Mechanismus řešení bankovních krizí je jednou ze součástí připravované bankovní unie. Nová pravidla pro "krizové řízení bankovních institucí" mají po finanční krizi v roce 2008 především zajistit, aby v budoucnu mohly být banky v případě krachu uzavřeny "organizovaně", tedy podle jasně daných kritérií. Má se tím předejít panice na trzích a zajistit, aby náklady nenesly především státy, tedy daňoví poplatníci.
Klíčovým sporným bodem je právě rozložení nákladů za zkrachovalou banku, jinak prý se v ostatních aspektech ministři dohodli již z 90 procent. "Je tam jasně nastavený postup. První, kdo zaplatí, je majitel. Až potom nastupuje nějaký národní fond a až potom nějaký evropský fond a až potom by nastupovali daňoví poplatníci," řekl v pátek náměstek českého ministra financí Tomáš Zídek.
ČTĚTE TAKÉ: |
Na tomto pořadí panuje shoda. Země se ale zatím nedohodly, jakou flexibilitu budou mít jednotlivé státy při rozhodování o tom, jak velké ztráty postihnou jednotlivé skupiny - majitele, akcionáře a velké střadatele.
Německo prosazuje stejná pravidla pro všechny. Británie, Francie a Švédsko naopak chtějí určitou flexibilitu, aby měly při řešení bankovních krizí větší prostor k manévrování. Podle Německa uniformní pravidla zaručují, že některé banky nebudou znevýhodněny.
Diplomaté tvrdí, že schůzka se dostala do slepé uličky především právě kvůli neshodě mezi Británií a Francií. Další linie sporu na stejné téma se projevila mezi zeměmi eurozóny a státy, které nemají euro, především Švédskem, Británií a Dánskem. Ministři financí se proto dnes časně ráno rozhodli schůzku ukončit a sejít se mimořádně znovu ve středu. Případná dohoda by tak byla uzavřena ještě před summitem Evropské unie ve čtvrtek a v pátek.
Země EU v letech 2008 až 2011 vydaly na záchranu bank asi třetinu evropského HDP, většinou ze státních fondů.
