Na problém upozornil na začátku týdne americký ekonomický list The Wall Street Journal.
Prezident Barack Obama žádá zvýšení minimální mzdy na federální úrovni ze 7,25 dolaru na 10,10 dolaru za hodinu a levicoví politici v Seattlu či New Yorku ženou tuto mzdu ve svých městech až k patnácti dolarům. Na důsledky takového růstu mezd na zaměstnanost nekvalifikovaných lidí poukázal americký hamburgerový řetězec Wendy’s.
Finanční ředitel této společnosti se ve čtvrtletní zprávě zmínil o tlaku na růst mezd a řekl, že firma se s tím bude vyrovnávat řadou technologických iniciativ. Plánuje například budování samoobslužných kiosků. Firma tak namísto lidí, kteří se pro ni stali příliš drazí, bude více využívat stroje.
ČTĚTE TAKÉ: |
Zastánci růstu minimální mzdy stále tvrdí, že to prospěje hlavně zaměstnancům restaurací. Jelikož ale mnoho z nich tam pracovat kvůli povinně vyšší mzdě přestane, je dobrý důvod učinit z toho závěr, že kampaně za zvýšení minimální mzdy přinesou prospěch zejména odborům, které je podporují.
Šéf Wendy’s Emil Brolick na otázku, jak by mohly franšízy této firmy zvyšovat ceny, aby kompenzovaly nárůst mzdových nákladů ve městech jako je New York, řekl, že budou zkoumat hlavně možnosti snížení počtu personálu, zkrácení odpracovaného počtu hodin a dalších úspor.
„Vím, že jsou lidé, kteří si naivně myslí, že tyto mzdy lze jednoduše přenést do růstu cen. Nemyslím ale, že tomu věří naše obvyklá franšíza,“ uvedl Brolick. Podle něj tak růst mezd nakonec poškodí právě ty, jimž měl pomoci.
Podle listu The Wall Street Journal to znovu ukazuje na obrovský rozpor mezi tvrzeními pokrokářů a realitou.
Šéf řetězce McDonald’s Don Thompson sice loni, v situaci protestů proti nízkým nástupním mzdám, vyjádřil souhlas s Obamovým plánem na zvýšení minimální mzdy, pak ale přišly zprávy, že firma pracuje na nových plánech automatizace.
Málo placení zaměstnanci určitě nepotřebují další zákony, které je cenově vytlačí z práce, podotkl list.
