Pokud by se úřady s majitelem bytu nedohodly, mohl by být byt obsazen „násilně“. Německé zákony takové opatření v případě státního zájmu a „nejvyšší nouze“ umožňují. Návrh ale pochopitelně vyvolává i ostré protesty.
„Nejde jen o jednotlivé byty. Navrhované opatření míří i na skupiny investorů, kteří dnes říkají: nás problém uprchlictví nezajímá,“ prohlásil starosta saského města Salzgitter Frank Klingebiel (CDU), který je zároveň členem předsednictva Svazu německých měst.
Němci drtivou většinou schválili biliony na záchranu Řecka |
Podle něj by bylo možné byt obsadit uprchlíky na základě dočasného „omezení základního práva na vlastnictví“, ovšem majitel by pochopitelně za ubytování uprchlíků dostal zaplaceno. Klingebiel přitom není z německých politiků zdaleka sám, kdo by chtěl prosadit obsazení prázdných bytů žadateli o azyl.
V podobném duchu už se vyjádřil například i starosta města Tübingen Boris Palmer ze Strany zelených a další politici.
Problém pro bývalou NDR
Také ministerský předseda spolkové země Bádensko-Württembersko za Zelené Winfried Kretschmann už dříve navrhoval, aby uprchlíci byli přednostně umisťováni do lokalit se statisticky vyšším počtem prázdných bytů a domů, tedy například do východního Německa.
Snaha některých politiků o to, aby německá vláda a parlament co nejdříve umožnily dočasné omezení vlastnického práva, vychází přitom z reálné obavy z nedostatku ubytovacích kapacit pro uprchlíky.
Dnes totiž celá řada uprchlíků bydlí ve stanových táborech, což v chladnějším počasí už nebude možné. Počet žadatelů o azyl v Německu přitom neustále roste a překonává původní prognózy.
Jen za minulý měsíc přišlo pouze do Bádenska-Württemberska 10 000 uprchlíků. Z hlediska celého Německa předpokládal už v květnu úřad pro migraci příchod 300 000 nových žadatelů o azyl, o měsíc později však musel prognózu zvýšit na 450 000. Dnes další prognózy reálně počítají s tím, že za celý rok 2015 může do Německa přijít až 600 tisíc uprchlíků.
Vzhledem k rostoucí uprchlické vlně proto řada komunálních politiků žádá, aby parlament umožnil omezení vlastnického práva pro potřeby ubytování azylantů už dnes a připravil se tak s dostatečným předstihem na to, že v zimě mohou ubytovací kapacity chybět.
„Jinak se nám může stát, že na konci roku nebudeme akceschopní,“ uvedl starosta Klingebiel.
Majitelům bytů a domů se však navrhované opatření pochopitelně nelíbí. „Z našeho pohledu není omezení vlastnických práv tím správným řešením. Sázíme spíše na spolupráci a dohodu,“ uvedla mluvčí Svazu německých podnikatelů v realitách (GdW). Podle ní existuje dnes dostatek možností, v jejichž rámci si mohou uprchlíci pronajmout ve městech jak soukromé, tak obecní byty bez jakéhokoli vyvlastňování.
„Nevidíme v tom žádný problém,“ uvedla mluvčí. Podobný názor zastává i organizace Haus und Grund, sdružující majitele nemovitostí. „Tam, kde se vedení měst opravdu snaží, se daří ubytovávat uprchlíky bez potíží,“ uvedlo sdružení ve svém prohlášení.
Zatím stačí hotely
Komunální politici ale tvrdí, že Německo nemůže spoléhat na současnou situaci. Ta se totiž může rychle změnit.
V Bádensku-Württembersku se zřizují stanové tábory, budují obytné buňky z kontejnerů, uprchlíky úřady umisťují i do tělocvičen. Města a země zároveň platí za ubytování uprchlíků řadě hotelů. Obvyklá cena se pohybuje kolem 20 eur za den.
Potraviny v Česku jsou dražší než v Německu, ne na úkor kvality |
„Přesto se musíme dívat dopředu a plánovat, abychom problém s uprchlíky zvládli,“ řekl deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung radní města Tübingen Joachim Walter (CDU).
Tübingen uvolnil pro ubytování uprchlíků už i krajskou sportovní halu, v níž najde ubytování 250 žadatelů o azyl, dalších 250 lůžek objednal u majitele jedné z místních výškových budov.
