17. září 2010 11:00 Lidovky.cz > Byznys > Firmy a trhy

Nejlepší investice pod sluncem.
Kdo vydělává na solárním švindlu?

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 9Diskuse
Graf - nejlepší investice pod sluncem | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Graf - nejlepší investice pod sluncem |
Viktor Kožený před lety přitáhl svým heslem "Jistota desetinásobku" statisíce lidí ke kuponové privatizaci. Zákon vstřícný k obnovitelným zdrojům energie podobně motivoval stovky podnikatelů a firem k investici do fotovoltaických elektráren. Nastavení výkupní ceny totiž přináší jejich vlastníkům jistotu sedminásobku.

Co mají společného bývalý šéf ČEZ Jaroslav Míl, zpěvačka Tereza Kerndlová, starosta Dolních Břežan Věslav Michalik a bývalý spoluvlastník Mostecké uhelné Luboš Měkota? Správná odpověď zní: Investovali do fotovoltaických elektráren.

Grafika - klikněte pro zvětšení

Grafika - sol. elektrárny

Nejedná se přitom o žádné malé elektrárničky na střeše rodinného domku, ale o velké solární parky na volné ploše. Proti nim je bývalý místopředseda poslanecké sněmovny Jan Kasal, který se nedávno přiznal k investici do střešních solárních panelů, jen chudý příbuzný. Jeho roční příjmy za prodanou elektřinu se budou pohybovat jen okolo sta tisíc korun, v případě jmenovaných osob to budou miliony nebo desítky milionů.

Jaroslav Míl a Věslav Michalik patřili mezi první investory, doslova průkopníky v oboru solární energie. "Oslovil mne kamarád, který chtěl investovat do fotovoltaiky. Nabídl mi, zda se nechci přidat. Celý život jsem pracoval v energetice a být podílníkem mi přišlo jako rozumný krok," vzpomíná Míl, který je vlastníkem polovičního podílu v dvoumegawattovém solárním parku na Strakonicku.

solarní elektrárna

"O investici jsem začal uvažovat v roce 2007, kdy zde bylo pouze několik malých solárních elektráren. Investice do zelené energie se jevila jako společensky vítaná a pokroková. Po seznámení se s problematikou jsme spolu se spoluinvestory dospěli k závěru, že fotovoltaika je nejdostupnější pro běžné finanční investory," říká Michalik. Nyní má podíly již ve dvou fotovoltaických elektrárnách. První o výkonu 1,5 megawattu se nachází u Rodvínova na Jindřichohradecku. Druhý, čtyřmegawattový solární park se rozkládá u Vojkovic na Mělnicku.

Hubená éra průkopníků
Investice do fotovoltaických panelů však v minulých letech nebyla zdaleka tak zisková, jak je tomu nyní v éře solárních zlatokopů. "Kdo investoval v roce 2008, má návratnost osm až devět let, kdo v roce 2009, třeba sedm až osm let a kdo v první polovině 2010, tak ještě méně," dodává Michalik. To potvrzují i zkušenosti Luboše Měkoty, který do solárního byznysu vstoupil později. "Návratnost našich projektů je mezi šesti a sedmi lety od připojení elektrárny do sítě," tvrdí.

Měkota spolu s obchodními partnery vlastní fotovoltaické elektrárny u Vrbic na Litoměřicku (pět megawattů) a u Čáslavi (čtyři megawatty). "Dokončujeme ještě menší 2,5megawattovou elektrárnu," dodává bývalý akcionář Mostecké uhelné.

Do fotovoltaiky investují nejen manažeři a byznysmeni. Zlákat se nechaly i některé hvězdy showbyznysu. Zpěvačka Tereza Kerndlová společně s přítelem René Mayerem a matkou Miladou Kerndlovou vlastní podle obchodního rejstříku firmu Temiré. Té patří nedávno dokončená solární elektrárny u Větrného Jeníkova na Vysočině o instalovaném výkonu 750 kilowattů. Na oficiálním webu zpěvačky je odkaz na firmu Alt Energie, která mimo jiné realizovala i výstavbu zmíněné elektrárny. Kerndlová však své podnikatelské aktivity komentovat nechce. "Pokud se Tereza Kerndlová vyjadřuje do médií, týká se to jejích desek a singlů. Vyjádření k soukromým aktivitám dávat nebude," uvedl manažer agentury Art One a přítel zpěvačky René Mayer.

ilustrační foto - solární panely

Stačí 20 milionů korun

Investice do velké solární elektrárny není tak nákladná, jak by se na první pohled mohlo zdát. Typický zdroj o výkonu jednoho megawattu vyjde na přibližně 70 milionů korun. Pro představu, takové zařízení zabere přibližně dvouhektarový pozemek a tvoří jej čtyři až pět tisíc fotovoltaických panelů. Ročně vyrobí okolo jednoho milionu kilowatthodin elektrické energie, což odpovídá roční spotřebě 250 až 300 domácností. Objem vyrobené elektřiny se ale liší v závislosti na intenzitě slunečního svitu v dané lokalitě. Nejvíce elektřiny vyrobí solární elektrárny na Znojemsku a Břeclavsku, nejméně vhodnou lokalitou jsou pak Šluknovský a Frýdlantský výběžek.

Na pořízení výše popsané vzorové elektrárny přitom ani nemusíte disponovat oněmi 70 miliony. Stačí mít 20 až 30 procent této částky, na zbytek není problém získat bankovní úvěr. Investorovi tak k výstavbě jednomegawattové solární elektrárny stačí mít "jen" okolo 20 milionů korun. Počet Čechů, kteří disponují podobnou částkou, lze s nadsázkou definovat jako horních deset tisíc. Podle studie poradenské firmy Capgemini totiž v Česku žije okolo 12,5 tisíce osob, které mají více než jeden milion dolarů, což je v přepočtu zhruba 20 milionů korun.

Jistota sedminásobku
Využití úvěrového financování se investorovi jednoznačně vyplatí. Pokud by dal celou částku 70 milionů korun ze svého, během dvaceti let provozu elektrárny vydělá přibližně 205 milionů korun, tedy necelý trojnásobek vložené částky. Jenže když ze své kapsy zaplatí 20 milionů a zbývajících 50 milionů korun si půjčí v bance, jeho čistý příjem za dvacet let dosáhne téměř 140 milionů korun. Investovaná částka se zhodnotí sedmkrát.

Solární elektrárna na Moravě - ilustrační foto.

Nejvyšších zisků elektrárna logicky dosahuje až po splacení úvěru. Čistý zisk z provozu jednomegawattové sluneční elektrárny se pak pohybuje kolem deseti milionů korun ročně. Investování do akcií je proti tomu stejně nejisté jako vzít peníze a vyrazit s nimi do kasina v Monte Carlu. Zkusme hypotetický příklad: Podaří se vám nakoupit akcie, které každý rok porostou o tři procenta. Zároveň společnost vyplatí dividendu po zdanění na úrovni pěti procent tržní hodnoty akcie. Během 20 let k původním 20 milionům korun získáte 16 milionů díky nárůstu tržní hodnoty akcií a necelých 27 milionů ve formě dividend. Proti fotovoltaice nic moc.

Podobně bezpečné jako peníze investované do energie Slunce mohou být státní dluhopisy. Ale zbohatnout se na nich příliš nedá. Například v polovině srpna proběhla aukce státních dluhopisů splatných v roce 2024. Průměrný roční výnos dosáhl 3,87 procenta. Opět nic moc. Zejména když uvážíme, že čistý zisk ze solární elektrárny se po splacení úvěru pohybuje okolo 50 procent vložené investice ročně.

Proč je fotovoltaika tak úžasný byznys? Zákon o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů všem letos dokončeným fotovoltaickým elektrárnám garantuje zvýhodněnou výkupní cenu 12,15 koruny za kilowatthodinu elektřiny dodané do sítě. Stanovená cena platí po dobu dvaceti let, a dokonce se každým rokem v závislosti na inflaci navyšuje o dvě až čtyři procenta.

Výkupní cenu pro solární elektřinu stanovil Energetický regulační úřad na konci roku 2005 s ohledem na tehdy platné investiční náklady. Jenže od roku 2008 začaly ceny fotovoltaických panelů klesat, k tomu se přidal nástup levných čínských výrobců, posílení kurzu koruny a najednou vznikl problém. Regulátor smí cenu snižovat každým rokem jen o pět procent (navíc jen pro nově dokončené elektrárny), zatímco ceny panelů padají řádově o desítky procent. Z fotovoltaiky se tak najednou stal nejvýdělečnější byznys v Česku.

Sluneční elektrárny zažívají v posledních měsících v Česku boom.

Poslanci si už všimli
V příštích letech to již však platit nebude. Poslanci se po delším váhání rozhodli zákon upravit. Energetický regulační úřad získá právo snížit výkupní cenu o víc než pět procent v případě, kdy návratnost investice do některého z obnovitelných zdrojů klesne pod jedenáct let. Návratnost investice do solárních elektráren je nyní mezi šesti a sedmi lety, takže je jasné, na koho tato novelizace zákona míří. Od ledna příštího roku výkupní cena razantně klesne, odhady nové ceny se pohybují od šesti do osmi korun za kilowatthodinu. Není divu, že se všichni snaží své solární parky postavit a připojit do sítě nejpozději letos na Silvestra.

Z přehledu udělených licencí na webu Energetického regulačního úřadu vyplývá, že počátkem září bylo v provozu 340 fotovoltaických elektráren o výkonu nejméně půl megawattu. Podle odhadů by se jejich počet měl do konce roku zdvojnásobit.

Získat územní rozhodnutí a následně stavební povolení je možné za méně než půl roku. Samotná výstavba fotovoltaické elektrárny o výkonu kolem jednoho megawattu pak zabere ještě méně času, dodavatelské firmy ji mohou stihnout i za dva měsíce.

Solární elektrárna je v zásadě jednoduchá věc – kovové konstrukce a na ně se připevní solární panely. O údržbu a administrativu se za příslušný poplatek ochotně postará specializovaná firma. Zpravidla se jedná o společnost, která elektrárnu pro investora postavila na klíč.

Provozní náklady solárních elektráren nejsou nijak vysoké, pohybují se do deseti procent ročních tržeb za prodanou elektřinu. "Provozní náklady dosahují deseti procent, pokud je zahrnuta i rezerva na opravy měničů. Běžné provozní náklady se pohybují okolo šesti procent. Jedná se hlavně o náklady na pojištění, ostrahu a údržbu pozemku," uvádí Vladimír Mléčka, ředitel společnosti HiTechSolar, která se výstavbou elektráren zabývá.

Podle zkušeností investorů je důležité mít u solárních panelů kvalitní kamerový systém. Jinak se park velmi pravděpodobně stane cílem nájezdů zlodějských gangů. "Podle našich zkušeností se krade hlavně v průběhu výstavby, kdy ještě areál není zabezpečený," dodává Mléčka. Hodí se také šikovný správce areálu, jedna sekačka nebo menší stádo ovcí. Rychle rostoucí plevel totiž může zastínit část panelů, a snižovat tak množství vyrobené elektřiny.

Soužití sluneční elektrárny s místními obyvateli většinou probíhá bez problémů. Jedna ze dvou elektráren, které vlastní dolnobřežanský starosta Michalik, se nachází u středočeských Vojkovic. Podle vojkovické starostky Jany Koberové solární park nevyvolává negativní ani pozitivní reakce. Solární park je totiž od obce oddělený lesem. "Při stavbě elektrárny nedošlo k záboru orné půdy, ale rekultivované plochy. Kdyby elektrárna měla být na orné půdě, hodně bychom se rozmýšleli, zda ji povolit," tvrdí starostka. Souhlas s umístěním solární elektrárny přináší ovšem obci peníze.

Po uzavření smlouvy s investorem získala jednorázově 500 tisíc korun, každým rokem pak dostane 120 tisíc korun. Vkatastru obce Vrbice u Roudnice nad Labem se nacházejí dokonce dvě velké fotovoltaické elektrárny. Tu větší z nich spoluvlastní Luboš Měkota. Proti ní obyvatelé nemají připomínky, protože je schována za lesem a železniční tratí. Více výhrad mají k té druhé, která se nachází přímo u osady Mastířovice. "Majitelé platí za každou z elektráren do rozpočtu obce částku 150 tisíc korun ročně," říká starosta Vrbic Vlastimil Mikl. Z pohledu malé obce se přitom jedná o nezanedbatelné peníze.

Solární fotavoltické panely před instalací.

Zlaté časy fotovoltaiky končí
Na zahájení příprav nového projektu je již však pozdě. Ideální doba na zakoupení nebo pronájem vhodného pozemku a podání žádosti o souhlas s připojením k rozvodné síti skončila zhruba před dvěma lety. Vhodné pozemky a kapacity pro připojení elektrárny do rozvodné sítě jsou dávno rozebrány.

Pokud by někdo chtěl ještě letos do solárního byznysu vstoupit, musel by koupit projekt se všemi povoleními od některého ze "solárních spekulantů". Není to levná záležitost, kupní cena za projekt se stavebním povolením a dalšími náležitostmi se pohybuje od 10 do 15 milionů korun za jeden megawatt odsouhlaseného výkonu.

Investování do fotovoltaiky samozřejmě s sebou nese i určitá rizika. A nejde zdaleka jen o to, že investor zvolí neseriózního dodavatele, koupí projekt bez všech náležitostí nebo banka vypoví příslib poskytnutí úvěru.

Podle lidí pohybujících se v solárním byznysu je rizikem například i to, že poptávka po solárních panelech, měničích i transformátorech výrazně převyšuje nabídku. Boom jejich výstavby není totiž jen v Česku, ale také v Německu či v Itálii. Tyto velké trhy mají pro výrobce vyšší prioritu, a tak se na žadatele z České republiky někdy nedostane. Dalším rizikem je přístup společností, které vlastní elektrické rozvodné sítě. Nejedná se jen o únorové vyhlášení stop stavu na vydávání souhlasných vyjádření k připojení dalších solárních a větrných elektráren. "ČEPS nebo spíše politici tlačí distributory, ať udělají vše pro to, aby připojování fotovoltaických elektráren k síti bylo co nejpomalejší," míní Mléčka.

Stále častěji se tak objevují případy, že distributor elektřiny řekne: "Do rozvodny ve vámi požadované lokalitě nelze další elektrárnu připojit. Budeme muset rozvodnu upravit, což potrvá půl roku." Jenže za půl roku už nebude platit garance výkupní ceny přes 12 korun za kilowatthodinu na dvacet let.

Solární eneregie

Z vyjádření investorů, kteří si fotovoltaické elektrárny pořídili, je cítit jisté zklamání z přístupu státu. Ten je řadu let pobízel k investicím do obnovitelných zdrojů energie a nyní přemýšlí o tom, jak vlastníkům fotovoltaických elektráren co nejvíc zkomplikovat život. "Nejsmutnější je to, že politické elity na úrovni Evropské unie požadovaly po podnikatelích, ať do obnovitelných zdrojů investují, že to pomůže životnímu prostředí a zároveň pomohou vytvořit nová pracovní místa. Dnes od toho dávají ruce pryč a říkají, že podnikatelé jsou zločinci," kritizuje Míl.

Investorům do fotovoltaiky také vadí současná vlna kritiky, která se zvedla proti solárním elektrárnám. "Negativní reakce, které se v tisku začaly objevovat v posledních týdnech, jsou podle mého soudu postavené na velmi nepřesných prognózách skutečně připojeného výkonu v letošním roce. Uváděná čísla jsou hausnumera, ze kterých následně vzniká panika," tvrdí Měkota. "Investoři nemohou za to, že je boom slunečních elektráren. Investoři pouze reagují na státní pobídky v této oblasti. Nejsou zodpovědni za to, jaké zákonodárci schvalují zákony, či za to, že schvalují paskvily," dodává Michalik.

Elektrárnu mám pro radost

Do solární elektrárny investoval ještě v době, kdy to nebylo tak výhodné. "Mým cílem bylo udělat si spíše profesní potěšení, a to se mi podařilo," říká prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl.

Jaroslav Míl
LN Proč jste se rozhodl investovat do fotovoltaických elektráren?
Člověk má dělat to, čemu rozumí. A tak jsem již v roce 2004 hledal s jedním kolegou příležitost pro investice do malých vodních elektráren. Šlo spíše o profesní radost než o investici. Později mne oslovil kamarád, který chtěl investovat do fotovoltaiky. Nabídl mi, zda se nechci přidat. Celý život jsem pracoval v energetice a být podílníkem mi přišlo jako rozumný krok.
LN: Jaký objem vlastních prostředků jste do jejich výstavby vložil? Je to opravdu tak výhodný byznys, jak se říká?
V době, kdy jsme to řešili my, to nebylo tak výnosné a požadavky bank byly hodně přísné. To nemluvím o výši úrokových sazeb a výši směnek, kterými je vše garantováno. Faktem je, že na rozdíl od investorů, kteří mají vlastní zdroje v plné výši, velkou část elektráren tuzemských investorů vlastní a ještě mnoho let budou vlastnit banky. To je i náš případ. Ceny technologií a výnosnost, o které se píše, se týkají zdrojů, které byly kontrahovány někdy od listopadu 2009.
LN: Máte v plánu využít výhodných výkupních cen a uvést do provozu ještě letos nějakou novou fotovoltaickou elektrárnu?
Ne, ani jsem o tom neuvažoval. Mým cílem bylo udělat si spíše profesní potěšení, a to se mi podařilo. Nebýt ovšem iniciativy mého kamaráda, tak by se tak nestalo.
LN: Nesetkáváte se s negativními reakcemi ve vašem okolí? Vytýkají vám lidé, že solární panely zabírají půdu, způsobují zdražování elektřiny a podobně?
Vždy jsem proti tomuto systému podpory obnovitelných zdrojů zásadně bojoval. Nejméně od roku 2001, když se o tom v rámci Evropské unie začalo diskutovat. O budoucích podílech obnovitelných zdrojů, které jsou udávány jako nutné, mám výrazné pochyby. Kolik se bude platit, až podíl obnovitelných zdrojů (na výrobě elektřiny v Česku – pozn. red.) bude 13 procent? Proč nebyl dán návrh na změnu, který by zajistil, že majitelé fotovoltaických zdrojů musí mít sídlo v České republice a jejich vlastnická struktura musí být transparentní? Argument, že to kvůli Evropské unii nejde, je mimo realitu. Tvářit se, že chráníme zemědělskou půdu, je při pohledu na kilometry čtvereční logistických center na této půdě postavených dost zarážející argument.
LN: Co říkáte současnému přístupu vlády a distributorů k solárním elektrárnám?
Místo odpovědí na řadu logických otázek vytváříme z firem, co dodávají technologie a staví fotovoltaické elektrárny, spekulanty. Stejně tak z lidí, kteří v tomto oboru investovali. Zjevně se bojíme rozlišovat a odstraňovat příčiny problémů. Nejsmutnější je to, že politické elity na úrovni EU požadovaly po podnikatelích, ať do obnovitelných zdrojů investují, že to pomůže životnímu prostředí a zároveň pomohou vytvořit nová pracovní místa. Vyzývali je k investicím. Dnes od toho dávají ruce pryč a říkají, že jsou podnikatelé zločinci.


  • 9Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na Lidovky.cz