Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Movití Číňané obsazují Londýn. Ale nejsou jako Rusové, říká realitní expert

Ekonomika

  17:00
PRAHA/LONDÝN - Britové si v referendu koncem června odhlasovali, že chtějí opustit Evropskou unii. Britský realitní trh ovládla nejistota a všeobecná panika. Chris Bell, ředitel pro Evropu v mezinárodní poradenské společnosti Knight Frank, potvrzuje, že situaci stále ovlivňuje nejistota a část byznysmenů dodnes zastává pozici „vyčkáme a uvidíme“.

Chris Bell, ředitel pro Evropu v mezinárodní poradenské společnosti Knight Frank. foto:  Petr Topič, MAFRA

Jak ale Bell dodává, „není to žádná katastrofa“.

LN: Jak se doposud projevily výsledky hlasování na britském realitním trhu?
Hlasování o vystoupení Británie z Evropské unie ovlivnilo realitní trh ještě před samým konáním referenda, a to hlavně objemy obchodů a ceny realit. To se týká jak komerčních, tak rezidenčních nemovitostí. U komerčních nemovitostí byl vliv referenda patrný zhruba od prosince loňského roku, u rezidenčních o něco dříve, řekněme tak o devět měsíců. Výsledky referenda byly oznámeny 23. června. Pro někoho byly šokem, pro většinu lidí ale nikoliv. Byl to šok hlavně pro politiku a pro byznys. Následovaly změny ve vládě, odstoupil premiér Cameron, premiérkou se stala Theresa Mayová. Tyto změny proběhly rychle. Politické záležitosti byly vyřešeny během tří týdnů. Premiérka Mayová je dobrá politička, je pragmatická, je to technokratka, všímá si detailů. To přináší stabilitu. Pro byznys, jak jsem již říkal, byla prvotní reakce po hlasování šok. Ale situace už se trochu lepší.

CHRIS BELL

  • Je mu 50 let.
  • Nastoupil do mezinárodní poradenské společnosti Knight Frank v roce 1988.
  • V roce 1990 byl pověřen řízením španělské pobočky.
  • Od roku 1999 působí ve společnosti jako výkonný ředitel pro Evropu.
  • na starosti 87 poboček, kde pracuje na 1100 lidí.

LN: Z čeho usuzujete, že se situace lepší?
Podařilo se uzavřít několik významných transakcí. Americká banka Wells Fargo zakoupila za 300 milionů liber nové evropské sídlo v centru Londýna, společnost Apple podepsala novou nájemní smlouvu – do rekonstruované bývalé elektrárny Battersea v londýnském West Endu přestěhuje svou nynější britskou centrálu. Transakce, které přitahují pozornost, podporují Londýn. Je pravda, že pokud se podíváme na celý realitní trh, je pomalejší. Pozorujeme však značný příliv kapitálu ze zahraničí. Libra klesla a pro kupující, kteří mají dolary či eura, jsou obchody výhodné. Knight Frank nedávno zprostředkovával prodej tří aktiv realitních fondů. Podařilo se nám to velmi rychle, během pěti týdnů byly obchody uzavřeny. Vše koupili zahraniční investoři. Ceny realit šly kvůli referendu zhruba o sedm až deset procent dolů, teď se postupně vracejí zpět. Stále však zůstává malý objem transakcí, protože majitelé nemovitostí nechtějí prodávat.

LN: Část byznysmenů tedy stále zastává pozici „vyčkáme a uvidíme“?
Ano, to pořád platí. Kdybychom měli v Londýně více aktiv na prodej, našlo by se dost zájemců, hodně ze zahraničí. Situaci dnes ovlivňuje nejistota, ale není to žádná katastrofa.

Prodej kláštera za téměř půl miliardy padl. Jediný zájemce dal nabídku s chybami

LN: Ohrozil či ohrozí výsledek referenda pozici Londýna coby finančního centra? Očekáváte, že se některé banky přesunou do jiných evropských měst?
To by pro ně bylo velmi složité. Londýn má mnoho předností v porovnání s potenciálními konkurenty, jako je Dublin, Frankfurt nebo Paříž. Očekávám, že banky přesunou z Londýna tak pět až deset procent svých zaměstnanců. Londýn má neuvěřitelnou bankovní a byznysovou infrastrukturu. Dublin je malý, ve Frankfurtu zase nechtějí lidé žít. Paříž je atraktivním místem pro život, ale firmy odrazuje tamní pracovní právo. Pro banky a bankéře existují na světě pouze dvě alternativy: New York nebo Londýn. Jinde bankéři žít nechtějí. Skutečně neočekávám nějaký značný odliv lidí z Londýna. Bankéři vydělávají ohromné peníze, jsou to celebrity srovnatelné s rockovými hvězdami. Tito lidé opravdu Londýn neopustí. Možná někdo z nich přejde do New Yorku.

LN: Nesouhlasíte tedy s názory, které se objevily ještě před referendem, že vítězi případného brexitu budou Paříž nebo Frankfurt, kam se přesune část byznysu z Londýna?
Možná že trochu z brexitu vytěží, ale nemyslím si, že to bude něco dramatického. Nemají potřebnou infrastrukturu. Neočekávám žádné podstatné změny. Opakuji: jedinými globálními městy jsou New York a Londýn. Byznys se chová pragmaticky. Je hodně faktorů, které hovoří pro to, ne opouštět Londýn. Knight Frank pořádal v Londýně snídani pro investory, které se zúčastnilo přes sto padesát lidí. Většina z nich investuje v kontinentální Evropě, část z nich v Londýně. Drtivá většina ze zúčastněných očekává, že příští rok v porovnání s letoškem investují v kontinentální Evropě stejný nebo větší objem peněz. K investicím v kontinentální Evropě se stavěli velmi pozitivně. Pokud jde o Londýn, tam bude příští rok směřovat stejný nebo nepatrně nižší objem peněz. Takže pokud hovoříme o realitních investicích, v krátkodobém horizontu je vítězem referenda kontinentální Evropa. Londýn zaznamená nějaké ztráty.

Budova starobylého Westminsteru v Londýně, sídla britského parlamentu,...

LN: Zmiňoval jste zahraniční investory. Odkud tečou peníze do Londýna nejčastěji?
Ze Středního východu. Pro arabské investory je Londýn hodně atraktivní. Přicházejí také Číňané.

LN: Kupují Číňané i komerční nemovitosti, nebo jen rezidenční?
Vidíme hodně čínských firem, které nakupují komerční nemovitosti, mají zájem o administrativní budovy v centru Londýna. A co se týká rezidenčních nemovitostí, Číňané nejsou jako Rusové, kteří si pořizují ty nejluxusnější rezidence. Zaměřují se na reality v ceně od 400 tisíc do 1,5 milionu eur. To jsou jejich preference.

LN: Číňané prý vyhledávají rezidenční objekty hlavně v blízkosti kvalitních škol.
To je pravda. Movití Číňané chtějí, aby jejich děti navštěvovaly britské školy. Stejně tak Malajsijci nebo Indonésané. Kupují byty, aby jejich děti na škole měly kde bydlet, a když se po studiích vrátí domů, byty pronajímají. Tyto jejich investice skutečně dávají smysl. Zaznamenáváme hodně takových případů. Mají zájem o nové developerské projekty, líbí se jim nové a moderní věci. Oblíbenou oblastí je třeba King’s Cross. Tam nabízíme nádherné byty. Blízko je železnice a pět tras metra. V lokalitě se dají pořídit byty za dobrou cenu, které se snadno pronajímají. Pěšky jste na Oxford Street za patnáct minut. V blízkosti jsou restaurace, bary a obchody.

,Vesmírné kajuty k pronájmu‘. V Hongkongu nabízejí byty o rozloze dva metry čtvereční

LN: Je paradoxní, že Číňané si pořizují byty v Londýně. Ještě před pár lety žili v Číně v bytech bez vody a chodili na veřejné toalety.
To je fenomén, jak se vzmohla střední třída v Číně. Kulturní rozdíly jsou ohromné, ale Londýn je globální město. Dnes se čínští investoři rozhlížejí i ve střední Evropě, v Polsku, v Česku. Vidíme, jak postupují po Evropě. Začali v Londýně, investují v Paříži, v Německu. A posunují se na další trhy. Možná že Praha je pro ně trochu malá, vyhledávají totiž velké investice. Číňané většinou nebudují lokální platformy, dokonce část z nich je nemá ani v Londýně. Na začátku měli v Londýně pár manažerů, teprve později si tam vybudovali základnu. Vyhledávají bezpečné investice.

LN: Lze porovnávat čínské investory s Araby nebo s Rusy?
To je velký rozdíl. Číňané se vždy snaží zjistit o potenciálním obchodu maximum informací, skutečně ohromné množství. Pak odjedou domů do Číny a sami se rozhodnou. Ne vždy jsou jejich akvizice úspěšné. Jsou velmi sebejistí a jsou přesvědčeni, že mají pravdu. Je to rozdílná kultura, odlišný přístup. Investoři ze Středního východu jsou v Londýně roky. Většina z nich má platformu ve Velké Británii, část z nich v Paříži.

Chris Bell, ředitel pro Evropu v mezinárodní poradenské společnosti Knight...

LN: Podle statistických údajů klesly investice do evropských nemovitostí za tři čtvrtletí letošního roku v meziročním srovnání o třicet procent. Jde o krizi?
Statistická data sedí, ale je nutné se na věc podívat detailně. Objem investic ve skutečnosti klesl pouze ve Velké Británii a v Německu. Proč se tak stalo ve Velké Británii, je zřejmé. Pro pokles v Německu nejsou žádné fundamentální důvody. Myslím, že je to způsobeno prostě nedostatkem produktů k mání. Rozhodně to není dáno nedostatkem investorů, kteří mají zájem v Německu nakupovat. Kromě těchto dvou trhů všude jinde objem peněz investovaných do nemovitostí roste. Problém ale je, že Velká Británie a Německo jsou dominantní trhy. Dohromady s Francií na ně připadá zhruba polovina všech peněz investovaných do evropských nemovitostí. A ještě jedna poznámka k Německu: nikdo tam nechce prodávat nemovitosti – co by totiž dělal s penězi? Když je dá do banky, dostane záporné úroky.

LN: Podle některých realitních odborníků se hitem pro investory stává Španělsko. Souhlasíte?
Dělali jsme průzkum mezi investory, jaké mají preference ohledně zemí, kam vkládají peníze. Na prvním místě skončilo Německo, následovalo Španělsko a potom Francie. Španělsko je zemí, kde je hodnota nemovitostí a nájmů pod úrovní roku 2007. Je tam značný prostor pro růst. Mám Španělsko rád, pracoval jsem tam a jednoznačně bych tam doporučoval investovat, hlavně v Madridu a v Barceloně. Ve Španělsku se od roku 2008 nic nepostavilo, protože nebyly peníze. Ekonomika nyní roste o více než dvě procenta. Před rokem jsme vedli diskuse s JP Morgan, hledali v Madridu prostor o velikosti 4000 metrů čtverečních. Říkali jsme jim, že mají na výběr ze tří možností. Nevěřili nám, v Americe nám tvrdili, že to není možné, že si mohou koupit celé Španělsko. Než proběhla jednání, mohli vybírat už jen ze dvou možnosti. Radili jsem jim, ať se rychle rozhodnou, že ceny půjdou nahoru. Ve Španělsku je skutečně omezená nabídka nemovitostí. Vezměte si obchodní centra. Maloobchod se ve Španělsku vzmáhá, lidé milují utrácení peněz, nestarají se o své důchody, prostě utrácejí. V posledních letech tam ale nebylo postaveno žádné obchodní centrum. Ty stávající komplexy jsou sice dobré, ale vypadají unaveně. Je velmi jednoduché vytvořit přidanou hodnotu. Koupíte obchodní centrum a investujete do jeho modernizace. Ve Španělsku je hodně potenciálu.

‚Štístko‘ Šmicer je hoteliérem v Tančícím domě. Smlouvu má na 10 let

LN: A v jakých zemích naopak vidíte největší riziko?
Řekl bych v Rusku a v Turecku. V Turecku jsou investice velmi rizikové. Je tam politická nestabilita. Nejsem velkým zastáncem investic mimo hlavní evropské trhy. Proč mám rád Španělsko a částečně i Itálii? Protože tam si nákupem nemovitostí zajistíte nejen příjem, ale také zhodnocení investice. V zemích, jako je Německo nebo Benelux, si zajistíte příjem, ale nikoliv zhodnocení investice.

LN: A co střední a východní Evropa?
Ve střední a východní Evropě – v Polsku, v Česku, v Rumunsku, v Maďarsku – najdeme dobré investiční příležitosti. Český trh si vždy vedl dobře, je to stabilní trh, nebyla tu bankovní krize. Je tu ale nedostatek produktů k mání a malý objem jednotlivých transakcí. Není pochyb o tom, že pokud by tu bylo více projektů na prodej, kupci by se našli. Zájem je nejen od zahraničních, ale i domácích investorů. V Maďarsku je situace obdobná jako ve Španělsku – nic se nestavělo, mezi investory to nebyla moc oblíbená destinace. Teď se to ale mění. A to platí i o Rumunsku. Našim klientům radíme: Investujte na hlavních trzích. V zemích jako Bulharsko, Estonsko, Chorvatsko můžete mít problémy.

LN: Hovoří se o tom, že do konce roku se v Praze uzavřou nějaké velké realitní transakce.
Ve světě teď není nedostatek peněz. Lidé je svěřují institucionálním investorům, protože sami nevědí, jak investovat, a nemohou mít peníze v bance, protože tam jim nepřinášejí žádný výnos. V Americe a v Asii je opravdu ohromné množství peněz – hlavně to tedy platí o Americe. Investoři hledají příležitosti, kam vložit peníze. Finance dnes nejsou problém; problémem je nalézt produkt, který je k mání.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!