Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Němci vyčíslili přínos uprchlíků. Bez nich přijdou potíže, varuje analýza

Evropa

  14:30
BERLÍN - Pokračující příliv uprchlíků vyvolává v mnoha zemích emoce, paniku a obavy o osud evropské civilizace, podporované katastrofickými vyjádřeními politiků, včetně českých. Liberálně zaměřený německý deník Süddeutsche Zeitung se pokusil vrátit debatu do racionální roviny.

Ilustrační foto. foto: ČTK

V detailní analýze, obsahující jedenáct bodů, se její autoři bez emocí a subjektivních hodnocení snaží odpovědět na otázku, co může současná uprchlická vlna znamenat pro německou ekonomiku a celkový vývoj společnosti. Právě do Německa totiž směřuje ze všech evropských zemí nejvíce uprchlíků.

A výsledek analýzy? I samotní autoři přiznávají, že odpovědi na některé otázky jsou přinejmenším překvapivé.

Deník například v prvním bodě dospěl k závěru, že bez masivního přílivu pracovní síly ze zahraničí hrozí Německu v budoucnu vážné hospodářské potíže. Tvrdí, že bez přistěhovalců by na německém trhu chybělo už do deseti let až 6,5 milionu pracovníků.

Němečtí politici chtějí nařídit umísťování uprchlíků do prázdných bytů

„Německo totiž stárne a tím ubývá i Němců schopných pracovat,“ píše list. Pokud by uvolněná pracovní místa neobsadili přistěhovalci, ovlivnilo by to prý negativně nejen produktivitu zaměstnavatelů, ale i hospodářský růst.

Další bod analýzy se zabývá otázkou, jaký finanční „komfort“ Německo žadatelům o azyl z řad uprchlíků během azylového řízení poskytuje.

Každý dospělý žadatel, jemuž země zajišťuje ubytování a jídlo, dostává navíc kapesné 140 eur, tedy zhruba pět eur na den. V případě dětí jde o tři eura. Pokud uprchlíci nebydlí v táboře, dostávají na měsíc v případě dospělých 212 eur. Tato suma jim ale musí na rozdíl od obyvatelů tábora stačit na nákup jídla a ošacení.

Loni požádalo v Německu o azyl za rok 202 843 lidí, letos už byl ale tento počet naplněn v červnu. Úřad pro migraci očekává do konce roku příchod až 800 tisíc uprchlíků. Vyřízení žádosti o azyl v Německu trvá v průměru 5,3 měsíce. A náklady státu na ubytování žadatelů o azyl? V roce 2013 Německo vynaložilo takřka 1,5 miliardy eur. Je to hodně, nebo málo?

Autoři analýzy tuto sumu srovnávají s náklady na uprchlíky v 90. letech v době války na Balkáně. Tehdy Německo platilo za ubytování a jídlo pro žadatele o azyl 2,8 miliardy eur ročně. Pokud by letošní příspěvek pro žadatele o azyl dosáhl této úrovně, znamenalo by to zhruba dvanáctinu toho, co stát vyplácí na podpoře nezaměstnaným.

Liché obavy

Důležitou součástí analýzy byla i odpověď na otázku, nakolik mohou žadatelé o azyl připravit o práci domácí zaměstnance.

Nyní pracuje na plný úvazek jen 0,9 procenta žadatelů, na částečný pak 1,5 procenta. To je ale dáno ztíženým přístupem na pracovní trh. Žadatel o azyl v Německu se může ucházet o práci až po třech měsících pobytu, zaměstnán ale může být tehdy, pokud dostane svolení úřadů.

Mezi zadrženými byly děti i ženy.

Ty prověřují, zda o místo, o které se uchází uprchlík, nemá zájem domácí kandidát ani občan jiné země EU. Teprve pak může dát zaměstnavatel práci žadateli o azyl. „Často zmiňované obavy z toho, že azylanti připraví Němce o práci, jsou tedy liché,“ píší Süddeutsche Zeitung.

Imigranti by naopak mohli údajně zaplnit prázdná místa v lavicích zejména učilišť. V Německu je dnes podle listu na středních školách a učilištích neobsazeno přes 37 tisíc míst, a to například ve strojírenských oborech, o jejichž studium nemají mladí Němci zájem, zatímco zaměstnavatelé takové absolventy marně shánějí.

Nižší daně pro Němce

Součástí analýzy byla i otázka kvalifikace uprchlíků. Podle deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung má v Německu největší šanci získat azyl obyvatel Sýrie, zmítané válkou. U Syřanů vyřizují úřady žádost kladně v 86,7 procenta případů. Přitom právě lidé, kteří přicházejí ze Sýrie, mají údajně dobrou kvalifikaci, často jde o vzdělané lidi a absolventy univerzit.

Naopak žadatelé z Bosny a Hercegoviny, Srbska, Makedonie či Albánie nemají prakticky šanci na udělení azylu. Z 99 procent je jejich žádost zamítnuta.

Německo na řecké krizi vydělá, i když mu Atény dluhy nesplatí, tvrdí studie

Analýza Süddeutsche Zeitung řešila i otázku zatížení sociálního systému ze strany přistěhovalců, tedy těch, kteří získají v zemi právo pobytu. A i v tomto případě nevypadá výsledek katastroficky.

Dle nedávné studie Centra pro evropský hospodářský výzkum dokonce cizinci pracující a žijící v Německu přispějí ročně do státního rozpočtu částkou 22 miliard eur. Každý zaměstnanec bez německého pasu totiž v průměru zaplatí na daních a sociálním pojištění o 3300 eur víc, než kolik získá na příspěvcích od státu.

A to pomáhá i sociálnímu systému. Kdyby podle analýzy přišlo do Německa za rok za prací jen 20 tisíc přistěhovalců, z nichž 30 procent by mělo vysokoškolské a 50 procent středoškolské vzdělání, jejich příspěvek do státní kasy by teoreticky umožnil, aby každý německý daňový poplatník zaplatit na daních o 400 eur méně.

Autor: