Ruský dluh vznikl v době, kdy Československo investovalo do plynovodů a rafinérií v bývalém SSSR. Moskva měla platit ropou a plynem, s rozpadem Sovětského svazu z toho ale sešlo. Dluh byl podle ministerstva uhrazen dodávkami průmyslové produkce a částečně penězi.
Někdejší vláda premiéra Miloše Zemana naprostou většinu dluhu prodala společnosti Falkon Capital za přibližně 750 milionů dolarů (15 miliard korun v dnešním kurzu), podle některých expertů nepříliš výhodně. Poslední splátku od Falkon Capital obdrželo české ministerstvo financí podle listu E15 loni v létě.
Dohodu s Ruskem o splacení zbývajícího dluhu schválila vláda premiéra Jiřího Rusnoka letos v srpnu. Česká republika podle tehdejšího Rusnokova vyjádření měla získat ze zbytku dluhu za zhruba osm milionů dolarů přibližně 80 procent, tedy minimálně 6,45 milionu dolarů (zhruba 128 milionů korun).
Podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky Václava Lídla dorovnání dluhu velký politický dopad nemá. "Je to spíš symbolické ukončení záležitosti, která je dávno vyřešená. Velké politické konsekvence tento krok nemá," míní Lídl.
Nemyslí si, že by za doplacením dluhu mohly být případné nadstandardní vztahy českého prezidenta s Ruskem, ale spíš naplnění závazků bez ohledu na vazby. Stejně jako vůči Česku umořila údajně Moskva staré dluhy vůči Černé Hoře a Finsku.
