Férovou otázkou je, jak moc se musí ekonomiky oddlužit. Respektive jaká je nebezpečná úroveň dluhu, pod kterou bychom se měli dostat. Na tuto otázku se snaží odpovědět nedávná studie Banky pro mezinárodní platby.
Cílem studie bylo odhadnout úroveň dluhu, jejíž překročení začíná snižovat dlouhodobý ekonomický růst. Není dluh jako dluh. Spotřebitelské úvěry mají jiné dopady na dlouhodobý růst než například investice do infrastruktury (ačkoliv v Česku známe spíše případy předražených investic do infrastruktury, jejichž pozitivní efekt na růst nemusí ani pokrýt náklady).
Proto neexistuje přesné číslo, které by stanovilo pevnou hranici, přes kterou by se ekonomiky nikdy neměly dostat. Nicméně i přibližný odhad nám může nastínit, kolik práce čeká vlády, podniky a domácnosti v procesu oddlužování.
Jaký je závěr? Úroveň dluhu vlády ve výši 80–90 procent HDP již začíná omezovat ekonomický růst. Další růst dluhu o 10 procentních bodů snižuje růst ekonomiky o jeden procentní bod. Podobné úrovně zadlužení platí i pro zadlužení domácností a podniků.
Bezpečno je tedy pod těmito úrovněmi. Na základě těchto výsledků by ekonomiky měly cílit souhrnnou úroveň zadlužení zhruba pod 200 procent HDP. Z vyspělých ekonomik není nikdo v tomto bezpečném pásmu. Aktuální míra zadlužení v USA a EMU přesahuje 250 procent. A dále roste.
