V aféře „LuxLeaks“ jde zkrátka o podezření, že Lucembursko v minulosti uzavíralo dohody se stovkami firem, které jim fakticky umožňovaly daňové úniky v zemích, kde působí.
Firmy si údajně převáděly zisky kvůli výhodnějšímu zdanění právě do velkovévodství. Podezření vyplývá z práce mezinárodního týmu investigativních novinářů, kteří zveřejnili téměř 28 tisíc stran tajných dokumentů.
PSALI JSME: |
Odborníci sice zpochybňují, že by se ve skutečnosti dělo něco nelegálního nebo překvapivého. Důvodem lucemburských transakcí ani nemuselo být vždy úsilí o daňovou úlevu, ale například snaha získat ve finančním centru peníze pro další aktivity. Celá záležitost není uzavřena, mnohé bude muset prokázat další šetření.
Přesto je pravděpodobné, že – vzhledem k rozsahu odhalení netransparentních aktivit firem v Lucembursku – může nynější bouře vést k větší revoluci. Evropská unie už společně s dalšími světovými institucemi delší dobu bojuje proti daňovým rájům, problém lucemburského daňového systému zůstával podle kritiků dlouho ve stínu jiných afér.
Přední odborník na daňové ráje Ronen Palan v listu The Irish Times připomíná, že třeba Američané v minulosti svou pozornost hodně zaměřovali na švýcarské banky. „Politikům a bankéřům se po dlouhá léta dařilo popírat, že by Lucembursko bylo daňovým rájem,“ uvádí Palan.
Pepsi, Deutsche Bank a další velcí hráči
Kromě zesílení boje proti „nekalé daňové konkurenci“ přímo v EU je možné očekávat i diskuse o tom, jak funguje celé odvětví auditorských a poradenských služeb. V celé lucemburské aféře totiž hraje klíčovou roli jedna z firem velké globální čtyřky – PricewaterhouseCoopers (PwC), která jednotlivým firmám s transakcemi pomáhala. PwC na druhé straně namítá, že novináři vycházejí z neúplných informací.
Pozornost samozřejmě poutá i výčet firem, jež do Lucemburska se svými penězi „putovaly“ – PepsiCo, Ikea, FedEx, Accenture, Procter & Gamble, Heinz, JP Morgan, Deutsche Bank a další. Není pochyb, že tu s pomocí poradenských firem vznikaly komplikované účetní a právní struktury, které mohly leccos z vnitřních finančních toků ve velkých korporátních skupinách zamlžit.
Pak je tu silná politická dimenze celé aféry. Terčem ostré kritiky se stává nový předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, za jehož dlouhé éry bývalého lucemburského premiéra tato země tajné dohody s firmami uzavírala.