LN Jste hlavou jednho z výzkumných týmů IBM. Co stojí před námi?
Za posledních sto let od svého vzniku IBM vymyslela čárkové kódy, elektronický mikroskop, počítače, které hrají šachy, které disponují většími znalosti než je možné u jednotlivce. Do výzkumu investujeme 6 miliard dolarů ročně. Jsme v období velkých objemů nestrukturovaných dat a ta se musíme naučit smysluplně využívat. Zatím se data tvoří mnohem rychleji, než je organizace dokáží zpracovat. Před pěti lety IBM koupila mou společnost Systems Research & Development (SRD) a já se stal jejich zaměstnancem. Teď cestuji po celém světě a navštěvuji všechna výzkumná centra IBM. Jsem pořád na cestách, od Německa po Japonsko. Ale díky tomu mám tak představu, co se děje v našem výzkumu.
LN Co se to zásadní, co právě IBM vyvíjí?
Řeknu vám, na čem pracuji já. A je to tajné, nikdo mimo firmu o tom ještě neví.
JEFF JONAS
|
Pár lidí pro mne už zhruba dva roky staví něco, co nazýváme krycím jménem G2. Je to program, který bude rychle zpracovávat obrovský objem dat, která bude okamžitě vyhodnocovat. Teď je tento proces opožděný. Dozvíte se deset důležitých věcí, které se staly, ale pozdě. Třeba i proto jsou reklamy na webu často neúčelné. Nechci reklamu na šampon, protože nemám vlasy a šampon prakticky nepoužívám. Chci reklamu na kolo, protože jsem cyklista. A když chcete reklamu na míru, musí to být bez zpoždění. Pak by totiž reklamy mohlo být také mnohem méně, protože by byla selektovaná. Sedím také v několika výborech na ochranu soukromí a chci, aby v této oblasti zapracovaly jak společnosti, tak i vlády. A tomu může G2 také pomoci, protože má v sobě mnohem víc ochranných prvků, než jakýkoli jiný systém.
LN Sám jste řekl, že jste pořád na cestách. Kdy máte čas na vývoj a výzkum?
Často pracuji v letadlech a věřte, že mi vůbec nevadí dlouhé lety.
LN Co vám přijde v dnešní oblasti informačních technologií nejzajímavější?
Roste populace, ale naše zdroje jsou omezené. Musíme být chytří v tom, jak je využíváme. Nejzajímavější mi přijde podívat se na technologii analyticky, zkoumat data a jejich optimální využití k tomu, abychom lépe předpovídali budoucí jevy. Člověk musí vidět jevy v kontextu. Podívejte se třeba na americké školní autobusy. Jejich problémem je, že nejedou optimální trasou. Teď to vynásobte všemi autobusy na světě. Kdyby existoval software, který by jim naplánoval trasu, aby nestály v zácpách a volily nejlepší trasu, ušetřily by spoustu času a paliva.
LN Víte, že všechna poštovní auta v New Yorku zahýbají jen do prava?
O tom jsem neslyšel! To je úžasné, a vlastně jasné, zabočit doleva v newyorské dopravě je skoro nemožné a drahé. Vsadím se, že velké společnosti už používají analýzu, aby získaly nová data, na základě nich objevily zlepšení a naprosto změnily a zefektivnily své fungování.
LN Kdy jste napsal první počítačový program?
První textový procesor jsem napsal na střední škole a když ho viděl můj učitel, řekl mi, že je to dobré a že to zkusí prodat. Prodal ho školám v Los Angeles a já jsem inkasoval pár set dolarů. Nápad, že budu dělat to, co mám rád a lidé mi za to budou posílat peníze, se mi zdál úžasný. Tak jsem odešel ze školy a stal se samoukem. Když se podílím na plánování městského rozvoje, nastuduji si o něm všechno. Když jsem zapojen do vývoje programů pro letiště, který jim zjistí jejich efektivnost, tak se naučím, jak fungují letiště. Udělal jsem zhruba sto programů, takže zhruba sto oblastí jsem nastudoval opravdu do detailu. Ale někdy si říkám, že mi možná chybí obecné znalosti, protože jsem nechodil do školy. Opustit školu bych nikomu nedoporučoval.
LN Přibližte mi některé programy, na jejichž vývoji jste se osobně podílel?
Pracoval jsem na programech v mnoha velmi odlišných oblastech. Třeba jsem vyvinul software na sledování dráhy asteroidů. Objevil se nový teleskop, namířený do vesmíru a připojený on-line, který je schopen dodat mnohonásobně víc dat než jakýkoli jiný teleskop dosud. Můj software tato data používá a vypočítá dráhy asteroidů, kdy by se mohly přiblížit k Zemi. Také jsem vytvořil systém na zjištění geneologie lam pro lidi, kteří lamy chovají. Jedním z prvních programů na zakázku byl software pro kasína a jejich akvária. Jsou totiž plná ryb a ročně stojí kasína milion dolarů. A některé ryby se požíraly. Tak jsem vytvořil počítačový program, který by ukázal, jaké ryby spolu mohou žít a jaké ne a jaký počet určitého druhu je ideální. Celý život jsem strávil budováním různých systémů a mám patentovaných sto vynálezů a zhruba třicet patentů pro kasína.
LN Často se mluví o tom, jak technologie a dostupná data dělají společnost chytřejsí, vy naopak tvrdíte, že ji mohou dělat i hloupější. Můžete to vysvětlit?
Společnost má k dispozici ohromný počet dat a otázkou je, kolik dat je schopná smysluplně zpracovat. Před dvaceti lety jsme byli schopni využít dejme tomu třicet procent dat, ale dnes je jich nesrovnatelně víc a tak lze využít třeba jen dvě procenta. A v budoucnosti? 0,001 procenta. Úžasných informací k dispozici je bezpočet, nekonečno, ale počet těch, které dokáže společnost využít, se zmenšuje.
LN Jaká je tedy vaše rada k efektivnímu využívání dat?
Představte si puzzle. Máte ohromnou hromadu žlutých kusů a ohromnou hromadu modrých. A nevíte, že je můžete vzájemně použít. A taková společnost má několik počítačových systémů, a v jednom má modré puzzle, v druhém má žluté. A neví, že jsou příbuzné. Je nezbytné chápat své informace v kontextu. Vidíte třeba kousek puzzle, na kterém je zobrazen oheň. Pak prozkoumáte další části a zjistíte, že ten kousek skládačky je oheň v krbu. A tam, v novém kontextu, dostává tato část skládačky úplně jiný význam.
LN Jedním z vaších prvních projektů byla technologie, které se zalíbila lasvegasskému kasínu Mirage. V čem spočívá?
Hotel Mirage měl zhruba 2 tisíce kamer, ve sledovací místnosti měli 50 monitorů a dva až tři zaměstnance, kteří se snažili všechno sledovat. Ve chvíli, kdy zaměstnanci v kasínu viděli něco podezřelého, zavolali do sledovací místnosti a upozornili je, že se něco děje u stolu Black Jacku číslo 7, sedadlo 2. A tím směrem se hned obrátilo několik kamer. Když ochranka vyhodnotila osobu jako podezřelou, začala o ní hledat více informací. Existuje řada seznamů, třeba v takzvaném Griffinově seznamu jsou tisíce fotek a oni se tím museli probírat, jestli tam podezřelý není. Sledování lidí nefunguje jako ve filmech. Nesledují vás okamžitě, jak vejdete, ale pouze ve chvíli, kdy jste podezřelá. Zhruba v roce 1996 jsem tedy propojil důležitá data. Vzal jsem technologii zvanou "rozpoznávání obličejů," která je schopná obličej zachytit a vyhodnotit jeho algoritmus a potom projde všechna data podezřelých lidí a z nich vybere dejme tomu 10 podobných obličejů s tím, že doporučuje ten s číslem 4. Pravidelně tam chodili hrát třeba studenti z IT škol, kteří byli vynikající v počítaní karet a denně si odnesli i 80 tisíc dolarů. Můj software je byl schopen identifikovat okamžitě, když do kasína vešli, a kasíno je mohlo slušně vykázat. Myslím, že tuto technologii stále používají.
LN Pro kasína jste také vybudoval systém NORA, (Non-Obvious Relationship Awareness), čili jakýsi vyhledávač "ne zcela zjevných souvislostí". V čem je jiný?
Majitelé licence k provozu kasína se musí postarat o to, aby lidé, kteří mají do kasína vstup zakázán a objevují se na specifických seznamech, jako třeba blacklist nebo exclusionary list, do jejich kasína nevstoupili. Když by někoho z toho seznamu v kasínu chytili, tak kasíno ztratí licenci a může dostat až milionové pokuty. NORA na takové lidi okamžitě upozorní. Novou věcí je, že nezkoumá jen zákazníky, ale i zaměstnance nebo spolupracovníky a je schopná mezi nimi odhalit různé rodinné vztahy, kriminální přestupky a podobně. Takové vztahy vám mohou například odhalit, kdo je zkorumpovaný.
LN Stejný program si od vaší firmy SDR kdysi objednala i americká vláda?
Ano. Konkrétně to použila CIA. Lépe řečeno její nezisková dceřinná společnost jménem In-Q-Tel, která dává peníze projektům na ochranu národní bezpečnosti. My jsme pro ni vytvořili systém, který pomohl odkrýt sítě zločinu a vysledovat napojení státních zaměstnanců na podezřelé osoby. Konkrétní případy vám ale říci nemohu.
LN Takový software by se hodil i naší vládě. Nepožádali vás o něj?
Bohužel ne. I když popravdě řečeno, takový program by se hodil všem vládám, snad jen mimo singapurské, kde je korupce téměř nulová.
LN Jak si rozumí vaše programy sledování lidí se Čtvrtým dodatkem ústavy?
Vy tu máte také Čtvrtý dodatek ústavy? Nebo snad znáte náš čtvrtý dodatek k ústavě?
LN Ten je obecně známý – chrání Američany před zbytečným sledováním a hájí jejich soukromí. Je to tedy právně v pořádku sledovat lidi, hledat mezi nimi vazby nebo jim bez jejich vědomí scanovat obličeje?
Sledování samo o sobě není špatné, dokonce je potřebné. Ale důležité je, kdo ho používá. Zda je někdo sledován nelegálně a tajně, nebo zda ho sleduje oprávněná osoba. V tom je velký rozdíl. V kasínech mají dokonce právní povinnost mít kamery a zachytit každý stůl a každou hru. Tato data dokonce musí nejméně jeden týden uchovat, až potom je mohou vyhodit. Než je vyhodí, mohou je použít jako důkazní materiál.
LN Nebojíte se toho, že může být vámi vyvinutá technologie zneužita?
Obecně se stále obávám toho, jak mohou technologie při nezodpovědném využití zasáhnout do našeho soukromí. Cokoli vyvinete, může být zneužito. Stejně jako lidé, kteří vymýšlejí auta s tím, aby náraz lidé uvnitř přežili, i my, co vyvíjme technologie, musíme zabudovat dovnitř ochranu soukromí a lidských svobod.
LN Jak konkrétně?
O tom přemýšlím pořád a ochranou dat se intenzivně zabývám. Jedním z řešení je anonymizovat osobní údaje. Pracuji na tom, aby data byla zpracovávána bez toho, aby byli známí jejich konkrétní nositelé. Ještě před třemi lety mi lidé říkali, že něco takového není možné. A nyní to tak funguje, což mi potvrdilo, že to byl opravdu dobrý nápad. Jiný problém ale vzniká, když někdo data odcizí nebo kopíruje. Šokovalo by vás, kolik kopií dat vzniká. Dělal jsem si průzkum a zjistil jsem, že kdykoli společnost zkopíruje nějaká data, vzniká odhadem 144 záložních kopií. A samozřejmě s každou novou kopií vzniká i nová možnost odcizení.
LN Je podle vás dnešní svět, s tolika informacemi o nás letících internetem, bezpečnější?
Určitě je mnohem bezpečnější než kdykoli předtím. Vždyť průměrný věk v západní Evropě byl ještě na začátku 18. století 37 let. A dnes, i když započítáme Afriku, tak průměrný věk je 67 let. Takže mi teď budeme mnohem starší, než kdykoli dosud. A je to i díky technologiím.
LN Už jste slyšel rčení "To že jste paranoidní ještě neznamená, že vás nesledují,"?
To je legrační. Myslím, že je na místě dělat si starosti. Lidé si spoustu věcí vůbec neuvědomují. Třeba když si udělají email zdarma. Vůbec nečtou smluvní podmínky. Je to sice zadarmo, ale vaše data patří té dané společnosti, mohou je analyzovat a dále použít. A i když si účet vymažete, vaše data zůstavají společnosti dál.
LN Často také zmiňujete geolokaci a s tím spojená data. K čemu se využívají?
Geolokační data nazývám superstravou analýzy. Dají se využít třeba k tomu, aby se plánovala cesta do práce tak, aby se člověk vyhnul dopravní zácpě. V budoucnosti bude jejich využítí zásadní, vidím to jako zvedající se vlnu. Váš mobilní telefon ví, kde jste. A to, jak se pohybujete, je možné předpovídat pomocí analýzy a následně mohou využít. Třeba když jedete domů, přijde vám SMS, abyste nejezdila stejnou trasou, protože budete dvě hodiny v zácpě. Pokud byste váš pohyb počítačově zpracovali, tak budete překvapeni, co všechno můžete zjistit. Třeba, s jakými deseti lidmi trávíte nejvíc času a pokud jednoho z nich neznáte, tak vás sleduje! A já se snažím zvýšit povědomí o těchto možnostech jak u lidí, tak u společností. Většina dat je pro vás dobrých a pro fungování lidské společnostiprospěšných, ale zároveň je nezbytné hlídat soukromí.
LN Byl jste také jako odborník předvolán pro odbornou konzultaci do Bílého domu. O co šlo?
Za účelem konzultací jsem tam byl víckrát, vyberu jeden příklad. Po 11. září byla vytvořena skupina, která se zabývala národní bezpečností. A mne zavolali, abych jim řekl, co si myslím o datech a jejich využití, jaké kroky si myslím, že by měli podniknout. Není mi známo, nakolik a kde to použili. Ale potěšilo mne, když jsem potom třeba viděl prezidentské nařízení, které bylo doslova tím, co jsem jim poradil. Stejné pasáže, které jsem jim říkal, se objevily i v nových zákonech, takže to snad použili. Tohle je na mé práci pro IBM vůbec nejlepší. Mými vynálezy mám šanci věci skutečně změnit. A to mi dává energii a s radostí se vrhnu zase do další práce.
LN Jste vytížený prací pro IBM, máte titul "železný muž" a zároveň jste sám vychoval tři děti. Máte nějakou nám neznámou metodu, jak to všechno stihnout?
Věci, které jste zmínila, se neodehrávaly zároveň. O své děti jsem se staral sám 14 let, tehdy jsem nebyl "železným mužem" a pracoval jsem jako prezident vlastní společnosti. Když dětem byly 2, 5 a 7, tak jejich maminka odjela na dovolenou a už se nevrátila. Měl jsem chůvu a každý den jsem ve tři jel a osobně děti vyzvednul ze školy, dovezl na plavání, denně jsem s nimi byl zhruba do pěti hodin, pak jsem často byl až do dvou do rána v práci. Rozhodnul jsem se je vychovat jako své přátele, ne jako děti. Neměly omezení, měly v podstatě neomezené pole působnosti a když zlobily, nikdy jsem je neplácnul, ale řekl jsem jim, že už nejsou mí přátelé a to fungovalo nejvíc. Teď máme úžasný vztah.
