Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Nejdražší stavba v historii Brna: na tunel peníze jsou, na výjezd ale chybí

Ekonomika

  15:30
BRNO - Škrty v rozpočtu mohou dostat dopravu v Brně do paradoxní situace. Stát zaplatí budování Královopolského tunelu, nejdražší stavby v novodobé historii města, ale využívat jej nemusí být možné.

Tunel - ilustrační foto. foto: ČTK

Stavba kilometr a půl dlouhého silničního tunelu pod brněnskou čtvrtí Královo Pole má skončit příští rok. Může ale zůstat měsíce či roky nevyužitý. Silničáři stále nemají jisté peníze na jednu ze dvou mimoúrovňových křižovatek, kterými stavbu za miliardy korun napojí na okolní silnice.

"Tunel by měl být v roce 2011. Pokud ale jde o navazující křižovatku se Svitavskou radiálou, budu opatrnější," přiznal na dotaz LN generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic Alfred Brunclík. S termínem prý počká na návrh podoby rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. Za pesimistickou verzi dokončení křižovatky má rok 2013. To už bude tunel dva roky hotový. "Ministr dopravy ale považuje stavbu za prioritu, věřím, že lze vše příští rok stihnout," tvrdí.

Tunel v Brně  - grafika.

Královopolský tunel, složený ze dvou souběžných trub, je součástí Velkého městského okruhu. Včera v něm silničáři a politici slavnostně prorazili poslední centimetry a oficiálně spojili pod zemí oba jeho konce. Teď začnou jeho vnitřní úpravy a vybavování technologií. Silničáři však rovnou říkají: bez dobudování mimoúrovňové křižovatky na východní straně tunelu by investice neměla smysl. "Neexistuje nouzové řešení, nějaké provizorní napojení. To prostě není možné," poznamenal Josef Luňáček ze společnosti Brněnské komunikace, která stavbu zaštiťuje jménem brněnské radnice.

Na letošní a příští rok chybí od státu šest set milionů korun. A to přesto, že další stamilionové náklady hradí brněnská radnice. "Děláme vše proto, aby peníze byly," tvrdí primátor Roman Onderka.

Ražba tunelů, nyní největší dopravní stavba na Moravě, trvala dva roky. Předcházelo jí několik let složitých příprav, včetně ražení průzkumných štol, protože obě tunelové roury procházejí nestabilními vrstvami jílu. Navíc stavba narazila na mimořádné protesty lidí bydlících nad tunelem a v okolí jeho západního vyústění. Některé ze žalob soudy stále neuzavřely.

Stavba přitom pokračuje zejména kvůli formě smlouvy se stavebními firmami. Ty totiž stát "dotují", podle smlouvy mohou silničáři placení rozvolnit na více let, než potrvá samotná stavba. Stát tak bude tunely firmám splácet postupně. Součástí této dohody je i "bezproblémová" křižovatka na západní straně, zatímco problémová východní je samostatným projektem.

Celkový rozpočet stavby tunelů včetně příprav a obou navazujících křižovatek se blíží devíti miliardám korun. Hlavním investorem je stát, kterému patří hlavní silniční průtahy městem. Počet aut projíždějících po brněnském městském okruhu jde denně do desítek tisíc.