Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Návrh eurovlády vítají zadlužené země. Trhy neuklidnil

Ekonomika

  16:16
PAŘÍŽ/PRAHA - Návrh francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho a německé kancléřky Angely Merkelové prosadit v eurozóně větší integraci, a to včetně zdanění, se líbí hlavně Španělsku a Itálii. Podle zástupců těchto dvou zemí, které kvůli vysokému zadlužení v poslední době odrážejí útok spekulantů, je návrh Sarkozyho a Merkelové krokem k zavedení společných dluhopisů pro celou eurozónu.

Angela Merkelová a Nicolas Sarkozy foto: ČTK

"Čím víc se posuneme k integraci hospodářské politiky, tím blíž se dostaneme k myšlence eurobondů (společných dluhopisů pro eurozónu)," řekl ve španělském rozhlase mluvčí vládní socialistické strany José Blanco.

ČTĚTE TAKÉ:


Na stejné vlně jako Merkelová a Sarkozy je také Itálie, jak řekl šéf parlamentní strany PDL premiéra Silvia Berlusconiho Fabrizio Cicchitto. Ten rovněž doufá, že Merkelová bude vstřícnější k myšlence zavést společné evropské dluhopisy. "Doufáme, že Merkelová se v září přesvědčí o hodnotě eurobondů," řekl politik, jehož citovala agentura Reuters.

'Euro budeme dál bránit'
Merkelová a Sarkozy jako zástupci dvou klíčových zemí eurozóny po úterní schůzce v Paříži potvrdili, že hodlají euro dál bránit a navrhli zakotvit princip vyrovnaného rozpočtu do ústavy členských zemí eurozóny.

Položili i základy budoucí fiskální unie, avšak nepodpořili záměr zvýšit objem evropského záchranného fondu EFSF. Společné dluhopisy za celou eurozónu úplně nezavrhli, podle nich ale mohou přijít až na konci evropského integračního procesu, nikoli na jeho začátku.

ČTĚTE KOMENTÁŘ LENKY ZLÁMALOVÉ


Sarkozy řekl, že ministři financí byli osloveni, aby připravili návrh na zavedení jednotného daňového základu u daní z příjmu právnických osob. V Německu a Francii by tak mohly být daně sladěny od roku 2013.

Jako návrh mimo realitu nebo pouhý nápad ze setkání dvou státníků hodnotí dnes některé německé deníky plán Merkelové a Sarkozyho.
Ačkoli oba politici odmítli zavedení eurobondů, některé listy se domnívají, že na ně nakonec stejně dojde.

Na devizových trzích klesal kurz eura, což byla podle analytiků reakce právě na stanovisko Merkelové a Sarkozyho ke společným dluhopisům eurozóny. Část ekonomů je přesvědčena, že pokud by eurozóna společné dluhopisy vydala, krize by byla lépe zvládnutelná. Nejzadluženějším zemím by totiž zřejmě klesly náklady na obsluhu dluhu.

Euro také ještě doplácelo na úterní statistiku, která ukázala, že růst německé ekonomiky se ve druhém čtvrtletí téměř zastavil. Ekonomika vzrostla o 0,1 procenta, zatímco trh čekal růst o půl procenta. Meziročně je růst ekonomiky také výrazně slabší.
 
Propad akcií
Akcie na burzách v západní Evropě v úvodu dnešního obchodování klesaly, ztráty se ale postupně snižovaly. Propad byl zřejmý hlavně u akcií bank a dalších finančních institucí, kterým uškodily komentáře Sarkozyho a Merkelové, kteří po společné schůzce navrhli zavést v eurozóně daň z finančních transakcí.

Vysoké ztráty během dopoledne utrpěly hlavně akcie burzovních operátorů, jako je London Stock Exchange (LSE), Deutsche Börse, nebo NYSE Euronext. Vzhledem k tomu, že se na nich obchodují akcie, daň z finančních transakcí by na ně mohla tvrdě dolehnout.


Někteří analytici tvrdí, že výprodej akcií finančních společností je možná přehnaný. Proti návrhu na zavedení daně z finančních transakcí by se totiž mohli postavit někteří členové eurozóny i samy finanční instituce.

Ty mají totiž už tak dost vysoké ztráty kvůli tomu, že drží dluhopisy zadlužených zemí eurozóny. Návrh zavést daň tudíž může narazit na takový odpor, že se nakonec možná ani nebude realizovat.

"Pochybujeme, že bude v eurozóně zavedena daň z finančních transakcí (hlavně u derivátů). Poškodí to místní finanční sektor (i daňový základ), a nic dobrého to přitom nepřinese," podotkli analytici společnosti Silvia Quandt.

Autoři: ,