Cenovky na stojanech čerpacích stanic ukazují dnes v průměru za celé Česko u benzinu sumu pár haléřů nad 29 korunami, nafta je zhruba o korunu padesát levnější.
Cenu ropy tentokrát žádná zásadní geopolitická událost v těžařských zemích neovlivňuje. Zatím. Ve světě stále přetrvává nabídka ropy nad poptávkou, těží se víc, než se spotřebuje, a to drží už víc než rok ropu na nižších hodnotách.
Na srpnový růst ceny suroviny, která přitom do konce července zlevňovala, měly tentokrát podstatný vliv spekulace o možném zmrazení rostoucího objemu těžby zemí kartelu OPEC (zejména Saúdské Arábie).
To by v důsledku vedlo k viditelnému zvýšení ceny – a k radosti zemí, jako je Rusko, Venezuela a všech dalších, které jsou závislé na vývozu ropy a jejichž ekonomiky vlivem dlouhodobě nízké ceny strádají.
Jenže jednání zemí OPEC, které mají zhruba třetinový podíl na celkové světové produkci ropy, se bude konat až koncem září. Avůbec přitom není jisté, že k dohodě o zmrazení denního objemu těžby vůbec dojde. Přesto dva měsíce předem vyřčená zmínka zástupců Saúdské Arábie o případně možné debatě na toto téma spustila lavinu spekulací.
„Stále trvá přebytek ropy na trhu. Ale stačil jen náznak, že by se možná mohl růst těžby zastavit, a hned to způsobilo vlnu spekulativních nákupů. A tedy růst ceny. Ta od začátku srpna vzrostla ze 42 dolarů k padesáti,“ vysvětluje ekonom společnosti Finlord Boris Tomčiak.