Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Mrakodrapy v Česku? Projektů je hodně

Ekonomika

  7:05
PRAHA - Střep (Shard), tak se jmenuje prosklená věž futuristického tvaru, která právě vyrůstá v Londýně. Po dokončení se stane nejvyšší budovou v Evropské unii. Dosáhne výšky 310 metrů a odsune na druhé místo frankfurtskou centrálu Commerzbank s 257,7 metru výšky.

Vizualizace chystaného pražského mrakodrapu v komplexu Porto háje, který bude měřit až 120 metrů. foto: http://www.portohaje.cz/

Myšlenky na stavbu mrakodrapů ožívají i v Česku. Po dvaceti letech, kdy žádná budova neatakovala výšku sta metrů, je nyní na stole hned pět takových projektů. Zda všechny skutečně vyrostou, je otázkou.

Běh na dlouhou trať
Podle dosud známých plánů by úplně nejvyšší budovou v zemi mohla za několik let být dvojčata skupiny PPF na Jižním Městě. Jenže záměr je v úplných počátcích.

Projekt Prague Eye by podle úvodních představ měl sestávat z dvojice budov, z nichž jedna by měla mít třicet pater a výšku 138 metrů a druhá o tři patra a jedenáct metrů méně. Vyrůst by měly nedaleko stanice metra Háje.

Infografika


Firma před pár týdny se záměrem seznámila místní úředníky. "V tuto chvíli je předčasné mluvit o harmonogramu, stejně jako o parametrech projektu, protože před námi je dlouhá řada jednání," uvedl mluvčí PPF Alexej Bechtin. Sdílnější není firma ani v otázce financování či využití budov.

Ještě tajemnější je vznik potenciální nejvyšší budovy v Brně, Paláce Heršpická. Projekt, za nímž stojí podnikatel Gerhard Hudecek a který by měl vyrůst v ulici Heršpická nedaleko dálnice D1, se před půl rokem představil tamní radnici.

Mělo by jít o dvě věže, obě podobného tvaru, který se bude uprostřed zužovat a k vrcholu opět rozšiřovat. Menší věž by měla mít osm pater, vyšší pětatřicet a výšku 117 metrů.

AZ Tower se ujme vlády
Na architektonickém návrhu Paláce Heršpická pracuje architektka Eva Jiřičná spolu se studiem AI Design. To zatím drží přesnější podobu objektu v tajnosti. Podle informací Lidových novin se za uplynulý půlrok záměr výrazněji neposunul.

Nejvyšší domy v Česku: klikněte pro zvětšení
Mrakodrapy v Česku - grafika

Nejdál ze všech nových mrakodrapů je brněnský AZ Tower. Tamní investor, společnost Properity, zahájila v dubnu jeho výstavbu. Než ho přeroste některý z konkurenčních projektů, bude do dvou let AZ Tower nejvyšší budovou v Česku. Webové stránky projektu to již nyní patřičně zdůrazňují.

V roce 2013 nabídne 17 tisíc metrů kanceláří a bytů určených k pronájmu i k prodeji. Ve spodní části budou kavárny či restaurace, až do 23. patra potom kanceláře a ve vrchních patrech luxusní byty či kanceláře. Aktuálně je údajně obsazeno 36 procent prostor. Developer odhaduje náklady na výstavbu na 800 milionů korun bez DPH.

Nad sto metrů míří ještě další dva pražské projekty. Do 120 metrů by měl vyrůst jeden z domů projektu Porto Háje na pražském Jižním Městě. Záměr byl oznámen už loni a podle informací LN stále pokračují jednání s vedením městské části o konečných parametrech.

Do 108 metrů by měla vyrůst Rezidence Výhledy Pankrác. Jde o dvojici budov, každá s 26 podlažími. Investor chce zůstat utajen, domy mají být především bytové.

AZ Tower Brno

Odborníci na realitní trh však nejsou přesvědčeni, že všechny z těchto záměrů dojdou do cíle. Existuje hned několik důvodů hovořících v tuzemských podmínkách proti mrakodrapům.

Chybí velcí nájemci
Zásadní je, že je momentálně nedostatečná poptávka po nových kancelářích i po bytech. V průměru je neobsazená osmina všech kanceláří, podle některých expertů je to ještě víc. A noví nájemci nepřicházejí, nové smlouvy většinou vznikají pouze přesunem stávajících firem do nových objektů.

"V Česku se zatím stále čeká na pohyb či příchod větších nájemců, trh s kancelářemi v současnosti spíš stagnuje," tvrdí například společnosti Richard Ellis. Také proto se výše nájemného za kanceláře už dva roky drží na stejné úrovni.

"Na trhu je dost kancelářských prostor i bez mrakodrapů. Když se postaví administrativní budova s 15 tisíci metry čtverečními, tak je problém ho naplnit a děje se to hlavně tak, že je nájemce přetažen z jiné budovy.

Neumím si představit, jak by se plnil mrakodrap s třeba 80 tisíci metry čtverečními," tvrdí Jiří Pácal, ředitel realitní společnosti Central Europe Holding. Podobná situace je s byty, jen v Praze je téměř tři tisíce nových, neprodaných bytů.

S tím souvisí druhá potíž, a sice financování. Mrakodrapy jsou pro banky příliš riskantními podniky. Po nedávné krizi se navíc ještě zpřísnila kritéria pro úvěry. "Banky nyní požadují 50 až 60 procent vlastních zdrojů a 50 a více procent předpronájmů," říká Eduard Forejt z poradenské společnosti Jones Lang LaSalle.

Pod dohledem úředníků
V Praze, kde se odehrává devadesát procent tuzemského realitního trhu, ale i v dalších městech jsou také dosud k dispozici velké nezastavěné plochy. Je tedy ekonomicky výhodnější stavět "horizontálně". Čím výše dům roste, tím je projekt nákladnější.

Vizualizace brněnského mrakodrapu AZ Tower, který  bude měřit 109,5 metru.

K "široké" zástavbě svádí i tlak úředníků. Například v Praze platí urbanistický limit, podle nějž nelze přesáhnout okolní výstavbu o více než šest metrů. Navíc do děje zasahuje fakt, že centrum města je zařazeno mezi památky UNESCO. Jednání s úřady o proporcích nových staveb je hlavní aktivitou, kterou se nyní zabývají autoři současných výškových projektů.

"Praha nepotřebuje tak nutně urbanistický rozvoj a investory jako jiná města v Česku, může si dovolit diktovat, jak budou budovy vypadat," tvrdí Eduard Forejt.

Do hry o mrakodrapy vstupují i subtilnější argumenty. Například údajně existuje velké procento firem, které chtějí mít otevírací okna. To v mrakodrapech není možné. Jde také o velikost kanceláří na jednom patře.

"Je větší poptávka po velkých patrech, firmy chtějí růst horizontálně. Mrakodrapy mají na šířku méně prostorů," vyjmenovává další aspekt Radek Procházka, konzultant společnosti Cushman & Wakefield.

Důležité jsou také umístění projektu v blízkosti centra města a dopravní dostupnost, což si investoři uvědomují. Plánované pražské projekty jsou blízko metra, brněnské nedaleko dálnice D1.

2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč
2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč

Zúčastněte se volby jména roku 2024 a správně odpovězte na soutěžní otázku.