Soud oběma rozsudky zamítl žaloby České televize na regulátora. Jimi ČT napadala udělení pokut ve výši 400 tisíc a 600 tisíc korun. Vycházela z právního názoru, že předělová znělka odpovídá zákonné definici pořadu, neboť se jedná o obsahově souvislou, celistvou a časově ohraničenou část televizního vysílání.
„Soud konstatoval, že kdyby znělka byla pořadem – rada tvrdila, že není možné, aby pořady odděloval pořad –, co by pak oddělovalo znělku od reklamy? Účelem je, aby se reklama jako komerční sdělení oddělila od pořadů,“ řekl LN předseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Václav Žák.
Sám předseda přitom radu před soudem zastupoval. Jak říká, byl to záskok za nepřítomné kolegy s právnickým vzděláním. „Právníci specializovaní na tento případ nebyli k dispozici, byli nemocní nebo mimo republiku,“ uvedl Václav Žák. U soudu první instance je totiž možným zástupcem právě předseda rady.
ČT se s prohrou nesmířila
Svou prohru u soudu potvrdila i Česká televize, nesmířila se s ní ale. „Podáme kasační stížnost, protože jsme si jisti, že jsme zákon neporušili,“ sdělil LN mluvčí televize Ladislav Šticha. Verdikty tedy nejsou definitivní. Možností, jak je zvrátit, jsou v takových správních řízeních právě kasační stížnosti, jdoucí k Nejvyššímu správní soudu. V této konkrétní kauze by stranami sporu měla být Česká televize a pražský Městský soud, respektive jeho rozsudek.
Kdyby rada definitivně vyhrála, pokuty od České televize by putovaly do státního rozpočtu, jako jeho obecný příjem.
ČT by přitom mohla přijít o mnohem víc peněz, než jen milion. Rada ji dosud pokutovala za tentýž přečin celkem sedmnáckrát a jen za poslední měsíce souhrnná výše sankcí překročila jedenáct milionů korun.
Sponzorované reklamní znělky ČT nabízela od roku 2004, jen za první loňský půlrok z nich měla přes dvacet milionů korun. V letech 2008 až 2012 na nich plánovala vydělat přes 160 milionů korun. Tvrdila přitom, že sponzorované reklamní znělky jsou pro její diváky díky své krátké stopáži mnohem lépe akceptovatelné než dlouhé reklamní bloky.
