"Odvolání žalobkyně bylo zamítnuto," řekl mluvčí soudu Jan Fořt. Podle prvoinstančního soudu články nijak nezasáhly do osobnostních práv Klimovičové. Exporadkyně ani neprokázala, že jí vznikla závažná újma.
Chce miliony i po ČT
Klimovičová žádá dalších 30 milionů korun i po České televizi (ČT). I v tomto případě soud zatím nepravomocně její požadavek zamítl.
Žaloby odstartovala několik let stará reportáž ČT, ve které televize
odvysílala videozáznam schůzky z roku 2004 mezi Klimovičovou a zástupcem farmaceutické firmy Pfizer Alešem Prokopenkem. Klimovičová podle reportáže Prokopenka žádala, aby investoval peníze do inzerce v Tempus Medicorum. Naznačila mu prý, že za investované tři miliony by se firma mohla setkat s Rathem, který se tehdy jako šéf ČLK účastnil vyjednávání o takzvané úhradové vyhlášce. V ní ministerstvo zdravotnictví stanovuje, jaké léky budou hrazeny z pojištění
Záznam schůzky natočený skrytou kamerou odvysílala ČT v listopadu 2005, tedy v době, kdy byl Rath novým sociálnědemokratickým ministrem zdravotnictví a Klimovičová jeho poradkyní. Klimovičová po zveřejnění nahrávky rezignovala a ODS vyzvala Ratha, aby se kvůli aféře vzdal funkce ministra.
Čtěte také: |
Klimovičová pak čelila obvinění, že za zprostředkování schůzky s Rathem žádala od pracovníka firmy tři miliony korun. Soudy ji ale opakovaně osvobodily. Svou vinu odmítala od počátku.
Na základě televizních reportáží se kauze věnoval i deník Mladá fronta Dnes (MfD) vydavatelství Mafra. List psal mimo jiné o tom, že Ratha vyšetřuje protikorupční policie kvůli částce 13,7 milionu korun, která zmizela z ČLK. Klimovičová je přesvědčena, že proti ní MfD vedla kampaň plnou nepravdivých tvrzení a že deník věnoval mnohem víc pozornosti jejímu obvinění než tomu, že byla následně viny zproštěna. To ale podle soudu bylo vyvráceno listinnými důkazy i výpovědí svědků.
Klimovičová po vydavatelství požadovala také uveřejnění omluvy. I to soud zamítl.