6. července 2016 15:01 Lidovky.cz > Byznys > Firmy a trhy

Největší zlo bankovnictví? ,Služby
zdarma,’ říká šéf Komerční banky

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 58Diskuse
Šéf Komerční banky Albert Le Dirac'h | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Šéf Komerční banky Albert Le Dirac'h | foto:  František Vlček, Lidové noviny
PRAHA Podle ředitele Komerční banky Alberta Le Dirac’ha se v Česku, ale i jinde rozmohl jeden nešvar. „Největší nebezpečí pro bankovnictví po celém světě tkví v myšlence, že naše služby jsou zdarma. To je naprostý nesmysl,“ říká Dirac’h.

LN: Komerční banka chce zvýšit svůj podíl na trhu spotřebitelského financování a u malých a středních podniků během příštích tří let cílí na 13 ze současných 10 procent. Jak toho chcete dosáhnout?
I když náš tržní podíl v retailovém bankovnictví v posledních deseti letech poměrně výrazně vzrostl, stále není zcela na úrovni, na které ho chceme vidět. Proto se jej také snažíme novými produkty a službami navýšit. Samozřejmě je to náročné a je tu velká konkurence, kdy se za posledních pět let na trhu objevila řada nových hráčů, kteří se snaží o to samé.

LN: Jak vnímáte aktuální vývoj na českém retailovém trhu, včetně dění kolem úrokových sazeb?
Samozřejmě že úrokové míry stanovené ČNB ovlivňují retailový bankovní trh. Když chce ale být banka pro klienty předvídatelná, nesmí pouze přizpůsobovat svou politiku úrovni sazeb. Když by to tak dělala, bude možná půl roku agresivní a úspěšná, pak ji ale lidé přestanou vnímat jako spolehlivého partnera.
Při současných nízkých sazbách je pro banky podstatné, aby nabídly klientům tu správnou službu a produkt za konkurenceschopnou cenu. Podle mne velké nebezpečí pro bankovnictví nejen v Česku, ale po celém světě tkví v myšlence, že naše služby jsou zdarma. To je naprostý nesmysl.

ALBERT MARIE LE DIRAC’H (61)

  • Absolvent studia managementu na Univerzitě v Rennes. V roce 1979 nastoupil do skupiny Insurance National. Od roku 1980 působí ve skupině Société Générale.
  • V letech 1999–2006 byl generálním ředitelem SGBT Lucembursko.
  • Mezi lety 2008 a 2012 působil jako generální ředitel a předseda představenstva Société Générale Maroko.
  • Od srpna 2013 je předsedou představenstva a generálním ředitelem Komerční banky.

LN: Takže s touto strategií nesouhlasíte?
V určitém momentě už je to nebezpečné. Pohybujeme se v prostředí mimořádně nízkých sazeb, regulatorní zátěž se stále zvyšuje a nejde jen o bankovní regulátory, ale i o Evropskou komisi a další instituce. Spousta lidí chce ještě zvýšit náklady bankovního odvětví zvýšením kapitálu či zpřísněním způsobu, jakým se vypočítává kapitálová přiměřenost. Av ten samý moment se ti lidé diví, že bankovní sektor není zrovna moc profitabilní a zároveň vás pobízejí k tomu, abyste víc půjčovali. Už v tom nehraje roli jen ekonomika, ale i politika. Některá pravidla jsou úplně bláznivá. Teď třeba přišlo nařízení, že musíme mít zajištěnou část své expozice vůči klientům, kteří mají špatný rating. I když nám tito klienti spláceli posledních osm let půjčky bez jakýchkoli problémů.

LN: Podle Vás není opatrnost na místě?
Můžete to považovat za opatrnost, co ale v důsledku děláte? Zvyšujete náklady sektoru a pravděpodobně zamezíte přístup k úvěrům části populace, která je přitom bezproblémová. Vypadá to jako drobnost, ale podobná nařízení se kumulují. Jen tohle jedno znamená, že budeme muset zajistit půjčky za čtyři miliony eur. Myslím, že je čas se zastavit a trochu se zamyslet.
Protože kde nakonec najdeme akcionáře ochotné koupit naše akcie? Návratnost kapitálu se u bank snižuje. Investoři většinou očekávají něco kolem deseti procent ročně, podívejte se ale, jak to vypadá dnes. V Česku to je zatím lepší, když se ale podíváte, jak se návratnost kapitálu vyvíjela v posledních letech, tak uvidíte, že se snižovala. To bude pokračovat. Náš sektor už není tím nejziskovějším sektorem v Česku.

LN: A co se stane, když tento regulační tlak nepoleví?
Bude to limitovat schopnost bank poskytovat úvěry. Úvěrování je kvůli regulaci čím dál nákladnější. Budeme se proto muset soustředit na oblasti, kde to pro nás bude z hlediska zisku zajímavější. Bude to mít také vliv na konsolidaci trhu, protože část bank nebude zisková, takže je spolknou silnější konkurenti.

LN: Podle zprávy ČNB je ale český bankovní sektor jako celek schopný čelit šokům lépe než před rokem a zároveň jsou banky schopny si poradit i s velmi silnou recesí. Není to, co teď říkáte, jen strašením?
Dobrá, jsme schopni čelit recesi, ale jestli jsme schopni čelit třeba pěti letům záporných úrokových sazeb? To nikdo neví. Žádná centrální banka světa ani žádný makroekonom nejsou schopni předpovědět, co by to se světem udělalo.
Když někdo tvrdí, že to dokáže předpovědět, tak mu nevěřím. Ocitli jsme se ve zcela novém světě. Když budete muset bance platit za to, abyste si u ní uložili peníze, tak se může jednoduše stát, že místo toho budete raději hromadit hotovost.

LN: Kdybyste si ale měl tipnout největší riziko hrozící bankám v příštích letech, co byste řekl?
Myslím, že to bude bezpečnost a rostoucí riziko kybernetických útoků. Kolem celého ekonomického systému se pohybuje mafie, která chce s využitím moderních technologií okrást nejen banky, ale i jejich klienty.
A někdy ani nepotřebují moderní technologie. Nedávno například nějací zločinci zfalšovali podpis šéfa jedné společnosti a poslali dopis daňovému úřadu s žádostí o změnu čísla účtu, na který měla být té firmě vrácena část zaplacených daní. Společnost zachránila jen obezřetnost daňových úředníků, kteří si uvědomili, že většinou při komunikaci firma používá podpisu dvou svých předních manažerů.
Něco takového nevymyslel a neprovedl jeden člověk, jsou to dobře organizované skupiny. Pořád mluvíme o digitalizaci bank. Problémem digitalizace ale nejsou technologie, jak se mnozí domnívají, ale bezpečnost. Jak to udělat, abyste nepřišli o své peníze, nebo dokonce svou identitu? Mám pocit, že regulátoři a stát se tomuto problému moc nevěnují.

LN: Proč ne?
Je známo, že některé kryptoměny (digitální měna) se využívají k řadě nelegálních obchodů, týkajících se prostituce, drog nebo zbraní. Představte si, že si zítra na Václavském náměstí otevřu obchod, kde budu prodávat prostitutky, kalašnikovy a drogy. Do tři čtvrtě hodiny mi obchod zavřou a já půjdu do vězení.
Na internetu ale něco takového můžete klidně udělat. Státní administrativa musí změnit svůj přístup k těmto rizikům. Nemůžete si představovat, že podobným nebezpečím zamezíte jedním opatřením, bude třeba kombinace mnoha přístupů a větší kooperace. Když máte dnes v Česku deset případů kybernetických útoků na bankovní klienty, tak to řeší deset odlišných policejních skupin. To nejde.

LN: Zdá se, že jste ohledně digitalizace bankovního sektoru poměrně skeptický...
Ne, nejsem skeptický. Jen říkám, že současně s přínosy digitalizace musí být brána v potaz i rizika a musíme na ně být dobře připraveni.

LN: Jak se v kontextu bezpečnostních rizik díváte třeba na směrnici o platebních službách (PSD2), která umožní od roku 2018 třetím stranám vstoupit na bankovní trh?
Vždycky mě překvapí schopnost politiků mluvit do byznysu, kterému se ani nesnaží porozumět, a ovlivňovat jej. Myslí si, že na našem trhu není konkurence, to ale přece není pravda. Zisky bank na českém trhu neklesají proto, že bychom měli méně byznysu. Máme ho více, ale naše marže klesají, protože je tu vyšší konkurence. Pokud jde o PSD2, přijde mi, jako by všichni zapomněli, že při vypořádání plateb na sebe bereme nějaké riziko a máme také povinnosti být v souladu s požadavky regulace například při ověřování identity klienta. Budou toto riziko přebírat ony třetí strany? To není jasné a já za ně tyto náklady platit nechci.

LN: Dělají si tedy čeští politici z bank jen „otloukánky“?
Ne, to bych neřekl. Mám porovnání s Francií, kde je situace mnohem horší. Odbory jsou tam silné zejména ve veřejném sektoru, ačkoli a to je třeba zdůraznit, reprezentují jen malou část lidí. Jen osm procent pracujících je ve Francii v odborech, třeba v Německu je to asi 35 procent pracujících, ve Velké Británii jich je v odborech asi čtvrtina. A banky a bankéři mají bohužel ve Francii velmi špatnou pověst chamtivců.
I tady jsme ale takovým obětním beránkem.
Před třemi lety se v Česku dokonce zvažovala možnost speciální sektorové daně pro banky. Že prý hodně vyděláváme. Zapomíná se ale, kolik kapitálu musíme držet, jaké náklady máme s rostoucí regulací i to, že jsme velcí daňoví plátci. Nevyužíváme žádné offshore struktury a jsme pravidelně řazeni mezi největší plátce daní v Česku. Nemyslím jen Komerční banku, ale i další velké bankovní ústavy. Mám zkrátka pocit, jako by část politiků byla někdy podobná francouzským socialistům starého ražení. Občas mají stejné nápady.

LN: Jak se v této souvislosti díváte na výrok šéfa UniCredit Bank Jiřího Kunerta, který prohlásil, že když bude regulace pokračovat, budou muset být banky nakonec znárodněny, protože to už nebude výnosné?
Musím říct, že jsem tím byl docela pobaven. Když se na to podíváte z dlouhodobého

hlediska, tak musíte souhlasit. Na trhu je spousta vnitřních rozporů. ECB na straně jedné tlačí sazby dolů, kupuje korporátní dluhopisy a tlačí banky, aby se do tohoto segmentu také pustily, zvyšuje regulací náklady bankovního sektoru a v tu samou dobu je překvapená, že banky nejsou profitabilní. Tak co chtějí? Klasické banky musí čelit obří regulaci, jež vznikla kvůli krizi, kterou ale nezavinily.

LN: ČNB chce zakázat stoprocentní hypotéky, jak to vnímáte?
To, co říká a dělá ČNB, by mohlo některé lidi přimět k domněnce, že v Česku je to podobné jako na americkém nemovitostním trhu. Tak to ale není. Když někomu půjčujeme peníze na koupi nemovitosti, je naší první otázkou, jaká je jeho schopnost splácet půjčku. Ve Spojených státech se rozdávaly hypotéky na základě toho, jakou měl tehdy dům hodnotu, bez ohledu na schopnost dlužníků splácet.
Nic takového se v Česku neděje. Otázka hodnoty domu je pro nás až druhá v pořadí. A když ji odhadujeme, bereme v potaz, jaká asi bude cena, když budeme muset jednou dům prodat, jestliže bude mít klient potíže se splácením. Ten odhad je proto velmi konzervativní.

LN: Centrální banka ve své zprávě o finanční stabilitě uvedla, že k zpřísnění udělování hypoték přistoupila právě kvůli uvolněným podmínkám na trhu. Nesouhlasíte s jejím závěrem?

Mohu mluvit jen za Komerční banku. My nikdy nepůjčujeme někomu, kdo nemá schopnost svůj dluh splácet. Jistě, čas od času se stane, že se některý klient dostane do potíží, když se ale podíváte na naše náklady, rizika a poměr problémových úvěrů, uvidíte, že jsou v posledních letech velmi nízké.

LN: Stále zvažujete, že omezíte přístup klientů jiných bank ke svým bankomatům, jak jste prohlásil?
Je to stále otevřené. Myslím, že moje někdejší prohlášení přimělo některé banky zauvažovat o tom, že není normální mít takovou službu zdarma, a tak zainvestovaly do vlastní bankomatové sítě. Jsem poněkud naštván přístupem karetní společnosti MasterCard, která si účtuje takový poplatek, že naše provize se blíží nule. Svým chováním tlačí systém do toho, aby byl v permanentní ztrátě. Myslím, že jejich cenová politika není zcela v souladu s evropskou regulací.
Když vidím, že u tohoto poplatku je takový rozdíl, že je to u Visy a MasterCard v poměru jedna ku osmi, tak jsem naštvaný. Když si u určité karty MasterCard ponechá z poplatku v celkové výši osm korun víc než sedm korun, tak se omlouvám, ale tím zbytkem já ani nepokryji související náklady. Ve středně až dlouhodobém horizontu kvůli takovému jednání ztrácíme všichni. Takovou hru nemám rád.

LN: Není to ale logické tržní chování na oligopolním trhu, kde jsou dva velcí hráči?
Ano, je to strategie, která slouží k jejich prospěchu, zároveň ale ničí rovnováhu na trhu. Když budujete síť bankomatů, tak předpokládáte, že to přinese něco vám i vašim klientům.

LN: Kdybyste měli omezit přístup klientů jiných bank ke svým bankomatům, jakou byste šli cestou?
Chtěli bychom, aby nám platily ony banky, nikoli jejich klienti. Když má banka nějakou strategii, nebudu kvůli ní zatěžovat poplatkem jejího klienta, ale banku samotnou.

LN: Ta to ale samozřejmě naúčtuje svým klientům...
Tento problém za ni ovšem já nemohu vyřešit.

LN: Je to už pár let co působíte v Česku. Jak se české banky a jejich klienti liší od západoevropských?
Mám zkušenosti z Maroka a Lucemburska, a to jsou dosti specifické trhy. Když ale mám hodnotit, jsou čeští bankovní klienti poměrně zběhlí ve využívání elektronických služeb. Asi 96 procent všech transakcí proběhne elektronickou formou, což je jedno z nejvyšších čísel v celé EU. To třeba v Maroku určitě neplatí. Lidé v Česku také věnují daleko větší pozornost výši a struktuře poplatků než bankovní klienti v jiných zemích.

LN: Až jednou skončíte ve své funkci, budete rád, že z této země bez moře, kde se na sebe lidé moc neusmívají a není tu nikterak hezké počasí, odejdete, nebo se vám po něčem bude stýskat?
Ale mně se tu líbí. Pobyt v Česku mně poskytuje všemožná potěšení. A není pravda, že se neusmíváte. A třeba v bance si užijeme docela dost legrace. Byl jsem teď mimo Prahu v jednom našem back office a ptal jsem se tam lidí, jak se mají. Odpovídali: Dobře, vždyť je pátek. Líbí se mi, jak tu máte vybalancovaný život. Lidé jsou tu dobře organizovaní, vždy připravení a přitom nejsou uspěchaní. Podívejte se jen na místní náměstí a srovnejte je s náměstími v Londýně, Římě nebo Paříži.

  • 58Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.