Nad Chomutovem má vyrůst až 221 větrníků

Kdyby se postavily všechny, za dotovanou elektřinu by vydělaly asi tři miliardy korun ročně. Investoři připouštějí, že zájem se stupňuje, že ale vyjdou všechny projekty, to nepředpokládají. Nakonec se postaví 50 až 70 větrníků, odhadl František Čupr z firmy EP Renewables.

Na úřady v Ústeckém kraji se valí v posledních měsících vlna žádostí. Jen za poslední týden zaznamenal krajský úřad pokrok u pěti různých projektů a počty plánovaných vrtulí rostou.

O území je extrémní zájem

Hory nad Chomutovem investory lákají. Je tam velmi solidní průměrná rychlost větru mezi čtyřmi a pěti metry za sekundu a přitom jsou jen málo chráněné. "Toto území je pod drobnohledem investorů, je tu o ně extrémní zájem," uvedl v polovině prosince zpracovatel žádostí Luboš Motl.

Větrné elektrárny na Chomutovsku a Mostecku - grafika

Aktuální počty jsou následující: 216 elektráren má vyrůst na dvanáctikilometrovém úseku mezi Vejprty a Horou Svatého Šebestiana, 27 vrtulí už tam vítr roztáčí. Dalších pět větrníků povolil krajský úřad v území dál na východ v těsné blízkosti přírodního parku Bezručovo údolí.

Obrovská čísla straší místní aktivisty, kteří proti vrtulím bojují, investoři je ale mírní. Většina záměrů podle nich zůstane jen na papíře, i proto, že se při takové hustotě už některé větrníky navzájem vylučují.

"Podle mého je spousta těch záměrů nereálných. Souhlasil bych s odhadem 50 až 70, dokonce je reálnější to menší číslo. Dvoustovce ani stovce nevěřím," řekl Čupr. Zástupci ostatních oslovených firem se v poslední době k problematice vyjadřovat nechtěli. Vrtule musí totiž nejdříve povolit krajský úřad a pak záleží i na jednotlivých obcích, v jejichž katastru se má stavět.

Hyzdí vrtule krajinu?

Některé obce větrníky odmítají, jejich obyvatelé i starostové nechtějí hyzdit krajinu a bojí se i dopadů na zdraví člověka. Jiné naopak slyší na peníze, které to do rozpočtu přinese. Třeba Kryštofovým Hamrům, vísce hned za hranicí, by jeden plánovaný park s téměř 30 vrtulemi vydělával asi šest milionů korun ročně, což by více než zdvojnásobilo rozpočet obce.

"Myslím, že je velký rozdíl v přístupu investorů. My žádáme jen v případě, kdy máme vše vyřešeno. Ve spoustě projektů ale buď není souhlas obce, nebo ani nemají zajištěné pozemky a vyvedení výkonu do sítě," dodal Čupr.

Jedna elektrárna v podobných podmínkách stojí mezi 80 a 100 miliony korun, ve hře jsou tedy investice až do výše zhruba 20 miliard korun. V Krušných horách dávají plný výkon dvou megawattů zhruba tři procenta provozní doby; více než polovinu času se pohybuje jen okolo deseti procent. Proud ale nakonec do sítě dodají a odběratel ho zaplatí. Investice se při současných podmínkách zaplatí za osm let, přičemž plánovaná životnost je 25 let.

Současná výkupní cena činí 2230 korun za megawatthodinu.