26. března 2017 13:00 Lidovky.cz > Byznys > Energetika

Neekonomický rituál letního času. Energii neušetříme, naopak

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 46Diskuse
Změna času. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Změna času. | foto: Shutterstock

PRAHA V noci více než jedna a půl miliardy lidí na světě ztratila hodinu spánku. Jako každý rok se i letos poslední březnovou neděli na budících ve velké části Evropy posunul čas z 1.59 rovnou na 3.00. Začal letní čas!

O hodinu méně se vyspali obyvatelé Česka i dalších více než sedmi desítek zemí světa. Ztráta to nicméně bude pouze dočasná. Protikladem k letnímu času je čas standardní, kdy poslední říjnovou neděli naopak ručičky na ciferníku na hodinu pozastavíme.

Na první pohled se jedná o zvláštní rituál. O hodinu méně v létě a hodinu více v zimě, nula od nuly pojde. Proč se vlastně musí měnit čas? Důvod je ekonomický. Regulace času má vést k úspoře energie a tím i peněz.

Franklinova ironie

V roce 1784 Benjamin Franklin, významný americký státník a vědec, napsal do časopisu Journal de Paris (Pařížský žurnál) článek o plýtvání v Paříži. Ve svém satirickém textu poukázal na velké mrhání svíček v letním období. Aby se zamezilo tomuto plýtvání, navrhl, aby lidé v letních měsících vstávali a chodili spát o hodinu dříve, čímž by přirozeně došlo k úspoře. Sluneční energie by se lépe využila a lidé by ušetřili za svíčky.

Třebaže se jednalo o satiru, Franklinův podnět představuje první rámcový návrh zavedení letního času. Nicméně trvalo více než sto let, než Franklinova myšlenka dostala konkrétní podobu. Roku 1916, ve vrcholné fázi první světové války, Německá říše a Rakousko-Uhersko zavedly jako první země na světě všeobecný letní čas. V 11 hodin večer 30 .dubna se hodiny poprvé posunuly o hodinu kupředu.

Změna času děsí mnoho lidí.

Uvažování Ústředních mocností bylo přímočaré. Posunutím časomíry na jaře o jednu hodinu dopředu a na podzim zase zpátky se ušetří na spotřebě elektrické energie i uhlí. A tyto uvolněné zdroje se potom mohou využít pro válečné účely.

Válečné úspory

To, že se jednalo o revoluční myšlenku, dokazuje fakt, že ostatní země následovaly jejich vzoru. V témže roce Belgie, Dánsko, Francie, Itálie, Nizozemsko a další posunuly hodinky o hodinu zpět v jarních a letních měsících. Dokonce i Spojené státy, které do války vstoupily později, zavedly změnu času na jaře 1918.

Nicméně válečná politika času se do civilního života nepromítla. Po válce se posouvání času zase v mnoha zemích rušilo. Například Rakousko, některé státy USA a Německo se vrátily k jednotnému celoročnímu času. Naopak Francie a Velká Británie u používání letního času zůstaly.

Velká změna nastala až s vypuknutím druhé světové války, kdy došlo k hromadnému přijetí ekonomicky výhodného letního času. Ve Spojených státech prezident Franklin Roosevelt zašel ještě dál. Roku 1942 rozhodl o zavedení tzv. celoročního letního času, aby USA šetřily energie pořád.

Na rozdíl od první světové války po té druhé pak zůstal letní čas běžnou praxí v mnoha státech. A to až dodneška.

O jedno procento méně...

Důvody pro zavedení změny času během světových konfliktů se zdají být jasné: úspory ve prospěch energeticky náročného válečného úsilí. To by se ovšem mělo promítnout nejen ve vojenském a obranném průmyslu, ale i v domácnostech.

V 70. letech minulého století ministerstvo dopravy USA vydalo první studii, která kvantifikovala dopady letního času na společnost. V ní porovnávalo spotřebu energií těsně před uvedením zákona o letním čase a po něm v roce 1973. Její výsledky ukázaly, že hodinová změna času mezi jarem a podzimem tehdy ušetřila přibližně jedno procento z celkové spotřeby energie v zemi.

Studie tedy dokázala, že státní regulace ranního vstávání má pozitivní dopady na úsporu energií, a tedy i nákladů. Nicméně svět se mění. Už nežijeme ve 20., 40. ani 70. letech minulého století. Je tedy otázkou, do jaké míry je změna času ekonomicky výhodnou regulací ve 21. století.

Během posledních let byla politika regulování času a její pozitivní dopady zpochybňovány. Nedávný výzkum profesorů ekonomie Matthewa J. Kotchena z Ya leovy univerzity a Laury E. Grantové z Kalifornské univerzity v Santa Barbaře naznačuje, že by závěry ze 70. let měly být přehodnoceny.

V roce 2006 americký stát Indiana na východě USA uzákonil celoplošné používání letního času. Tato legislativa umožnila znovu zhodnotit dopady letního času na celkovou spotřebu energií a ekonomiku. Kotchen a Grantová sledovali spotřební trendy před provedením zákona a po něm a porovnávali je s trendy v ostatních státech americké federace. Studie přinesla překvapivé výsledky.

... nebo naopak více?

Podle jejich výpočtů zavedení politiky letního času přineslo zvýšení energetické spotřeby. Celková spotřeba elektrické energie vzrostla o jedno procento. Největší nárůst byl pozorován ke konci léta a na počátku podzimu, kdy místní využití elektrické energie vyskočilo až o čtyři procenta oproti situaci bez regulace času.

Zvýšení spotřeby elektrické energie samozřejmě nebylo zadarmo. Roční účet za energie v průměrné domácnosti vzrostl o 3,29 dolaru za rok, pro celou In dianu to pak bylo kolem devíti milionů dolarů navíc. Podle Kotchena a Grantové je ovšem k vyšším nákladům na elektřinu ještě třeba přičíst sekundární náklady v podobě celkového znečištění životního prostředí, které ve své studii odhadli na 1,7 až 5,5 milionů dolarů ročně.

Časy se mění

Co vysvětluje tyto překvapivé zjištění? Na jednu stranu je pravda, že letní čas snižuje poptávku po používání osvětlení ve večerních hodinách. Nicméně také zvyšuje poptávku po topení ráno, zejména na počátku jara a koncem podzimu. Navíc v teplých letních dnech regulace času zvyšuje používání klimatizace. Tyto efekty dohromady vedou k vyšší spotřebě elektrické energie.

Jako každá regulace, tak i státem nařízené ranní vstávání má mnoho následků. Některé dopady regulace jsou jasně patrné, jiné jsou vidět hůře. Navíc působení jednotlivých vlivů a jejich význam se mohou v průběhu času značně měnit.

Benjamin Franklin měl vlastně pravdu, ale nepočítal s vynálezem klimatizace. Ani ve své době nemohl. Nicméně svět se mění, a to rychle. A s ním by se měly měnit i naše názory a regulace.

(Autor, ekonom specializující se na historickou organizaci trhů a odvětví, je spolupracovník redakce.)

DAVID DOLEJŠÍ
  • 46Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz