11. července 2011 20:02 Lidovky.cz > Byznys > Firmy a trhy

Má pošta ještě smysl?
Na dalších 20 let ano

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Nová ředitelka České pošty Marcela Hrdá. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Nová ředitelka České pošty Marcela Hrdá. | foto: ČTK/Česká pošta
Má pro státy moderní Evropy smysl držet si vlastní pošty v době, kdy rychle nahrazuje elektronická komunikace tu papírovou? Ustojí pošty vstup na volný, konkurenční trh, nebo dopadnou jako řada kdysi národních leteckých společností, které liberalizace vymazala z mapy kontinentu?

Marcela Hrdá, generální ředitelka Slovenské pošty a zároveň bývalá generální ředitelka České pošty – tedy dvou národních operátorů nacházejících se těsně před vstupem na volný trh – tvrdí, že to smysl určitě má.

Marcela Hrdá

 * V roce 1995 vystudovala Slovenskou technickou univerzitu v Bratislavě.

* Na začátku tisíciletí působila ve společnosti Contactel, v roce 2004 nastoupila do Českých aerolinií. Po nástupu nového šéfa ČSA Radomíra Lašáka odešla do Letiště Praha.

* V lednu 2010 se stala generální ředitelkou České pošty. Letos v únoru ji z funkce odvolal tehdejší ministr vnitra Radek John. Na konci března 2011 byla jmenována šéfkou Slovenské pošty.

LN Šéfujete už druhé státní poště, zjišťovala jste si, zda už v minulosti někdo v Evropě řídil dvě národní pošty po sobě?
Shodou okolností to vím, protože jezdím na setkání šéfů evropských pošt. Byla jsem tam loni, jako ředitelka České pošty, letos jako té slovenské. Tajemník této asociace mi řekl, že se to ještě nikdy nikomu nepovedlo. Ale myslím, že v budoucnu takových případů jako jsem já, bude mnohem více. Po liberalizaci trhu se stane to, co se stalo po liberalizaci v telekomunikacích. Tam je nyní také obvyklé, že šéfové mění své posty napříč zeměmi i firmami.

LN Podle toho, co vím, tak jste o pozici ve Slovenské poště vyjednávala ještě v době, kdy jste řídila tu českou. Jak jste se na Slovensko dostala?
Byla jsem oslovena loni v létě, když bylo v Česku zrovna po volbách. V té době jsem se zástupci ministerstva vnitra diskutovala, zda budeme spolu pokračovat, nebo se nějakým způsobem rozejdeme. Mým zájmem bylo vydržet ve funkci alespoň rok, protože to byla doba, kdy se dostávaly do provozu projekty, které jsme rozběhli. Za sebe si myslím, že to bylo správné rozhodnutí, jinak bych nikdy nemohla říct, že se nám například povedl v zásadním rozsahu návrat na balíkový trh. Diskuse se slovenskou stranou ale proběhla, za zájem jsem poděkovala, protože nerada odcházím od rozdělaných věcí. Je fakt, že po mém odchodu z České pošty přišla nabídka ze Slovenska v podstatě okamžitě znovu s tím, abychom se zkusili bavit trochu konkrétněji. Tak jsme se bavili měsíc konkrétněji a pak jsem nastoupila.

LN Z Česka jste neodešla v dobrém, tehdejší ministr vnitra Radek John vám vytýkal nekoncepční práci, prý s vámi nebyl schopný najít společnou řeč…
Je těžké najít společnou řeč se svým nadřízeným, když ho vidíte všehovšudy dvakrát za rok. Na druhé straně, kdyby nefungoval aparát pod ním, tak jsme neudělali vůbec nic. Avšak je pravda, že strategii jsme nikdy schválenou nedostali.

LN Strategie pošty měla vytyčit další směr jejího fungování, někteří vaši oponenti jí vytýkali přílišnou roztříštěnost a nekoncepčnost. Dozorčí rada ji nepřijala, byla strategie chybou, viděno zpětně?
Dozorčí rada se jasně vyjádřila, že ji projednala a doporučuje ji zadavateli schválit. Ona sama ji neschvaluje, schválení dělá zakladatel a k tomu nedošlo.

LN Takže dozorčí rada měla jiný názor než ministr John?
Když dozorčí rada vyhodnocovala úkoly, které jsem měla stanovené v předchozím roce, tak konstatovala plnění ve výši sto procent každého jednotlivého úkolu, a písemně mi za to dokonce poděkovala. Takže jsem odcházela v situaci, kdy ministr vnitra do médií říkal, že všechno bylo špatně, ale dozorčí rada, složená mimo jiné z jeho náměstků, konstatovala pravý opak.

LN Kromě České pošty jste působila i v Českých aeroliniích a představenstvu Letiště Praha. Když jste skončila na poště, to jste opět chtěla do státní firmy? Politici zasahují do jejich fungování všude na světě, předpokládám, že na Slovensku to nebude jiné…
Počítala jsem to a ještě pořád mám delší kariéru v soukromém sektoru, i když už jsem na hraně. Co se týče chování politiků, nenazývala bych to zasahováním. Jedna věc je politické řízení, druhá činnost výkonného managementu, který ví, že musí za každé situace pokračovat. Podnik se přece nezastaví jen kvůli novým volbám. Co se týče České pošty, tak tam jsme politickou shodu s novým ministrem nebyli schopni nalézt, na druhé straně z mých předchozích působení ve státních firmách tento negativní pocit nemám. A jako šéfka Slovenské pošty vnímám velkou podporu ze strany ministerstva dopravy, které je akcionářem pošty. To byl i jeden z důvodů, proč jsem na nabídku kývla.

LN Na druhé straně se vaši akcionáři mění nepoměrně častěji než vlastníci soukromých firem...
To je pravda, ale já věřím, že tu současný akcionář vydrží dlouho.

LN Jedním z důvodů, které uvádělo ministerstvo vnitra jako argument pro váš odchod, bylo nezvládnuté rušení poboček pošty. Je rušení poštoven, kam nikdo nechodí, tématem i na Slovensku?
V přepočtu je tady stav nižší než v Česku. Druhá věc je, že Slovenská pošta měla připravené převedení části svých poboček na jednoho partnera. Tam nebyla původně myšlenka spolupráce s místními úřady jako v Česku, měl to být komerční partner. V tuto chvíli, vzhledem k tomu, že jsme blízko vstupu na liberalizovaný trh a počítá se, kolik bude pošta ze zákona poboček mít, tak rušení pošt neplánujeme. Stávající síť považujeme naopak za konkurenční výhodu. Určitě se někdy v budoucnu budeme bavit i o myšlence pošta-partner. Neznamená to ale, že se síť zredukuje. A neznamenalo to ani v Česku.

LN Proč je rušení nevyužívaných poštoven tak senzitivní téma?
Protože je to hezké politické téma. Já jsem byla na setkání odborových organizací, kde se uváděl příklad z Rakouska, kde už pošta působí v liberalizovaném prostředí. V minulosti byla rakouská pošta v podobné situaci, jako česká či slovenská a to do doby, než se ocitla ve ztrátě. Pak všichni začali počítat, protože zjistili, že takto to dál nejde. Rakouská pošta má nyní 500 vlastních pošt a tisíc partnerů. Ve většině případů si obyvatelé hodně polepšili, protože ten partner většinou nemá otevřeno jen těch několik hodin denně či týdně, jak je to dnes na vesnicích, ale může nabídnout širší prostor. Jiným příkladem je Finsko, kde je z 2000 poboček pouze 100 vlastněných poštou.

LN V Rakousku začali počítat, když se dostali do minusu, vy na Slovensku tam už jste…
Ano, ale my se dostaneme do černých čísel jiným způsobem, zvýšíme výnosy a korigujeme náklady.

LN Kolik má slovenská pošta poboček?
Na Slovensku je to 1547, v Česku jich je okolo 3600. Pro mě je těžké českou situaci rozumně komentovat. Jednou máte projekt vybudovat sítě pošt s partnery. Ten schválí jak strategický výbor, tak dozorčí rada, v níž sedí zástupci zakladatele. Jeden z nich je i osobou odpovědnou jednat jménem zakladatele. Vy začnete pracovat, připravíte realizaci, obchodní model, oslovíte starosty, napíšete smlouvy, podepíšete memorandum a pak se na ministerstvu rozhodnou, že se projekt neuskuteční. A ještě se pokusí hodit jeho neúspěšnou realizaci na vás.

LN Když člověk vstoupí do centrály Slovenské pošty, dýchne na něj taková klidná atmosféra, je tady vše nepoměrně menší než v centrále České pošty. Přesto jsou si budovy velmi podobné, je to tak i s oběma podniky?
Slovenská pošta se v číslech i v tom, jak působí například centrála, kterou jste zmínil, rovná České poště, pokud dělíte dvěma. Bohužel to neplatí ve dvou číslech, první je hospodářský výsledek, ale to považuji pouze za přechodný stav. Druhé je výnos z finančních služeb, kde je určitě prostor pro to, abychom výnosy zvedli. Jinak prostředí je dost podobné, trhy jsou podobné, cílová skupina je podobná. Rozdíl je v nastavení a přípravě na liberalizaci. Místní trh je už nyní hodně otevřený. Slovensko přislíbilo, že bude mít plně liberalizovaný trh již od začátku příštího roku, bude před Českem tedy o rok napřed. Na české straně se ale vykročilo dříve v oblasti elektronických služeb a elektronizace státní správy, takzvaného e-governmentu.

LN Má existence státní pošty za nějakých dvacet let vůbec smysl? Vše se elektronizuje, telegramy nechodí, dopisy pomalu také ne, balíky mohou vozit soukromé firmy a také to ve velkém dělají…
Za 20 let ještě určitě ano. Je otázka, jaká bude struktura služeb, které bude nabízet. Nezapomeňte, že pošty mimo jiné distribuují důchody, sociální dávky, vybírají televizní poplatky. Úloha pošty nepadne, jen se musí změnit. Představme si chvíli, že se to ani nejmenuje pošta. Že jde o infrastrukturní podnik státu, který stát potřebuje. Mění se demografické složení obyvatelstva, možná bude jiná agenda, kterou bude třeba doručit lidem. Třeba elektronicky, to nevylučuji.

LN Takže říkáte, že by se tyhle firmy neměly ani privatizovat?
Neřekla bych, že by se neměly privatizovat. Otázka je, kolik je to správné procento, které se má prodat. Záleží na situaci v té dané zemi, ale je samozřejmě možné prodat například 30 procent a se soukromým spoluvlastníkem v zádech se dostat k zajímavým číslům. Podívejte se například na americkou poštu, která si už po několikáté jde pro peníze k centrální vládě, protože jí opět došly a ta uvažuje o tom, že jí znovu peníze dá, jen aby ji nemusela prodávat. I evropské země chápou, že stát potřebuje na specifické věci svou poštu. Italská pošta je mobilním operátorem pro státní správu, v Estonsku zajišťuje komunikaci se státní správou. Tam je zásah e-governmentem až brutální. My tady diskutujeme o poklesu zásilek v řádech jednotek procent, oni pod 17 procent nejdou.

LN Co je tedy podle vás pošta budoucnosti?
Je to firma, která využívá kombinace fyzického přístupu a elektronické komunikace. Například výplata sociálních dávek se na Slovensku bude dělat elektronicky přes karty, ale z těch karet se někde musí dát vybírat. Pošta na rozdíl od jiných subjektů umí s občany mluvit, protože mu takové věci doručuje už řadu let a občan jí věří. Je to zvláštní kombinace elektronizace a finančních služeb, které se dohromady propojují. Konkurenční výhodou může být i síť poboček, pokud ji podnik dokáže využít a samozřejmě i doručovací síť.

LN Když proběhla liberalizace v leteckém odvětví, tak se stalo, že řada národních operátorů. Proč by se to nemělo stát i v poštovním sektoru?
Já bych pro srovnání vybrala stejné odvětví, ale nevybrala bych aerolinky, ale letiště. Infrastrukturu. Tam, když budeme porovnávat, to už tak úplně neplatí. Letiště je infrastrukturní podnik, trochu s jiným zaměřením než pošta, ale srovnání v těchto oblastech vidím. Aerolinky se po liberalizaci spojovaly, rozdělovaly, rušily, létaly z jiných míst jinam, ale letiště nikdo jen tak nezvedne a neodnese jinam.

LN …myslíte, že je to díra v zemi, kterou vám nikdo nevezme? Ano. A já bych těch děr měla 1547.

  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.