9. listopadu 2013 17:00 Lidovky.cz > Byznys > Doprava

Německo obnovuje regionální
tratě. To by měli i Češi

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 21Diskuse
Zrušená železniční trať z Lokte do Krásného Jezu na Karlovarsku. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Zrušená železniční trať z Lokte do Krásného Jezu na Karlovarsku. | foto: Reprofoto
PRAHA Článek Čechy láká vlak méně než Němce (LN 1. 11.) byl ilustrován pěknými grafy, jak lidé v té které zemi používají železnici, ale již nebylo absolutně zmíněno nic o tom, proč tomu tak je.

Z grafu je na první pohled patrné, že nejvíce občané využívají vlak ve Švýcarsku a nejméně v Řecku. Ve Švýcarsku totiž nikdy nedošlo k masovému rušení regionálních železnic a omezování nákladní železniční dopravy, i když v poslední době by rádi i tam chtěli experimentovat a rušit v některých stanicích výpravní oprávnění pro jednotlivé vozové zásilky. Ve Švýcarsku se dosud vozí cukrová řepa do jediných dvou švýcarských cukrovarů výhradně po železnici.

Masivní rušení železnic

Naši sousedé Německo i Rakousko jsou v používání železnice před námi, ale zvláště v Německu, které mělo nejhustší železniční a tramvajovou síť na světě, byly tratě po druhé světové válce masivně rušeny, a to i přes odpor obyvatelstva. Po sjednocení Německa ovládnutím bývalých Německých říšských drah (DR) západní Deutsche Bahn (DB) a přeměně DB na akciovou společnost DB AG došlo k největší cílené likvidaci železnice v Evropě – od roku 1990 do roku 2004 byla zastavena železniční doprava na 2314,3 kilometru tratí, nejvíce v nové spolkové zemi Sasko-Anhaltsko 823,4 kilometru tratí! Tratě byly rušeny bez rozmyslu, například v okolí Magdeburgu bylo vygumovány celé skupiny tratí, to samé v Duryňsku. Veselo nebylo ani v oblasti nad Berlínem. 

Podíváme-li se do Polska, tak tam došlo po roce 1990 k rušící smršti tratí, byly tam rušeny i hlavní tratě, například v oblasti polského Slezska nad Krnovem byl zastaven veškerý provoz i na trati Raciborz–Glubczyce–Raclawice.

Rozvrácení 150 let užívané infrastruktury

Každý stát je strůjcem vlastního osudu. Pakliže se dostanou k moci lidé zaslepení vlastní neomylností, dokážou zcela demokraticky za pár let své činnosti či spíše nečinnosti rozvrátit více než sto padesát let užívanou, krví a potem postavenou železniční infrastrukturu a je zcela jedno, jestli to jsou politici pravicoví, či levicoví. V polských Gliwicích v roce 2008 rozhodl místní starosta, že nemá rád tramvaje a že je zruší, a také svého cíle dosáhl, koleje dokonce na několika místech nechal vytrhat, aby tratě již nešly jednoduše obnovit.

V Československu ještě před rozdělením státu vydalo tehdejší Ústřední ředitelství Československých státních drah v Praze interní mapu s tučně vyznačenými tratěmi, které hodlá navrhnout na zrušení. Ke zděšení k rušení natěšených úředníků a politiků byla mapa zveřejněna v odborářských novinách Práce. Dnes se mohu přiznat, že tu mapu jsem novinám dodal osobně.

Z deníku Práce byla mapa přejata i do jiných periodik, tím se vzedmula proti plošné likvidaci tratí vlna občanské nespokojenosti, že záměr byl odvolán. Po tomto „profláknutí“ si již politici dali větší pozor a od té doby rok co rok, grafikon po grafikonu likvidují tratě, ale nikdy ne po skupinách. Tu se zruší osobní doprava v roce 1996 na trati Protivec–Bochov, tu zase Loket – Krásný Jez v roce 1997, a tak to pokračuje až do dnešních dnů.

Stínový ministr dopravy za ČSSD a „profláknutý“ pučista plzeňský hejtman Chovanec chce od prosince zrušit vlaky na trati Kralovice–Čistá, když byl předtím v roce 1997 zastaven provoz na trati Kralovice–Mladotice, mezitím byla trať rozkradena do sběru.

Lokálka? To není nic pro soukromníka

A do toho přichází slavný železniční výběrčí rozinek Radim Jančura, který by rád nechal rušit lokálky, aby mohl bezstarostně jezdit jen tam, kam si zamane, hlavně snadno a rychle, a hlavně co nejméně zastavovat – vždyť co mi je do ostatních, já jsem ten slavný první železniční soukromník a co bych zastavoval třeba v Ústí nad Orlicí, tam ať stojí umrněné ČD, že? Pan Jančura zapomněl, že začínal svou prezentaci na trati Děčín–Jílové–Telnice, tzv. kozí dráze, kterou nechal Ústecký kraj zavřít? Místní občané k němu hleděli s nadějí, ale lokálka, to není nic pro soukromníka, který má všechny vlaky povinně místenkové, to je nikoli západní, ale východní cesta. Taková ukrajinsko-ruská, tam jezdí také většina rychlíků – „plackartných“.

Ve staré spolkové zemi Niedersachsen nechala zemská vláda vypracovat studii na obnovu v 78 (!) zrušených tratí, z nichž bylo vybránu 28 prioritních úseků, první tratě by se měly začít reaktivovat v průběhu roku 2014. Z toho jasně vyplývá, že Německo začíná zcela zásadně obracet postoj k regionální železnici. Možná by se mělo i v hlavách českých, moravských a slezských politiků rozsvítit varovné světlo a rázně zamezit úvahy o rušení dalších tratí a pomalu začít přípravu již obnovení provozu, kde to jen je možné. V Pardubickém kraji již začali, od prosince má vyjet soukromá společnost Arriva na v roce 2011 zastavené trati Moravská Třebová – Chornice/Dzbel/Velké Opatovice.

Martin Kubík, aktivista kolejové dopravy
  • 21Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Cuketovo čokoládový chlebíček
Cuketovo čokoládový chlebíček

Potěšte rodinu rychlou dobrotou.

Najdete na Lidovky.cz