Inflační cíl je hodnota, kterou si stanovuje centrální banka pro inflaci. Centrální bankéři se pak snaží svou měnovou politikou ovlivňovat inflaci tak, aby byla neustále ve stanoveném ínflačním cíli. Například Evropská centrální banka si stanovila, že inflace bude nižší než dvě procenta. ČNB zase usiluje o to, aby se skutečná hodnota inflace nelišila od cíle o více než jeden procentní bod na obě strany.
Dosavadní tříprocentní cíl ČNB platí od ledna 2006. Většina centrálních bank ve vyspělých zemích operuje obvykle se dvěma procenty až 2,5 procenta.
Vyšší cíl podle ČNB zohledňoval specifické potřeby transformující se ekonomiky přibližující se k vyspělým zemím.
"Vyšší povolená inflace byla jednou z cest, kudy se postupně přizpůsobovaly ceny v ČR cenám v zahraničí. Druhou cestu nabízelo posilování měnového kurzu," upozornila analytička Raiffeisenbank Helena Horská. Nově tak podle ní bude cesta k přiblížení se cenové úrovni Evropské unie přes vyšší inflaci výrazně zúžena a přizpůsobení cen se bude uskutečňovat hlavně přes posilování koruny.
Načasování změny se podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška ukazuje jako optimální, protože skutečná inflace v Česku je a ještě nějakou dobu bude dokonce pod nově platným cílem. "Vliv uplatnění nového cíle na ekonomiku je spíš psychologický. ČNB jím zdůrazňuje, že považuje ekonomické prostředí za cenově dlouhodobě stabilní," dodal.
Při vyhlášení současného tříprocentního cíle ČNB oznámila, že tento cíl bude v platnosti až do přijetí eura, kdy měnová politika přejde pod pravomoc Evropské centrální banky. "Odsunutí termínu přijetí eura za původně uvažovaný horizont roku 2010 však vytváří dlouhodobější perspektivu pro fungování režimu cílování inflace v České republice," uvedla již dříve ČNB.
Nový inflační cíl podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka odpovídá standardu centrálních bank v zemích, kde se používá cílování inflace. "Změna inflačního cíle byla avizována dost dlouho dopředu a neměla by tedy pohnout finančními trhy," dodal.
Aleš Sosnovský dvd