21. prosince 2015 6:00 Lidovky.cz > Byznys > Moje peníze

Lyžování v Česku: byznys na vodě.
Chybí přírodní sníh a lyžaři

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 2Diskuse
Umělé zasněžování zachraňuje provozovatele vleků a lanovek. Na snímku sjezdovka... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Umělé zasněžování zachraňuje provozovatele vleků a lanovek. Na snímku sjezdovka... | foto: Martin Prachař, Lidovky.cz
PRAHA „Lyžařská sezona začala!“ hlásí areály. Už z nich ale mnohem méně hlasitě zní: „Zatím na technickém sněhu.“ Horský byznys je v ohrožení. Lanovek je hodně, ale chybí přírodní sníh – a mnohde už i lyžaři.

V posledních letech lyžařská centra – a nezáleží na tom, zda jsou v USA, Evropě, či Asii – stále častěji spoléhají na technický sníh. Bez něj by mnohá skončila. Bez děl chrlících bílou náhražku by se vše sesypalo.

Mnozí už to ale stejně zabalili, a to dokonce i v alpských zemích. Výroba umělého sněhu je totiž drahá. Metr krychlový stojí 3,5 až pět eur (95 až 135 Kč). Alespoň podle firmy TechnoAlpin z italského Bolzana, největšího evropského výrobce sněhových děl. Za dvě dekády jich vyrobila 20 tisíc a prodala je zákazníkům do více než 40 zemí.

Při výrobě technického sněhu záleží na místních podmínkách, například dostupnosti vody, sněhové pokrývce, amortizaci systému a mnohém dalším. A navíc sněhová děla mohou „poprašovat“ svahy jen tehdy, když venkovní teplota klesne pod nulu. Jinak nevyrábějí sníh, ale vodu. Když počasí zakolísá a oteplení spláchne bílý závoj z kopce do řeky, je třeba začít znovu.

Lyžařské podnikání tak začíná být byznysem na vodě. A to nejen obrazně. Počasí je stále méně předvídatelné. Zimyna sněhu začínají později a končí dříve po celém světě. I proto vzrostl také v Česku neuvěřitelně zájem o sněžná děla. Bez nich bylyžování u nás dávno nebylo.

Stamiliony za děla

Dříve se užívala převážně na dosněžování. Dnes by ale bez jejich rychlé reakce sněhový byznys nemohl vůbec existovat. Střediska za ně proto utrácejí stamiliony – jedno sněžné dělo stojí milion korun, levnější zasněžovací tyč přijde na 300 tisíc.

K tomu je třeba připočíst další ohromné náklady na rozvody vody, akumulační nádrže, k jejichž pořízení nutí provozovatele areálů hrozící nedostatek vody v nynějších sušších letech, a mnohé další.

Lyžování v Česku

  • Počet lyžařských areálů: 176
  • Počet lyžařských vleků a lanovek: 816
  • Počet areálů s 5 a více vleky: 40%
  • Počet návštěvníků na jednom vleku*: 10 662
  • Počet návštěv lyžařů**: 8 700 000

*Průměrně za jednu zimní sezonu

**Za jednu zimní sezonu

Zdroj: 2015 International Report on Snow & Mountain Tourism

  • Roční investice do zasněžování: 200–300 milionů
  • Cena výkonného sněžného děla: 1 milion
  • Plný výkon sněžného děla: 100 m3/hod.
  • Cena výroby 1 m3 sněhu: 95–135 Kč

Celý systém musí mít dostatečnou kapacitu, aby byl schopen co nejrychleji pokrýt sněhem páteřní sjezdovky v areálu. K tomu je třeba dostatek vody i koncových děl, aby se neztrácel čas s jejich přemisťováním. A samozřejmě také předvídavost. Počasí je nestálé a často je třeba doslova krást každou hodinu, kdy teplota klesne pod bod mrazu.

„Výrazný nárůst investic do výroby sněhu je patrný od mimořádně špatné zimy 2013/2014. Skiareály přehodnotily investiční strategii a pořizují výkonnější zasněžovací systémy,“ říká ředitel Asociace horských středisek Libor Knot. Roční investice do zasněžování se podle něho nyní mohou pohybovat v tuzemsku na úrovni 200 až 300 milionů korun.

Chmurné předpovědi

Sněžná děla by ale byla v současnosti zapotřebí, i kdyby přírodního sněhu bylo dost. Tratě jsou zatíženější než vminulosti. Na sjezdovkách se pohybuje více lyžařů, sníh musí vydržet strojovou úpravu, přečkat večerní lyžování. I proto dnes mnozí lyžaři s lehkým cynismem říkají: „Lyžujme, dokud to jde.“

A další dodávají, že je to celé vlastně jen vypůjčené. Jejich slova potvrzují vědci. Podle posledních prognóz zmizí do roku 2040 ve srovnání s dnešním stavem 17 až 55 procent sněhové pokrývky. Očekává se, že klimatické změny a globální oteplování zvýší teploty, zmenší sněhové příděly a zkrátí zimní sezony. Přitom lyžařskýbyznys závisí právě na předvídatelném, regulérním sněžení.

Změnami nebudou trpět jen návštěvníci hor – lyžaři. Odnesou to i zaměstnanci areálů, jejich majitelé. Dále pak ti, kdo poskytují navazující služby, hoteliéři, restauratéři, majitelé půjčoven. Postihne to i navazující služby samotné, obchody, stanice s pohonnými hmotami, dopravce.

Lyžování v létě

O změnách počasí na horách ostatně vypovídá i to, kde všude lze lyžovat v létě na ledovcích. Nyní je to možné v Rakousku na osmi ledovcích, v Itálii, Francii a Norsku na třech, na dvou ve Švýcarsku a na jednom v Kanadě a v USA.

Přitom v 80. a 90. letech minulého století to bylo možné na 40 místech, převážně v Alpách. Tuhle možnost nabízely i světoznámé areály Verbier, La Plagne, Zugspitze, Val Thorens, Monterosaa Marmolada.

V současnosti jsou ve světě zhruba dva tisíce lyžařských středisek se čtyřmi a více vleky a lanovkami. Více než 200 takových resortů lze nalézt v USA, Japonsku, Francii a Itálii. Česko je v tomto pořadí na desátém místě.

Nabízejí velmi dobré vybavení, zázemí pro zimní radovánky, většinou dostatek sněhu (byť často jen technický). Jenže jim začínají chybět lyžaři. Stagnace se již dříve projevila v Severní Americe, Itálii a Švýcarsku, v sezoně 2013/2014 dolehla i na Rakousko a Francii.

Neradostný vývoj

O neradostném vývoji hovoří i 145stránková studie vypracovaná pro tento rok Laurentem Vanatem, nezávislým švýcarským konzultantem. Ten každoročně referuje o lyžařském byznysu v 60 zemích, reprezentujících 99,8 procenta trhu.

Podle Vanata stále větší počet areálů žije z místních zákazníků – mají potíže přitáhnout zahraniční klientelu. V Evropě se totiž nerodí nové generace lyžařů, tak jako tomu bylo dříve. Už není takový hlad po radovánkách na zasněžených svazích.
Země spoléhající se na zahraniční zákazníky – například Andorra, Rakousko a Švýcarsko – pociťují úbytek lyžařů nejvíce.

Do Alp míří hlavně Němci, Britové, Nizozemcia Belgičané. Jenže právě v jejich zemích počet lyžařů významně klesá. A nenahrazují je ani ti z rozvíjejících se zemí.

Švýcarská drahota

Lépe na tom jsou Francie a Itálie. Ty zcela jistě těší vysoká hodnota švýcarského franku. Mnoho zákazníků totiž kvůli tomu ze země helvetského kříže přetáhly k sobě a Francie se už téměř dotáhla v počtu návštěv lyžařů na Spojené státy.

Každoročně obě země zaznamenají více než 50 milionů návštěv lyžařů.
To Německo těží z velkého počtu domácích sjezdařů a běžkařů, je jich na svazích a ve stopách téměř 90 procent. Jen deset procent jsou návštěvníci ze zahraničí. Jenže byznys se sněhem je u našich sousedů zranitelnější, citlivější na výkyvy počasí.

Tamní lyžařské areály se povětšinou nacházejí v nižších nadmořských výškách.

A podobně jsou na tom i další země. Pohádka o nevyčerpatelném rezervoáru lyžařů a růstu oblíbenosti lyžování na světě tak podle Laurenta Vanata skončila. Jediným řešením je podle něho naučit nové generace lyžovat. Ovšem když s tím dnes mají problém tradiční alpské země, ptá se, jak to naučit ty druhé?

JAROSLAV MATĚJKA
  • 2Diskuse


REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.