Tak dobré, že i relativně rychlý růst mzdových nákladů nebude nijak dramaticky ohrožovat cenovou konkurenceschopnost Číny. A co je zajímavé pro investory, tak ani marže podniků, které vyrábějí své produkty v Číně.
Za druhé, Čína se i přesto nebude schopna vyhnout obdobím ekonomické recese a různým bublinám. Aktuálně vrásky investorům dělá rychlý růst cen nemovitostí.
Centrální banka se snaží zpřísněním měnových podmínek zabránit dalšímu růstu cen a v pondělí Robin Koklar v Diáři investora argumentoval, že díky tomu nedojde ke vzniku bubliny na nemovitostním trhu.
Bublina už na čínském trhu je
Souhlasím, že centrální banka v centrálně řízené ekonomice má nástroje na zabránění vzniku bublin. Nesouhlasím však, že díky tomu bublina nehrozí. Jednoduše proto, že bublina v Číně již je. Důležité pro identifikaci nemovitostní bubliny je porovnání ceny nemovitosti k ročnímu příjmu domácnosti.
Tento poměr v Číně v průměru přesahuje 8. Jinými slovy čínská domácnost musí pro zaplacení průměrné nemovitosti použít více než osm svých celoročních příjmů. V Pekingu poměr dosahuje 15, v Šanghaji 12!
Pro srovnání – před splasknutím nemovitostní bubliny v Japonsku dosahoval tento poměr v Tokiu čísla 9. V Česku se psalo o možnosti příliš rychlého růstu cen nemovitostí v roce 2008, a to při poměru 4,3.
Bubliny tedy v Číně budou a investoři by si měli tento fakt uvědomovat a započítat jej do rizik.
