Minule jsem psal o jaderné elektrárně ve Fukušimě, tak začněme energetikou. První statistika sleduje počet úmrtí, která jsou přímo spojená s výrobou elektřiny, kde počet úmrtí je vztahován k 1 TWh (k jedné terawatthodině) instalované kapacity elektráren.
Který typ elektráren je nejvíce nebezpečný a který nejméně? Nejvíce úmrtí je spojeno s uhelnými elektrárnami, 161 lidí na 1 TWh. Nejméně pak s jádrem, kde je to 0,04 na 1 TWh. Uhlí je 4000krát nebezpečnější než jádro.
Dokonce i hydroelektrárny, které jsou druhé nejvíce bezpečné, jsou 35× nebezpečnější než jádro. Tohle je jasný bod pro jádro do diskuse o bezpečnosti elektráren. Anebo ne?
Druhá statistika se dívá na náklady zdravotní péče v jednotlivých státech (pro statistiky: na obyvatele a v paritě kupní síly) a dává je do souvislosti s očekávaným věkem dožití člověka při narození.
Kdo má nejdražší zdravotní systém? Spojené státy americké. Washington vydá v přepočtu více než sedm tisíc dolarů ročně na obyvatele. A mají Američané i nejvyšší věk dožití? Nemají. Je to zhruba 78 let.
78 let má i Chile, které vydává v rámci zdravotního systému necelých tisíc dolarů na obyvatele ročně, tedy o 80 procent méně než Spojené státy. Reformátoři zdravotního systému v USA by se tedy měli jet školit do Chile. Anebo ne?