"Ke shodě bohužel nedošlo, a proto se obě strany dohodly, že Metrostav uplatní požadavek na proplacení vyfakturovaných prací u rozhodčího soudu, a to ve zkráceném řízení," uvedl v pátek mluvčí stavební firmy František Polák. Podotkl, že jednání s vedením magistrátu nadále pokračují s cílem najít vzájemně akceptovatelná východiska.
Problémy s proplácením faktur za vícepráce se objevily před několika měsíci. Dluh Prahy se postupně vyšplhal na více než 2,1 miliardy korun. Metrostav proto minulou středu oznámil, že 7. prosince stavbu zastaví.
Vedení města pak reagovalo oznámením, že smlouva s firmou je od počátku neplatná. Město tvrdí, že peníze na stavbu má, ale nezná způsob, jak je legálně vyplatit. Podle Poláka proto Praha chce předmět sporu ještě rozšířit o posouzení platnosti smlouvy mezi městem a firmou.
Praha: Doufáme, že nám Metrostav vyjde vstříc
Podle magistrátu je jediným možným řešením stavbu dokončit, převzít a zaplatit. Toho chce docílit bez ohledu na to, zda je smlouva s Metrostavem platná, či neplatná. Jak toho chce dosáhnout, ale město nesdělilo. "Doufáme nadále, že Metrostav vyjde vstříc požadavkům hlavního města Prahy a k zastavení prací nepřikročí," píše se v prohlášení.
Čtěte více o krizi v tunelu Blanka: |
Na pátečním jednání zástupci firmy a města zopakovali svá dřívější stanoviska. Zatímco Praha nadále zpochybňuje platnost smlouvy včetně jejích dodatků, podle stavební firmy jsou naopak platné a považuje je za platný smluvní základ celého právního vztahu.
Podle současného vedení Prahy rada v letech 2006 a 2007 schválila pouze dodavatele stavby, ale ne samotnou smlouvu. Podle některých právních výkladů proto mohou být smlouvy i dodatky neplatné, město proto tvrdí, že nemůže peníze vyplatit.
Zastavení stavby
Technici stavební firmy začali s přípravami, aby bylo možné stavbu zastavit a aby to způsobilo co nejmenší škody, uvedl Polák. Právníci zároveň začnou připravovat podání k rozhodčímu soudu, u kterého se chce Metrostav domáhat splacení dluhu. To by mohlo být připraveno do týdne.
Neplatnost smlouvy Praha zdůvodňuje tím, že nebyly součástí usnesení rady a neprojednalo je ani zastupitelstvo. Smlouvy byly podepsány v éře exprimátora Pavla Béma (ODS).
Problematická je i stavba Trojského mostu, která je součástí komplexu staveb. Na most údajně není řádná smlouva. Původní cena půl miliardy se navíc navýšila až na odhadovaných 1,2 miliardy korun.
Nepořádek v účetnictví
Stavbu provází i další problémy. Podle zprávy magistrátního kontrolního odboru například nesouhlasí částky v seznamu dokladů k jednotlivým stavbám předloženém odborem účetnictví a částkami vedenými odborem městského investora. Rozdíl v částkách za stavební část je až 400 milionů.
"Díky uvedeným nesrovnalostem se účetnictví může jevit jako nesprávné, neúplné, neprůkazné, nesrozumitelné a nepřehledné," píše se v materiálu odboru kontrolních činností.
Tunel Blanka měl být původně zprovozněn v roce 2011, termín se ale odsunul na jaro 2014. Cena stavebních prací i technologie měla být zhruba 26 miliard korun, nyní se ale hovoří o více než desetimiliardovém nárůstu. Roční náklady na zastavení a konzervaci stavby odhaduje Praha na 1,6 miliardy korun.