25. července 2011 20:05 Lidovky.cz > Byznys > Firmy a trhy

Mertlík: Eurozóna zaspala,
Evropě chybí ministr financí

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 9Diskuse
Pavel Mertlík, Raiffeisenbank | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Pavel Mertlík, Raiffeisenbank | foto: Jindřich Mynařík, Lidové noviny
PRAHA Další půjčka řecké zadlužení nevyřeší, je ale jedním z kroků na cestě z krize, tvrdí Pavel Mertlík, šéf ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a bývalý ministr financí České republiky. Opatření eurozóny ale měla přijít nejméně o dva měsíce dřív, připomíná Mertlík.

LN Eurozóna se minulý týden dohodla na další pomoci Řecku, k půjčce 110 miliard eur přidá dalších zhruba 109 miliard. Je tím řecká krize zažehnána?
Určitě ne, i když bych nechtěl být skeptik. Skepse, že eurozóna se nedokáže dohodnout na nějakém výrazném postupu dopředu, byla poměrně velká. Z tohoto pohledu je vše, co bylo schváleno, určitě krokem vpřed. Chybí tam ale dvě věci.

Ekonom a ministr

Pavel Mertlík (50)
Český ekonom, který posledních deset let působí v Raiffeisenbank, aktuálně v pozici šéfa týmu ekonomického výzkumu. V letech 1999 až 2001 byl ministrem financí ve vládě Miloše Zemana. Vystudoval Národohospodářskou fakultu VŠE v Praze. Po studiích působil na fakultě jako asistent. Od roku 1989 do roku 1991 pracoval v Ústavu prognózování ČR a poté do roku 1995 jako asistent na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. V letech 1995–1998 pracoval v Institutu ekonomie České národní banky.

LN Které?
Za prvé, celá řada návrhů je nejasných. Z toho prohlášení nejsou zcela jasné technické detaily těch kroků. Druhá podstatná věc je otázka dlouhodobého řešení situace eurozóny. Na jedné straně existuje monetární unie, která má jasná pravidla, a praktický výkon monetární politiky včetně kontroly má na starosti Evropská centrální banka. V případě fiskální složky existují pravidla v podobě paktu růstu a stability. Tato pravidla se začala rozvolňovat a nikdo je nedodržoval, protože tím, kdo měl dbát na dodržování pravidel, nebyla nějaká externí moc, ale politická jednání šéfů států a vlád, ministrů financí. Ta jednání selhala, pravidla byla víc na papíře než v realitě.

LN Myslíte tedy, že eurozóně chybí četník v podobě Evropského ministerstva financí?
Ano, chybí tu Evropské ministerstvo financí. Instituce, ač by neměla tak rozsáhlé funkce, jaké má v unitárním státě ministerstvo financí. Fiskální agentura, která by prováděla společnou fiskální politiku eurozóny.

LN Evropské ministerstvo financí neexistuje a Řecko podle některých názorů bankrotuje. Je to skutečně bankrot?
Slovo bankrot nemám rád, je to takový lidový pojem, který není definován. V případě firem máme jasná pravidla, která definují insolvenci, vyrovnání, restrukturalizace. Ustátů nic takového neexistuje. Pokud bankrot chápeme tak, že dlužník není schopen splácet své závazky, pak v Řecku, kde se o patnáct procent škrtly plošně důchody, nastal svého druhu bankrot. Nicméně z hlediska finančních trhů jde o neschopnost splácet závazky z přijatého dluhu. K té neschopnosti tam technicky zatím nedošlo, Řekové závazky vyplácejí, ovšem bez pomoci Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu by k honorování závazků nedocházelo. V tomto směru Řekové jsou v bankrotu už dávno také.

LN Bude Řecko schopné platit, nebo věřitelé o část svých peněz přijdou a nikdy je zpět nedostanou?
To je velmi pravděpodobné.

LN Proč se tedy do Řecka investují další peníze?
Když někomu dlužíte stovku a nedokážete ji vrátit, máte velký problém. Když někomu dlužíte sto milionů, je to váš problém, ale hlavně je to problém věřitele. Řecké dluhopisy mají konkrétní vlastníky. Podle našich odhadů už 55 procent z nich drží Evropská centrální banka, další část drží soukromé banky, investiční a penzijní fondy. V nich občané dlouhá léta střádali peníze, aby si na důchod přilepšili – a teď by své peníze už neviděli. To není jen problém Řecka, ale i věřitelů, kterými nejsou jen nějací vlčáci z Wall Street, ale je to i široká veřejnost.

LN Unie chce, aby se na pomoci Řecku podíleli i soukromí investoři. Jakým způsobem lze soukromé investory motivovat ke ztrátové investici?
Státy, když na to přijde, dokážou přijímat různé zákony v krizové situaci poměrně svižně. Podívejme se na dobrovolnost optikou Česka. I v Česku byla recese, spousta lidí nebyla schopna splácet hypotéky. Většinou je banka raději, když se dokáže dohodnout s dlužníkem, že třeba po nějakou dobu nebude požadovat úroky, které klient zaplatí později. Je to nejlepší situace pro všechny, škody se minimalizují. Řecko je stejný případ.

LN Volba menšího zla?
Nejen to. Banky jsou v situaci, že buď o peníze přijdou, nebo je oželí dnes, ale mají naději vydělat je v budoucnosti. To může být motivující, ekonomicky efektivní. Snahou vlád je, aby bankovní systém nebyl destabilizován, ale také aby všechny náklady nenesly jen vlády a daňoví poplatníci, ale také banky, které Řecku půjčovaly. Je to hra o nějaké limity.

LN Peníze ale mají svou hodnotu v čase...
Ano, v ekonomii hraje hrozně velkou úlohu čas. Pokud se splátky rozloží v čase, šance Řecka vypořádat se s tím je lepší, než když bude řešení krátkodobější. Proto se mluví o prodloužení splátek na třicet let. Je možné, že se situace za tu dobu zlepší. Samozřejmě ale neexistuje žádná záruka, že se to stane.

LN Je postup eurozóny vůči Řecku nejlepším možným řešením, nebo existuje lepší?
Myslím si především, že to řešení mělo přijít výrazně dříve. Kdyby takto strukturované rozhodnutí bylo zveřejněno před dvěma, třemi měsíci, tak by třeba nedošlo k přenosu nákazy do Itálie a dalších zemí.

LN Co má Itálie společného s Řeckem?
Dva rysy. Za prvé má dlouhodobě velký státní dluh. Za druhé je Itálie stejně jako Řecko země, jejíž ekonomika není nejvýkonnější. V posledních deseti letech měla průměrné tempo růstu pod jedno procento. Její ekonomika potřebuje rozsáhlé strukturální reformy. Zároveň je mnohem silnější než Řecko, které má v podstatě dvě nosná ekonomická odvětví, jezdí se tam na dovolenou a mají námořní dopravu.

LN To jsou jediné rozdíly?
Důležité je, že Itálie má, podobně jako Česko, převahu vkladů nad úvěry v bankovním sektoru. Italské banky investují do italských státních papírů, italský dluh je ze 75 procent vlastněn italskými investory, nikoli zahraničními. To jsou výrazné strukturální odlišnosti v porovnání s Řeckem. Nicméně pokud budou v Itálii úrokové sazby stoupat k osmi procentům, nemůže to přežít. Pokud by i ve velmi spolehlivých zemích, jako jsou Spojené státy či Německo, stoupaly úrokové sazby jako Italům v posledních týdnech, tak to nepřežijí. A kdo je zachrání? Jsou příliš veliké.

  • 9Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na Lidovky.cz