Miliardy nestačí. Půjčte nám víc, žádá Řecko

Píše o tom dnes deník Financial Times. Země eurozóny s výjimkou Slovenska již Řecku půjčily 110 miliard eur (zhruba 2,6 bilionu korun), tato částka ale na pokrytí řeckých potřeb stačit nebude.

S&P snížila rating hlouběji do spekulativního pásma Ratingová agentura Standard & Poor's snížila úvěrové hodnocení Řecka ještě hlouběji do spekulativního pásma. S&P se v dnešní zprávě odvolala na rizika, že si země bude muset vyjednat prodloužení splátkového kalendáře svých dluhů. Agentura snížila známku dlouhodobých obligací Řecka o dva stupně na B z BB- s negativním důsledkem na další snahu zlepšit veřejné finance. Krátkodobý rating S&P snížila na známku C z dosavadní B. S&P dodala, že věřitelé Řecka v eurozóně pravděpodobně období splátek záchranných úvěrů zemi prodlouží.

Řecko tak poprvé oficiálně připustilo, že hledá alternativní způsob, jak řešit svou tíživou ekonomickou situaci. Řecký ministr financí Jorgos Papakonstantinu o víkendu informoval o tom, že Atény zkoumají, jak by mohl záchranný fond eurozóny (ESFS) koupit jejich dluh v případě, že by nebyly příští rok schopny si opět půjčovat na dluhopisových trzích.

"Musíme dokončit plány financování z EFSF na roky 2012 a 2013. Trhy nám totiž stále nevěří," sdělil Papakonstantinu.

Řecko bude příští rok potřebovat až 30 miliard eur na splátky svého dluhu, které nedokáže pokrýt pomocí loňské půjčky ve výši 110 miliard eur od EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF).

Vystoupení z eurozóny
Výrok Papakonstantinua přišel ve chvíli dalšího kola spekulací o řeckém osudu. To v pátek odstartovala zpráva německého týdeníku Der Spiegel o tom, že by Řecko mohlo vystoupit z eurozóny.

Čtěte taklé: Řecko nadhodilo možnost svého odchodu z eurozóny SKLENÁŘ: Řecké drama děsí Evropu

Atény prý tento krok a návrat ke drachmě zvažují coby nejradikálnější řešení svých dluhových potíží. Řecká vláda ale tyto informace rázně popřela. Premiér Papandreu dokonce prohlásil, že ostatní země mají "nechat Řecko na pokoji, aby si své problémy v klidu vyřešilo samo".

Pokud by Řecko skutečně eurozónu opustilo, jeho zadlužení by podle analytiků vzrostlo do neudržitelné výše a stát by okamžitě zbankrotoval. Lidé by navíc bezprostředně poté vybrali peníze ze svých účtů v řeckých bankách, které by pak šly také ke dnu. Podle některých hlasů by však s novou slabou měnou Řecko mnohem snáze získalo zpět svou konkurenceschopnost.

Myšlenku, že by Řecko mohlo opustit eurozónu, odmítli i ministři financí Francie, Německa, Itálie a Španělska, kteří se společně s Papakonstantinuem v pátek sešli na schůzce v Lucemburku.

Spolu s nimi se jednání zúčastnil i lucemburský premiér a předseda eurozóny Jean-Claude Juncker, prezident Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet a eurokomisař Olli Rehn.

Podle řeckého ministra financí se diskutovalo hlavně o hospodářském vývoji jeho země. Jednání se týkala i dalšího prodloužení doby splácení řecké záchranné půjčky od EU a MMF.

Škrtat se moc nechce
Němečtí politici ale poukázali na to, že Řecko je čím dál méně ochotné ve svém rozpočtu ještě škrtat a podmínili jakékoliv další úlevy ještě tvrdšími reformami.

Odborníci se shodují, že by nový plán na záchranu Řecka mohl zahrnovat zmírnění rozpočtového cíle a podmínek záchranného úvěru a mírnou restrukturalizaci dluhu ve vlastnictví soukromých investorů.

Tento krok by navíc mohl vydláždit cestu k restrukturalizaci dluhu i irské vládě. List The Irish Mail citoval nejmenovaného ministra irského kabinetu, podle kterého Dublin očekává restrukturalizaci svého dluhu do tří let.