Nečas pro LN připustil, že se inspiroval návrhy na oživení ekonomiky předložené Národní ekonomickou radou vlády (NERV). „Zatím se jedná pouze o jeden z návrhů NERVu, já jsem spíše pro,“ řekl Nečas. Odmítl však spekulovat, kolik firem by tento způsob upřednostnilo.
Zdrženlivý postoj ke znovuoživení systému nazývaného po podnikateli Miroslavu Švarcovi – jehož stavební firma tímto způsobem na počátku 90. let zaměstnávala dělníky – vyjádřili zástupci firem oslovení LN. Poukazovali přitom na fakt, že švarcsystém se jen těžko může stát účinným lékem proti rostoucí nezaměstnanosti.
Přestože byl tento systém novelou zákona o zaměstnanosti v roce 1992 v podstatě zakázán, mnoho firem např. ve stavebnictví či v reklamě jej nepřestala využívat.
„Švarcsystém v podstatě existuje, problém nezaměstnanosti však neřeší... Pracovní místa buď jsou, nebo nejsou, a to je odvislé od zakázek,“ řekl generální ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví Miloslav Mašek.
Uvedl, že stavební firmy si v současnosti najímají živnostníky na specializované práce. Případná legalizace švarcsystému podle Maška nepřiměje významnější stavební firmy propouštět zaměstnance a najímat místo nich živnostníky.
Švarcsystém neoslovuje ani obchodníky, kteří zaznamenávají zvýšenou potřebu pracovníků v době sezonních prodejů. „Dáváme přednost zaměstnancům v pracovním poměru, a to buď na plný nebo zkrácený úvazek. Zaměstnanec je tak více motivovaný, protože má přístup i k veškerým zaměstnaneckým benefitům,“ řekla mluvčí obchodního řetězce Tesco Stores ČR Eva Karasová.
Na zrádnost švarcsystému pro živnostníky upozornil i bývalý předseda Asociace reklamních agentur Jiří Mikeš, který dnes vyučuje komerční komunikaci na pražské Vysoké škole ekonomické. „Takto zaměstnaní živnostníci sice mohou nyní ušetřit na pojištění, avšak v důchodovém věku se dočkají nízké penze,“ řekl Mikeš.
Náhrada za nedostatky v zákoníku práce
Současné úvahy o znovuoživení švarcsystému jsou důsledkem nepružného zákoníku práce, tvrdí prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl.
„Švarcsystém není všelék, ale při současném nevyhovujícím zákoníku práce se jedná o druhé nejlepší řešení,“ zdůraznil Míl. Současný zákoník práce firmy podle Míla odrazuje od najímání nových pracovníků, jelikož je pak lze jen obtížně propouštět. Z tohoto důvodu by se podle Míla mohl švarcsystém uchytit mezi menšími firmami. „Na trhu může vyvolat potřebné oživení,“ uvedl Míl.
Zdrženlivý postoj ke znovuoživení systému nazývaného po podnikateli Miroslavu Švarcovi – jehož stavební firma tímto způsobem na počátku 90. let zaměstnávala dělníky – vyjádřili zástupci firem oslovení LN. Poukazovali přitom na fakt, že švarcsystém se jen těžko může stát účinným lékem proti rostoucí nezaměstnanosti.
Přestože byl tento systém novelou zákona o zaměstnanosti v roce 1992 v podstatě zakázán, mnoho firem např. ve stavebnictví či v reklamě jej nepřestala využívat.
„Švarcsystém v podstatě existuje, problém nezaměstnanosti však neřeší... Pracovní místa buď jsou, nebo nejsou, a to je odvislé od zakázek,“ řekl generální ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví Miloslav Mašek.
Uvedl, že stavební firmy si v současnosti najímají živnostníky na specializované práce. Případná legalizace švarcsystému podle Maška nepřiměje významnější stavební firmy propouštět zaměstnance a najímat místo nich živnostníky.
Kvůli svému modelu seděl | |||
S jednoduchým způsobem, jak mohou firmy snadno ušetřit na výdajích, přišel jako první na začátku 90. let benešovský podnikatel Miroslav Švarc. Ve své stavební firmě nejprve propustil všechny zaměstnance. A následně je najal přes živnostenské listy. Uzavíráním dodavatelských smluv se „svými“ živnostníky tak Švarc ušetřil značné výdaje na zdravotním a sociálním pojištění. Zajímavý způsob, jak si zvýšit příjmy, okamžitě nalákal další podnikatele, kteří Miroslava Švarce napodobili. Stát, který tak přišel o část příjmů veřejných financí, švarcsystém brzy zatrhl. Od začátku roku 1992 byl model „podnikatel zaměstnává podnikatele“ novelou zákona zakázán. A Miroslava Švarce, kterého jeho model proslavil, poslal soud na 18 měsíců do vězení. |
|||
Švarcsystém neoslovuje ani obchodníky, kteří zaznamenávají zvýšenou potřebu pracovníků v době sezonních prodejů. „Dáváme přednost zaměstnancům v pracovním poměru, a to buď na plný nebo zkrácený úvazek. Zaměstnanec je tak více motivovaný, protože má přístup i k veškerým zaměstnaneckým benefitům,“ řekla mluvčí obchodního řetězce Tesco Stores ČR Eva Karasová.
Na zrádnost švarcsystému pro živnostníky upozornil i bývalý předseda Asociace reklamních agentur Jiří Mikeš, který dnes vyučuje komerční komunikaci na pražské Vysoké škole ekonomické. „Takto zaměstnaní živnostníci sice mohou nyní ušetřit na pojištění, avšak v důchodovém věku se dočkají nízké penze,“ řekl Mikeš.
Náhrada za nedostatky v zákoníku práce
Současné úvahy o znovuoživení švarcsystému jsou důsledkem nepružného zákoníku práce, tvrdí prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl.
„Švarcsystém není všelék, ale při současném nevyhovujícím zákoníku práce se jedná o druhé nejlepší řešení,“ zdůraznil Míl. Současný zákoník práce firmy podle Míla odrazuje od najímání nových pracovníků, jelikož je pak lze jen obtížně propouštět. Z tohoto důvodu by se podle Míla mohl švarcsystém uchytit mezi menšími firmami. „Na trhu může vyvolat potřebné oživení,“ uvedl Míl.