V podnikatelské sféře loni od ledna do září se průměrná mzda zvýšila o víc než 2,5 procenta na 23 269 Kč, mimo podnikatelskou sféru vzrostla meziročně o necelé procento na 23 565 Kč.
Nadprůměrný plat má ale na výplatní pásce jen menší část Čechů, podle MPSV například ve třetím čtvrtletí v podnikatelské sféře dostávalo méně než průměr 67,7 procenta zaměstnanců.
Vyplaceno méně než loniObjem mzdových prostředků bez ostatních osobních nákladů vyplacený všem zaměstnancům v ČR v prvních třech čtvrtletích loňského roku mírně klesl na 786,4 miliardy korun. Bylo to o 0,5 procenta méně než ve stejném období předchozího roku. |
Nejnižší průměrnou mzdu měli v prvních třech čtvrtletích loňského roku zaměstnanci v malých firmách s méně než 19 zaměstnanci. Brali 16 863 korun, což je zhruba 72 procent průměrné mzdy v národním hospodářství. Naopak nejvyšší průměrná částka byla vyplácena v podnicích s 1000 a více zaměstnanců.
Ti na svých výplatních páskách nacházeli v průměru 28 484 korun, což je přes 122 procent průměrné mzdy v národním hospodářství.
Nejvíce v bankovnictví, nejméně ve stravování
Z hlediska odvětví brali nejvíce zaměstnanci v peněžnictví a pojišťovnictví, jejich průměrná mzda 46 724 korun byla více než dvojnásobná než celostátní průměr. Tradičně vysoké mzdy byly i v odvětvích informační a komunikační činnosti, průměrně 42 821 korun, a ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu s průměrem 38 296 Kč.
Čtěte také |
Mzda převyšující celorepublikový průměr byla rovněž vyplácena v odvětvích profesní, vědecké a technické činnosti s průměrem 29 985 korun či těžba a dobývání, kde se průměrně bralo 27 645 Kč. V oblasti veřejná správa a obrana si zaměstnanci v průměru přišli na 26 366 Kč a ve zdravotní a sociální péči na 23 871 Kč.
Naproti tomu nejnižší průměrnou mzdu měli zaměstnanci v oblastech ubytování, stravování a pohostinství, v průměru dostávali 12 574 Kč. V administrativních a podpůrných činnostech brali 16 137 korun a v zemědělství, lesnictví a rybářství průměrně 17 825 Kč.
