15. května 2008 10:34 Lidovky.cz > Byznys > Moje peníze

Nebojujme s CO2,
lečme raději malárii

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 82Diskuse
Vernon L. Smith. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Vernon L. Smith. | foto: Lidové noviny
Významný americký ekonom Vernon L. Smith získal v roce 2002 Nobelovu cenu za experimentální ekonomii. Jeho laboratorní výzkum přinesl či ověřil řadu poznatků o trhu, svobodě, daních, kultuře, ale i globálním oteplování. O tom všem vypráví osmdesátiletý profesor v exkluzivním rozhovoru pro LN.
Čekám v maličké učebně na Chapmanově univerzitě v kalifornském Orange. Po chvíli se objeví sportovně vyhlížející osmdesátník. V košili, džínách a teniskách. Podává mi ruku ozdobenou stříbrnými indiánskými prsteny. Kdybych potkal profesora Smithe na ulici, určitě bych neřekl, že vidím jednoho z nejvýznamnějších světových ekonomů.

Chapmanova univerzita získala profesora Smithe do řad svých profesorů v loňském roce. Zařídila mu dokonce bydlení nedaleko univerzitního kampusu, aby mohl poněkud výstřední ekonomický génius chodit na univerzitu pěšky. Mimochodem, v roce 2005 profesor Smith veřejně promluvil o Aspergerově syndromu, mírné formě autismu, kterou trpí. „Umím se přepnout do koncentrovaného módu a zcela se uzavřít před světem. Na druhou stranu necítím žádný společenský tlak dělat věci tak, jak je dělají jiní lidé,“ popsal tehdy výhody své nemoci, která se často objevuje u géniů. Údajně jí trpěl Albert Einstein či Andy Warhol.

Chapmanova univerzita nyní přestavuje jednu ze svých budov - aby zde profesor Smith mohl provádět své ekonomické experimenty, které mu vynesly Nobelovu cenu. A expanduje na východ. Magisterský diplom z této kalifornské vysoké školy v oboru byznys a ekonomie půjde nově získat i v Praze, na Angloamerické vysoké škole.

Vernon L. Smith se posadí a zahájí náš rozhovor: „Tak co potřebujete vědět?“

* LN Jakou roli hraje ve vašich názorech trh?

Rozlišuji mezi osobní a neosobní směnou. V systémech osobní směny lidé neustále interagují, vyměňují si laskavosti a dělají věci pro druhé. Na druhé straně tu jsou systémy neosobní směny, tedy trhy, kde lidé obchodují, reagují na ceny, aniž se musí znát. Oba systémy jsou důležité.

* LN Systémy osobní směny jsou ale také svého druhu trhy?

Neřekl bych. Jsme stále velmi sociální, setkáváme se ve spolcích, společnostech a církvích. To jsou důležité formy tvorby bohatství, které není měřitelné.

* LN Řekl byste, že schopnost obchodovat je lidem vrozená, nebo je to něco, co bylo později vynalezeno?

Není to ani vrozené, ani to nebylo vynalezeno. Prostě se to objevilo při sociální interakci. Je to něco jako jazyk či peníze. Rozšíření ekonomických systémů s vysokým růstem velmi závisí na tradici přenášené lidmi. Nedá se to importovat. Zvenku ani seshora. Stále nevíme, proč se různé kultury a náboženství vydaly různými cestami.

* LN A jakou roli ve výkonnosti trhů hraje svoboda?

Svoboda je důležitá. Ve svobodné společnosti mohou lidé zkoušet, co funguje a co nefunguje. Tam, kde není mnoho svobody, není mnoho objevování. Lidská zvědavost se nerozvíjí. Když začnete omezovat svobodu, snižujete počet potenciálních průlomů. Když nemáte systém, v němž to, co funguje, je oceněno, a to, co nefunguje, je vyselektováno, pak nemůžete maximalizovat vývoj a růst.

* LN Ve vašich experimentech modelujete vývoj a fungování ekonomiky na dobrovolnících. Co se při tom ukazuje jako důležitější: konkurence, nebo spolupráce?

Spolupráce. Ta pomáhá řešit problémy.

* LN A myslíte si, že to je dáno lidskou přirozeností?

Někteří to pochopí dříve, jiní později. A ti, kteří to objeví dříve, vytvoří více bohatství.

* LN A studujete důvody, proč jsou někteří rychlejší?

Pokoušíme se o to. Je to obtížné. Máme jen kousky. Například: úspěšnější jsou ti sociálnější. Lidé, kteří se více zapojují do konverzace, kteří používají více slovo „my“ a méně slovo „já“. Naopak v ekonomikách, kde je možné krást, dá dobrovolníkům hodně práce, než to překonají a objeví specializaci a obchod.

* LN Takže obecně platí, že ekonomika, kde se může krást, funguje hůře, než ekonomiky, kde jsou zaručena majetková práva?

Ano. Přesně tak. Vytvořili jsme v experimentu světovou ekonomiku. A ekonomikám, které měly tradici vlastnických práv, se vedlo daleko lépe než těm ostatním. A vytvářely mnohem více bohatství. Historie a tradice jsou důležité!

* LN Jsou lidé při svém rozhodování na trhu spíše racionální, či iracionální?

Ekonomie tradičně klade přílišný důraz na racionalitu. Jako kdyby nešlo vytvořit racionální systém, aniž by v něm byl racionální každý jednotlivec. Tak to není. Co je to být racionální? Pořád přece žijeme v nejistotě, objevujeme a zkoušíme. Něco jiného by bylo, kdyby každý měl kompletní informace o svém světě.

* LN Proč tomu lidé nerozumějí? Proč je stále láká socialismus?

Lidi znepokojuje, že proces vytváření bohatství není pro všechny stejně dostupný. A myslí si, že jde zařídit, aby to bylo spravedlivější. Aby měli něco z toho, co má druhý - protože úspěšnější člověk měl podle nich jenom štěstí. A tak by se mu nemělo dovolit, aby užíval to, co získal. Ale taková pravidla nemotivují lidi k dalšímu objevování. Lidé také nechápou, že většina bohatství, které je vytvářeno těmi úspěšnějšími, zůstává v systému, je investována. Jestliže vyděláte v daném roce milion dolarů a utratíte 150 tisíc - ušetříte 850 tisíc a investujete je do strojů a společností. V důsledku jsem na tom lépe i já -jestliže všechno nespotřebujete.

* LN Ale co s tím?

Vždycky jsem upřednostňoval daň ze spotřeby před daní z příjmu. U daně z příjmu stát odečítá daň i z potenciálních úspor. Takže když by si boháč koupil jachtu, tak bych ho zdanil. A nikoli, když vezme bohatství, které vytvořil, a znovu ho investuje.

* LN V naší zemi je stále diskuse o rovné či progresivní dani...

Ať už by to byla rovná, či progresivní daň, já bych ji uložil pouze na příjem, který není investován.

* LN Zrušil byste daň z příjmu?

Ne, jen bych udělal úspory a investice odečitatelnými položkami.

* LN Sledujete diskusi o globálním oteplování?

Ano. Je stále mnoho nevyřešených vědeckých otázek. Je zřejmé, že se Země posledních 20 tisíc let otepluje. Ale nemyslím si, že dokonale chápeme, jakou v tom hraje roli CO2. Diskutuje se o tom, že za oteplování mohou spíše sluneční cykly. Uvidíme. Raději než na boj s oteplováním kontrolou emisí CO2 bych využil zdroje k přizpůsobení se životu na teplejší Zemi. Dokonce když zastavíme emise CO2, nic se nemusí změnit, celý systém má velkou setrvačnost. Takže se musíme přizpůsobit tak jako tak.

* LN Existuje také ekonomická teorie, že když se tradiční zdroje, jako je ropa, stanou vzácnějšími, vzroste jejich cena, což umožní rozvoj jiných zdrojů, s menšími emisemi CO2...

To vidíte i dnes na vysoké ceně ropy. I když tam spotřebu zvyšují Čína, Indie a další rozvíjející se země. Energetický průmysl byl vždy citlivý na ceny. Než byla objevena ropa, existovalo kvetoucí odvětví výroby oleje z uhlí. A vysoká cena tento průmysl zlikvidovala.

* LN V Evropě, ale i tady se vlády v této otázce vlastně chovají protitržně, když prosazují čistou energii. Myslíte tedy, že to není nezbytné?

Pouze si vůbec nejsem jist, zda máme dostatek vědeckých důkazů. Zdroje bychom daleko lépe využili ve prospěch milionů lidí, kteří umírají na malárii. Cholera, tyfus a tuberkulóza: s těmito nemocemi umíme něco dělat. Léčba AIDS je obtížná. Potřebujete kliniky v oblastech, kde nejsou. Toto jsou bezprostřední hrozby. Lidé na tyto nemoci umírají. Vědci toho vědí o globálním klimatu stále víc a víc. Další a další věci se naučíme během dalších sto let. Ale dnes při existenci nejistoty ohledně souvislosti mezi lidmi způsobenými emisemi a oteplováním si nemyslím, že by to měla být priorita vlád. Investice do boje s nemocemi má prostě vyšší prioritu. A nemůžeme udělat všechno.

* LN Prezident mé země napsal knihu Modrá, nikoli zelená planeta, jejíž základní tezí je, že zelená ideologie ohrožuje naši svobodu. Souhlasíte?

Jsou to omezení svobody, která nevytvářejí žádnou opravdovou hodnotu. Snižují výkon ekonomiky. A tento výkon by mohl být zdrojem pro vzdělání a další rozvoj. Když se ukáže, že za změnu klimatu může hlavně Slunce, tak poznáme, že bylo zbytečné výkon ekonomiky snižovat.

* LN V ekonomice je snad úloha trhu každému zřejmá, ale stále existuje diskuse, zda trh patří do kultury, národní kultury, zdravotnictví, školství...

Třeba v umění dnes existuje velký mezinárodní trh. Takové možnosti jako dnes jsme nikdy dřív neměli. Lidé se na internetu mohou dovědět o produktech ze vzdálených regionů.

* LN Spousta lidí říká, že globální trh ničí kulturu. Souhlasíte?

Naopak. Přinese s sebou nové umění, zvýší možnosti výběru. Ne, nesouhlasím s tím. Sám trh nic nezničí, přinese spíše výhody pro obskurní speciality a specializace, o kterých jsme dříve nevěděli. To, že trh je destruktivní, tvrdí lidé, kteří nemají rádi nové formy umění.

* LN V Evropě si často myslí, že americká kultura všechno zničí, a proto požadují dotace a omezení ve prospěch evropské, národní, lokální kultury...

Jinými slovy, chtějí lidem omezit svobodu volby. Volbu mezi starým a novým.
  • 82Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz