem na nejrůznější blogy, u mladé generace populární youtubery a další.

Rodina je základ podnikání

„Asi se shodneme, že web Lidovky.cz je zpravodajským médiem. Je to ale i facebookový nebo twitterový profil Lidových novin, kde vychází odkazy na články? A co teprve jednotliví novináři, jejichž profily na sociálních sítích sleduje více lidí, než kolik čte tituly, ve kterých pracují,“ dodal Křivan.

Vynechání online zpravodajství ze zákona, který získal přezdívku Lex Babiš (podle Andreje Babiše, ministra financí a majitele skupiny Agrofert, do níž patří i Mafra, vydavatel Lidových novin; pozn. red.), se tak jeví jako zásadní nedostatek, který dělá novou legislativu polovičatou.

Babišovu Agrofertu loni stoupl zisk o 40 procent, na necelých 9 miliard

Není to přitom neřešitelný problém, základní definice by jistě formulovatelná byla. Možná by nepokryla všechny, ale nový zákon se dá obejít zrovna tak. Ať už převodem vydavatelství na někoho z příbuzných, nebo rozdělením mediální skupiny na internetovou a neinternetovou část.

„Z návrhu novely neplyne, že by provozovat rozhlasové nebo televizní vysílání nebo vydávat pe riodický tisk či mít účast v právnické osobě, která tak činí, nesměly osoby blízké veřejnému funkcionáři. Tyto nedostatky znesnadňují naplnění smyslu a účelu novely zákona o střetu zájmů, a je tedy otázkou, zda jeho případná účinnost zabrání jednání, které má za cíl omezit,“ uvedl Ivan Rámeš, senior advokát advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners.

NOVELA ZÁKONA O STŘETU ZÁJMŮ ROZDĚLUJE VLÁDNÍ KOALICI

■ Nový zákon o střetu zájmů minulý týden podpořilo 135 ze 183 přítomných poslanců.

■ Jeho účelem má podle předkladatelů zákona být zamezení srůstání byznysu a politiky a boj proti korupci.

■ Novela od počátku vyvolává spory v koalici. Zatímco ČSSD ji chválí, hnutí ANO ministra financí Andreje Babiše ji kritizuje jako zákon namířený proti jeho osobě. Babiš je totiž mimo jiné i majitelem mediálního domu Mafra.

Pro přijetí se vyslovila i opozice. Podle ODS zákon sice není ideální, ale je potřebný.

Budoucí členové vlády budou moci dál ovládat firmy, společnosti ale nebudou mít přístup k veřejným zakázkám, nenárokovým dotacím a investičním pobídkám.

■ Příští ministři či jejich firmy rovněž nebudou moci provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Internetová média ale zákon nereguluje.

■ Novelu přezdívanou Lex Babiš nyní ještě musí schválit Senát a podepsat prezident Miloš Zeman. Ten však ve středu při setkání s českými novináři po projevu v sídle OSN uvedl, že se zákon pravděpodobně vetovat nechystá.