Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

NAVRÁTIL: Jaký bude rok pro EMU?

Ekonomika

  10:39
Začněme eurozónou. Pro ni vypadá začátek letošního roku mnohem optimističtěji než ten loňský. Akce Evropské centrální banky minimalizovaly riziko chaotického rozpadu EMU, kterému byla EMU na konci předloňského roku blízko. ECB dodala likviditu bankám a uvedla, že je připravena nakupovat dluhopisy států, které se potýkají s dluhovou krizí. A to v neomezeném množství. Trh tak přestal spekulovat, zda výše peněz v záchranných fondech stačí ještě na Řecko, ale na koho už nestačí: nekonečno stačí i na evropské dluhy.

Ale myslet si, že to je konec problémů, je chybné. Za prvé, pokud chce eurozóna dlouhodobě přežít, musí výrazně posílit svou integraci. Tedy zavést fiskální, bankovní a politickou unii a mít společné pojištění vkladů. Bez toho se bude EMU potácet od jedné krize ke druhé. Z tohoto pohledu budou důležité volby v Německu, ale i v Itálii.

Předvolební průzkumy naznačují, že Merkelová obhájí své vítězství, což je pozitivní pro pokračování nastolených integračních tendencí. Projekt měnové unie je jedna věc. Ale pak tady máme jednotlivé ekonomiky eurozóny, které jsou výrazně heterogenní. Bez schopnosti snížit nerovnováhy, ať už jde o nadměrné zadlužení nebo o nadměrnou spotřebu (což můžeme chápat jako jedno), a zvýšit svou konkurenceschopnost hrozí těmto ekonomikám (v lepším případě) dlouhodobá stagnace.

Zvládání dluhové krize tak poběží paralelně na dvou frontách, na úrovni EMU a na úrovni jednotlivých ekonomik. Což občas může přinést těžkosti, zvlášť v situaci, kdy řešení vhodné pro jednu frontu bude narážet na zájmy fronty druhé. Přestože nečekáme, že by ekonomický růst v EMU měl být výrazně lepší než vloni, tak přece jen rizika jsou výrazně nižší.

Autor: