7. června 2017 18:35 Lidovky.cz > Byznys > Doprava

Jak navázat na Blanku? Praha se kloní k dalšímu tunelu, říká ředitel Institutu plánování

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 7Diskuse
Tunelový komplex Blanka po dokončení stavební části v září 2014. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Tunelový komplex Blanka po dokončení stavební části v září 2014. | foto: MAFRA - Michal Šula
PRAHA Hlavní město momentálně řeší, jak dál s městským okruhem, který zatím končí tunelem Blanka. ANO a ČSSD prosazují pokračování dalšími tunely, proti se ale staví Trojkoalice, která chce vypracovat alternativní návrh. O okruhu by se mělo co nejrychleji rozhodnout podle opoziční TOP 09 a ODS.

„Ideální řešení neexistuje. Každé má svá pro i proti. Tunelové dokončení Městského okruhu má vysokou dopravní kapacitu, lepší dopad na životní prostředí z hlediska hluku a znečištění a nevyžaduje velké změny platných koncepcí, stačila by pouze dílčí zpřesnění. Je to ale velmi nákladné řešení a nese s sebou negativní dopady na městské prostředí, na veřejný prostor i na kvalitu života ve městě,“ říká v rozhovoru pro LN ředitel pražského Institutu plánování a rozvoje Ondřej Boháč. Rada města by se k projednávání okruhu měla vrátit už ve čtvrtek.

Ředitel pražského Institutu plánování a rozvoje Ondřej Boháč.

Ředitel pražského Institutu plánování a rozvoje Ondřej Boháč.

LN: Mluví se teď o dvou variantách městského okruhu. Jednou je pokračování z Blanky dalším tunelem, druhé je takzvané duální řešení. Mohl byste je popsat a zhodnotit?
Trasa vnitřního neboli Městského okruhu je dnes hotová ze dvou třetin. Tvoří ji celkem pět tunelů Bubenečský, Dejvický, Brusnický (známé dohromady jako Blanka), Strahovský a Mrázovka, a dále Barrandovský most a Jižní spojka. Zbývá severovýchodní část, tedy propojení komplexu Blanka s Jižní spojkou přes Libeň a Malešice. Tedy vlastně pod Libní a Malešicemi, protože po desetiletí se i tento úsek plánuje v tunelech. Je to řešení, se kterým se počítá posledních 10 let a je to tak ukotveno v územním plánu a dalších dokumentacích.

Ten chybějící úsek - my ho nazýváme pracovně Vlasta podle jedné zasloužilé pražské bojovnice - je téměř dvakrát delší než Blanka a tomu budou odpovídat i náklady.

Pravdou však je, že tento původní záměr má kladné vyhodnocení vlivů na životní prostředí (EIA). Tento fakt hovoří pro realizaci původního těžkého tunelového záměru, protože získat právě toto zelené razítko je dnes téměř nedosažitelné pro jakoukoli dopravní stavbu. Slabinou ale je, že to razítko má podmínky.

LN: Jaké?
Ty nejzásadnější jsou dokončení dálničního okruhu kolem Prahy, zavedení mýtného ve městě a zřízení nízkoemisní zóny. Všechny tyto podmínky musí být splněné, aby se provoz v tunelu mohl spustit. Je zřejmé, že je to běh na dlouhou trať.

Podzemní garáže se nacházejí pod Letenskou plání a u Prašného mostu.
Doprava v tunelu Blanka v pondělí ve 12:00

LN: Co to znamená prakticky? Může někdo tím pádem zamezit, aby se vůbec začalo stavět, nebo se bavíme o finančních sankcích, když to Praha udělá bez toho?
To je trefná otázka. Není tajemstvím, že je řada dopravních staveb, které se postaví, pustí do zkušebního provozu a kolaudují až později. Ostatně nemusíme chodit daleko - tunel Blanka je také ve zkušebním provozu, i tady je podmínkou kolaudace dokončení severní části dálničního Pražského okruhu. Ve zkušebním provozu jezdilo několik let také metro C do Letňan. Normální uživatel, ať už řidič nebo cestující, si toho ale ani nevšimne. Nejednoznačnost zákona takový postup umožňuje, nicméně v duchu zákona se spíše předpokládá, že stavba splňuje podmínky před spuštěním do provozu, byť zkušebního. Je to logické, protože zátěž ze zkušebního provozu přece není na zkoušku, ale reálná. V této věci navíc už vyšlo několik judikátů, které se staví proti této praxi. Na druhou stranu, tahle tvůrčí praxe vzešla z nesmírně až nesmyslně komplikovaných a časově náročných povolovacích procesů naší legislativy. Zdravému rozumu přeci odporuje dokončit stavbu typu Blanka a nechat ji dalších 20 let zavřenou.

A jak si stojí druhá, „lehčí“ varianta?
Zřejmě máte na mysli to, pro co se vžil název „duál“. Není ale správné hovořit o variantě v plném smyslu slova k plánovanému řešení Městského okruhu. Duál tam totiž vlastně dnes již je a bude tam, i když se postaví další tunely.

Když dobíhaly hrubé práce v roce 2012 na tunelu Blanka, začalo se uvažovat, co dál. Praha na tom byla finančně velmi bledě, ale přesto bylo jasné, že je třeba Městský okruh alespoň nějak etapově zprovoznit a dokončit. Proto jak Technická správa komunikací, tak i IPR hledal opatření, která by zlepšila stávající stav a nebyla tak nákladná. V úseku, kde dnes podle původních plánu Městský okruh chybí, používají řidiči především dvě v podstatě souběžné trasy, odtud jde tedy o duál. První ulicemi Povltavská a Spojovací, která částečně kopíruje plánovanou trasu tunelů a ta druhá Kbelskou a Průmyslovou. Tady by vyšší kapacitu umožnily dvě mimoúrovňové křižovatky a v případě první trasy vybudování kratšího tunelu pod Malešicemi mezi Jarovem a Jižní spojkou.

Cílem úvahy o duálu bylo umožnit relativně rychlé a levné zlepšení stávajícího stavu. Tato opatření by navíc případně v budoucnu neblokovala dokončení dalších tunelů.

LN: To ale znamená, že to nestojí buď a nebo..
Přesně tak. S velkou mírou nadsázky je to jako Prozatímní a Národní divadlo. Nebyly peníze na celý původní záměr, tak se postavilo Prozatímní divadlo. Rozhodně nesplňovalo vysoké nároky a pro diváky i herce to bylo často nekomfortní, ale mohlo se už hrát, plnilo účel. Nechci však tímhle příměrem vyhlašovat sbírku motoristé sobě. Úvaha o duálu také ostatně nebyla jen o výši investice, ale také o změně paradigmatu a postupném opouštění těžkých dopravních staveb, které sice mají vysokou kapacitu, ale také se stávají berlínskými zdmi ve městě.

LN: Peníze na pokračování Blanky ale teď jsou, nebo ne?
Město dnes zažívá určitý nádech mezi velkými investicemi a na účtech má nějakou rezervu. Neznamená to ale, že je schopno investovat několik velkých staveb zároveň. Může a má je samozřejmě souběžně připravovat, aby mezi stavbami nebyly prostoje, ale investovat je musí postupně. Jenom v územním plánu má město investice asi za 170 miliard. To je teoretické číslo, ale i ty stavby, o kterých se aktuálně a reálně mluví, tedy metro D, Radlická radiála a právě dokončení Městského okruhu v součtu přesahují investici 100 miliard korun. Rozpočet Prahy je 70 miliard, ale na investice jde jen malá část z toho. Praha má také značný vnitřní dluh v opravách komunikací či mostů.

LN: Co je tedy ideální řešení, jestli vůbec nějaké takové existuje?
Ideální řešení neexistuje. Každé má svá pro i proti. Tunelové dokončení Městského okruhu má vysokou dopravní kapacitu, lepší dopad na životní prostředí z hlediska hluku a znečištění a nevyžaduje velké změny platných koncepcí, stačila by pouze dílčí zpřesnění. Je to ale velmi nákladné řešení a nese s sebou negativní dopady na městské prostředí, na veřejný prostor i na kvalitu života ve městě.

Stávající duál by měl i s navrhovanými zlepšujícími opatřeními nižší dopravní kapacitu a není jisté, zda by jednotlivé stavby prošly posouzením EIA, protože má méně tunelů. Investice by ale byly nižší a nějaké zlepšení by nastalo dříve. Jde zkrátka o to, jakou dopravní kapacitu potřebujeme, ale zároveň kolik jsme za ní ochotni zaplatit a jaký kus města ji obětovat.

LN: A probíhá tahle debata?
Dnes už se bohužel na věcné úrovni rozjede jen těžko. Duál, jak o něm uvažoval IPR, si navíc osvojilo občanské sdružení Automat, ale začalo ho prezentovat v překroucené podobě, čímž tomuto námětu prokázalo medvědí službu. Místo závažné a věcné debaty o tom, jaká dopravní řešení skutečně potřebujeme a jakou cenu jsme za to ochotni platit, proběhla jednostranná zkreslující kampaň. A bylo po debatě. Samospráva města i dotčených městských částí už od té doby přijala řadu usnesení potvrzující původní řešení.

LN: Takže by se mělo postavit pokračování Blanky?
Není to nejdůležitější dopravní stavba v Praze. Přednostně město potřebuje linku D metra, kolejové spojení na letiště, nové tramvajové tratě a také dokončení dálničního okruhu kolem Prahy, zejména v úseku mezi dálnicí D1 a D11 a v neposlední řadě intenzivní výstavbu záchytných parkovišť P+R. U většiny těchto akcí také nyní příprava běží natolik usilovně, nakolik legislativa dovolí. To jsou jasné priority Prahy.

Magistrát v nejbližších dnech pravděpodobně rozhodne o zahájení projekčních příprav na dostavbu původního tunelového řešení Městského okruhu. Naším úkolem bude projekt spolu s projektantem vyladit do přijatelnější podoby.

  • 7Diskuse


Eliška Nová

Autor

Eliška Nováeliska.nova@lidovky.czČlánky


REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz