Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Německo zavře všechny jaderné elektrárny

Ekonomika

  7:09
BERLÍN - Německo uzavře všech svých 17 jaderných elektráren nejpozději do roku 2022. Dohodla se na tom německá koaliční vláda. Německo se letos začalo odklánět od jaderné energie v reakci na jadernou krizi v Japonsku.
Jaderná elektrárna (ilustrační foto)

Jaderná elektrárna (ilustrační foto) foto: Shutterstock

Koalice podle očekávání plánuje ponechat natrvalo mimo provoz sedm nejstarších německých jaderných reaktorů a problémovou severoněmeckou jadernou elektrárnu Krümmel. Sedm reaktorů postavených před rokem 1980 bylo dočasně uzavřeno v březnu v reakci na katastrofu v japonské jaderné elektrárně Fukušima. Elektrárna Krümmel je odstavena již čtyři roky.

Do roku 2021 by mělo být odpojeno dalších šest jaderných reaktorů. Tři zbývající reaktory by mohly zůstat v provozu až do roku 2022, pokud by hrozily výpadky v dodávkách elektřiny. V roce 2018 bude přezkoumáno, zda by byl možný úplný odchod od jaderné energie již v roce 2021.

Jako "studená rezerva" by měla být v pohotovostním režimu ponechána nějakou dobu také jedna z již odstavených starších elektráren a do provozu by mohla být znovu uvedena například během studené zimy, kdy nebude mít Německo dostatek elektřiny ze solárních elektráren a nadbytkem proudu nebudou disponovat ani sousední země. Náklady na udržování rezervní elektrárna vyčíslila německá agentura spravující přenosové sítě na 50 milionů eur (1,2 miliardy Kč) ročně.

"Je to definitivní. Nejzazší termín pro konec posledních tří jaderných elektráren je rok 2022," uvedl německý ministr životního prostředí Norbert Röttgen. Rozhodnutí koaličních špiček musí ještě formálně schválit vláda, která by tak měla učinit příští pondělí, a také parlament.

NĚMECKO NECHCE JADERNÉ ELEKTRÁRNY

Opozičním levicovým stranám, které dlouhodobě volají po odklonu od jádra, se nelíbí především záměr vlády ponechat některou ze starších elektráren v pohotovostním režimu. "To jsou představy, které toho mají s technickou skutečností málo co společného," poznamenal po skončení nočního jednání šéf sociálních demokratů (SPD) Sigmar Gabriel, který se ho spolu se zástupci Zelených zúčastnil. Podle Zelených plán vlády ponechává otevřená zadní vrátka pro oddalování konce jaderné energetiky v Německu, což jeho strana odmítá.

Plány berlínské koalice kritizoval také například šéf automobilky Daimler Dieter Zetsche. "Odklon od finančně únosného zásobování energií je jasné riziko," prohlásil podle serveru Bild.de. Rozhodnutí koalice bylo podle něj "silně poznamenáno emocemi" po havárii ve Fukušimě.

Nedělní koaliční jednání se však netýkalo jen termínu uzavření jaderných elektráren. Středopravá koalice se také dohodla, že zachová daň z jaderného paliva, kterou loni prosadila. Podle původního plánu měla do roku 2016 do státního rozpočtu každoročně přinášet 2,3 miliardy eur (zhruba 57 miliard Kč). Při definitivním odstavení osmi starších reaktorů to ale bude asi jen 1,3 miliardy eur (31,9 miliardy Kč).

Koalice se rovněž dohodla, že bude podporovat výstavbu nových elektráren, energetických zásobníků a přenosových sítí. Chce také dál omezovat státní podporu pro solární elektřinu.

NOVÉ ZDROJE?

Před březnovým uzavřením sedmi nejstarších reaktorů pokrývaly jaderné elektrárny 23 procent spotřeby elektrické energie v Německu. Šéf české energetické společnosti ČEZ Martin Roman začátkem měsíce v rozhovoru pro list Handelsblatt uvedl, že firma chce s plánovaným odklonem Německa od jaderné energie prodávat Němcům více proudu.

Autor: