17. května 2010 14:23 Lidovky.cz > Byznys > Auto

Nebojte se ušpinit. Přinášíme 10
rad, jak nenaletět v autobazaru

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
Ojeté auto. Ilustrační foto. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ojeté auto. Ilustrační foto. | foto: Shutterstock
Současná situace na trhu přímo vybízí k nákupu automobilu. Ne každý z nás má však prostředky na skutečně nový vůz přímo od prodejce, a tak nezbývá než zvolit automobil ojetý.

Druhým důvodem pro koupi staršího vozu může být skutečnost, že ačkoliv má zákazník dostatečný rozpočet určený k nákupu nového vozu, současná nabídka mu není s to vyhovět. Stále více lidí se obává – a mnohdy právem – spolehlivosti přetechnizovaných aut a raději volí starší typ, na jakém lze ještě leccos opravit svépomocí.

Ať už jsou ale vaše důvody pro nákup vozu z druhé ruky jakékoli, mohou se vám hodit následující tipy. Podíváme se na to, jak se v bazaru chovat, na co se ptát, co zkontrolovat a jak celkově minimalizovat případné problémy, jenž mnohdy mohou zkazit radost z nového vozu.

Následující text však berte pouze jako určitou pomůcku. Nákup ojetého vozu je vždy spjat s určitými riziky a v málokterých případech je lze stlačit na nulu. Pokud se všem budete držet našich rad, rozhodně zvýšíte pravděpodobnost, že auto, které jste si právě přivezli z bazaru, není kradený vrak se stočeným tachometrem a padělanými doklady.
 
Ptejte se
Zcela základní pravidlo. Vy jste zákazník, vy jste tím, kdo bude platit. Nebojte se zeptat na cokoliv, ba naopak, ostrými otázkami můžete prověřit loajalitu prodejce. Máte měřič hloubky laku? Nemáte, to je škoda. Mohu si vůz nechat prohlédnout v mnou vybraném servise? Byl vůz bouraný? Pokud ano, pak se ptejte, zda je o nehodě nějaký záznam, fotografie, cokoliv. Nejlepším řešením je sednout si doma a otázky si nachystat a případně sepsat – vyhnete se tak zjištění, že jste zapomněli na všechny otázky, které vás zajímaly. A tím, že se připravíte, prodejce zaskočíte a bude s vámi zaručeně jednat férověji a opatrněji.
 
Nehleďte na kilometry, ale na stav
V dnešní době boomu stáčení tachometrů (u nás se nejedná o trestný čin, narozdíl od jiných zemí EU) nelze z čísla uvedeného na etiketě za čelním sklem či na tachometru usuzovat zhola nic. Stáčejí se auta s nájezdem 300 tisíc, ale také ta se 100 tisíci „na hrbu“. Navíc kilometrový nájezd je značně pomíjivý ve vztahu k zacházení s automobilem. Je tedy zřejmé, že vůz s trojnásobným nájezdem, ale kvalitní péčí, může být v o poznání lepším stavu.

Právě zde se nebojte vznést návrh na návštěvu vámi vybraného servisu, kde vám mechanik zcela objektivně sdělí, v jaké kondici se vůz nachází. Částečně může pomoci také VIN karoserie a servisní knížka. Právě u ní se však zaměřte na zápis jednotlivých zásahů – těžko bude servis po dobu pěti let používat propisovací tužku stejného odstínu, stejného písma, stejného razítka.
 
Nebojte se ušpinit
Je možné, že pokud pro vůz cestujete přes půl republiky a nemáte v daném místě žádné kontakty, nebude se vám do servisu chtít. V takovém případě však dbejte na kontrolu alespoň základních věcí, které rozpozná i nezkušené oko laika. Jsou sváry v motorovém prostoru nepravidelné? Jsou mezery mezi díly rozdílné? Je hloubka laku jiná na střeše a kapotě? Vše zmíněné věští problém. Dejte si na čas, nebojte se podívat pod tapecírung, dno kufru... Čím špinavější po prohlídce budete, tím lépe.
 
Zaměřte se na detaily
Pokud byl vůz bourán a nyní je na prodej jako nebouraný, prodejce se bude snažit zahladit všechny stopy po opravě. Jde to, a hledání stop vám může značně ztížit, pozornému však nesmí uniknout detaily. Tento postup platí také při odhadování skutečného nájezdu. Vyzkoušejte si funkčnost všech tlačítek, všech mechanických částí. Jeví volant a řadící páka výrazné známky užívání a na displeji svítí číslo 49759? Zamyslete se. Je sedačka prosezená až na podlahu a pedály ohoblované? Všechny tyto relativně malé detaily mohou vést ke zjištění kýžené pravdy.
 
Testovací jízda – téma samo o sobě
Mnoho prodejců má jistou averzi ke svěření vozu do rukou potenciálního zákazníka. Zdůrazňuji slovo potenciální, protože spousta lidí si dělá z autobazarů „továrnu na zážitky“, aby pak v hospodě u piva mohli svým kamarádům vyprávět, jak „moc hustý káry“ už řídili.

Pokud jste někdy takovou testovací jízdu absolvovali, pak jistě víte, že zpravidla netrvá víc než pár kilometrů. Na druhou stranu by prodejce měl vidět zákazníka v každém, a tedy svěřit vůz do jeho rukou. V případě, že se o vůz skutečně zajímáte, nebojte se zeptat, zda za volantem nemůžete strávit více času. Hodí se také poznámka, že projeté palivo rádi uhradíte. Dobrý obchodník vaši velkorysou nabídku odmítne s grácií a úsměvem na rtech.

Během samotné testovací jízdy se zaměřte na stabilitu auta, zda netáhne ke straně, a to i při brzdění. Na brzdách nesmí auto „kopat“ do řízení, soustřeďte se na chod pedálů a řadící páky. Poslouchejte pazvuky, vrzání, klepání a rezonování.
 
TOP STAV!

Proč se nám snaží prodejci vnutit nabízené vozy pod záštitou tohoto naprosto tragického slovního spojení? Proč není u vozu uvedeno například stav: výborný. Nemusíme ani dlouho pátrat, abychom zjistili, že slovo top značí něco nejlepšího, věc, která je zcela ojedinělá. Ve finále možná není ani tolik problémem samotná fráze, ale její užití. Pokud totiž zabrousíme do nabídky vozů, dozvíme se, že každé třetí prodávané auto je v TOP stavu. Nakolik působí taková informace věrohodně, to nechám na vás.
 
Odložte si peníze
Není příliš rozumné utratit všechny peníze, které jste si na nákup vozu vyčlenili. Bohužel, často se stává, že si lidé pomyslný finanční strop posunují v závislosti na objevování nových a nových možností. Ano, to Mondeo stojí 170 tisíc, a to BMW je jen o 10 tisíc dražší. A když už jste ochotni utratit 180 tisíc, proč ještě nepřihodit? Takhle nějak to může vypadat, a pokud neskončíte právě u nového auta, případné nutné „ponákupní“ investice vás mohou nemile překvapit. Vždy je tedy vhodné nechat si případnou rezervu na nejnutnější opravy či údržbu.
 
Pečlivě čtěte
Zde se dostáváme k nejdůležitějšímu bodu celého nákupu – podpisu kupní smlouvy. Smlouvu většinou vypracovává autobazar, a tak je potřeba dát této skutečnosti náležitou váhu. Nebojte se nechat si poslat návrh kupní smlouvy a konzultujte ji s právníkem. Případů, kdy si lidé nepřečetli, co podepisují, je přehršel. Nemusíte to být právě vy, kdo přispěje do těchto statistik. Případné nejasnosti si nechejte vysvětlit nebo navrhněte změnu. Pokud jednáte se seriózním prodejcem, určitě se domluvíte. Od věci rovněž nemusí být certifikát ověřující fakt, že se vozidlo nenachází na seznamu kradených vozů.
 
Pojistěte auto dopředu
Vyplatí se vůz rezervovat a vybavit si všechna potřebná pojištění – nikdy nevíte, kdy je budete potřebovat a věřte mi, že ze zákona schválnosti je cesta z bazaru domů o mnoho procent rizikovější, než jakákoli jiná. Pokud kupujete auto od soukromníka, dá se domluvit na zachování pojistky ještě několik dnů po koupi (ono, i kdyby to tak nebylo, je zde určitá výpovědní lhůta, po které ještě pojištění platí), není však problém vybavit si již své vlastní.
 
Lhali vám? Braňte se
Ani po koupi však nemusí váš kontakt s prodejcem skončit. Z času na čas se mohou objevit věci, řekněme například závady, které rozhodně nenesou charakter „běžného opotřebení“, a k jejichž vzniku jste vy sami nemohli nijak napomoci. Je tedy dobré vědět, že i na bazarové zboží máte ze zákona záruku a lze se touto cestou bránit.


Jak jsme předeslali již v úvodu, výše popsané nemusí platit vždy a všude. I bourané auto může být kvalitně opraveno, rozdílné spáry mohou být výrobní vadou, osahaný volant důsledkem agresivního potu předchozího majitele. Nic vám o autě neprozradí víc než samotná testovací jízda, na kterou je potřeba se zaměřit a nic nezanedbat.
 
Současná situace na trhu je pro nákup vozu velmi příznivá – ceny jsou nízké a mnohdy se dá uhádat nějaká ta sleva. Jediné, co mírně pokulhává, je nabídka, která by rozhodně mohla být pestřejší, není se však co divit. Pokud tedy uvažujete o koupi ojetého vozu, uvařte si šálek dobré kávy, sedněte si k počítači a vybírejte. A až vyrazíte do bazaru, nezapomeňte na naše rady.

Čtěte také:


Autor:Jan Borcovan, www.autoweb.cz