LN: Problémy s dodávkami plynu z Ruska už nemá jenom Ukrajina, jejich sníženív minulých dnech hlásili například také Poláci a Slováci. Je to náznak, že se výraznějším výpadkům v dodávkách ruského plynu nevyhne ani Evropská unie?
Já to chápu jinak. Tato omezení dodávek jsou pořád primárně spojena s Ukrajinou. Evropská unie se snaží zásobovat Ukrajinu reverzním, obráceným tokem suroviny v plynovodech. Ale v zásadě jde pořád o ruský plyn. Ten se nejdříve dopraví na Slovensko nebo do Polska a pak se zase pošle zpátky na Ukrajinu - už jako evropský plyn. A Rusko se zřejmě snaží zabránit tomu, aby tato praxe pokračovala.
V případě Slovenska ale vidím ruský postup jako méně férový, protože Slováci neporušili smlouvu s Gazpromem a dali si záležet na tom, aby vše bylo lege artis - v souladu s pravidly. Plyn odtud teče na Ukrajinu jiným potrubím než z Ukrajiny na Slovensko.
LN: Nemohou se snížit také dodávky ruského plynu do Česka? Máte nějaké ujištění, že tady žádné omezení nebude?
Žádné ujištění nemám. Ale nevidím pro takové omezení jediný důvod. Čeští odběratelé za plyn platí a Rusko ho potřebuje prodávat. Nezávidím ale svým kolegům ze Slovenska a Polska, kteří jsou v daleko komplikovanější situaci. Na jedné straně se potřebují dohodnout na bezproblémových dodávkách plynu, na druhé straně je legitimní, že usilují také o zajištění reverzního toku pro Ukrajinu. My jsme zase pro případ potřeby přislíbili reverzní tok Slovákům. Naštěstí však neřešíme ten politicky nejcitlivější problém s dodávkami na Ukrajinu.
PSALI JSME: |
LN: Jak vysoké je tedy podle vás nyní nebezpečí, že se Evropská unie ocitne bez ruského plynu?
Pořád tady vidím tři okruhy, které nás musejí zajímat. Zaprvé je to samozřejmě Česká republika jako taková. Dále to, co bude na Ukrajině. A pak také to, co se stane s těmi zeměmi, které jsou na tranzitu přes Ukrajinu hodně závislé - tedy země na jih od Slovenska. Pokud jde o Českou republiku, je tu naštěstí několik dobrých zpráv. Plynové zásobníky jsou stoprocentně naplněny.
Jsme v komfortní situaci, protože můžeme dostávat ruský plyn nejenom přes Lanžhot na slovenských hranicích, ale také na Hoře Svaté Kateřiny z německého přepravního systému. Můj úřad provedl ve spolupráci s Evropskou komisí zátěžové testy, které ukázaly, že Česká republika bez jakýchkoliv omezení zvládne měsíční i půlroční výpadek dodávek plynu přes Ukrajinu. Zvládla by i úplné zastavení dodávek plynu z Ruska, kdy by netekl žádný plyn ani přes Ukrajinu, ani podmořským plynovodem Nord Stream. Při půlročním zastavení by ale nastaly problémy. Pak by bylo nutné dodávky plynu omezit pro odběratele, samozřejmě s výjimkou domácností, nemocnic a dalších citlivých odběratelů.
LN: Připravujete už nouzový režim i pro tento - byť asi nejméně pravděpodobný - scénář?
Příslušná ministerstva na tom samozřejmě ve spolupráci s Evropskou komisí pracují. Mimo jiné je nutné mít jasnou představu, jaké budou důsledky pro elektrickou síť. Tam, kde jsou omezeny dodávky plynu, lidé začínají topit přímotopy - využívají elektrický proud. Testuje se proto třeba i riziko blackoutu. Ale celkově vzato jsme pořád v poměrně komfortní situaci. Nemusíme mít například strach z toho, když Ukrajinci tvrdí, že bude nutné kupovat plyn už na rusko-ukrajinské hranici, nikoliv na hranicích Ukrajiny a Evropské unie, jak je to nyní. Ukrajinskému velvyslanci jsem řekl, že v takovém případě bychom nakupovali plyn, který k nám putuje přes Německo.
LN: Proč se vám ten ukrajinský nápad nelíbí?
Není to z ukrajinské strany korektní. Evropští odběratelé si už předem zaplatili tranzit přes ukrajinské území na rok 2015. A pokud by nakupovali plyn na ruskoukrajinské hranici, fakticky by platili za tranzit znovu. My můžeme využít alternativní cestu plynu. Mnohem hůře by na tom byly země, které jsou na ukrajinském tranzitu závislé - tedy Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldávie, Srbsko, Makedonie a Bosna.
Celý rozhovor s Janem Mládkem čtěte v pondělním vydání LN.
