Chodci většinou doplácejí na to, že nejsou v noci na silnici vidět nebo že přecházejí silnici tam, kde by neměli. Bezpeční už ale nejsou ani na přechodech. Dokazuje to policejní statistika. Zatímco za první pololetí loňského roku byli na přechodech pro chodce zabiti čtyři lidé, ve stejném období letos si přechody vyžádali již 13 mrtvých.
| Nehody na přechodech | |||
|
* V prvním pololetí 2007 umřeli na přechodech čtyři lidé, za letošní první pololetí si už přechody vyžádaly 13 obětí. |
|||
Vzestupný trend se tak přibližuje situaci v roce 2001, kdy byla zavedena přednost chodců na přechodech. Nové pravidlo tehdy způsobilo nebývalý nárůst počtu nehod i usmrcených lidí na přechodech. Ve srovnání s rokem 2000 zemřelo na „zebrách“ o 23 lidí více. Téměř polovina chodců - 40 procent - nehodu způsobí sama. Především kvůli své nepozornosti, zbytečnému riskování nebo alkoholu v krvi.
„Vůbec nejčastější příčinou sražení chodce je náhlé vstoupení do vozovky. Lidi dobíhají tramvaje, a autu tak prakticky spadnou pod kola. Řidič je zcela bezmocný a nestihne včas reagovat,“ zmiňuje nejběžnější pochybení chodců dopravní odborník Jaroslav Hořín. Náhlé vstoupení do silnice způsobilo 713 z celkového počtu 1576 nehod chodců, ke kterým došlo během loňského roku. A to jak na přechodech, tak mimo ně. Chodci totiž často přechody ignorují a přes rušné komunikace si vytyčí nejkratší cestu.
Na přechodech trpí většinou děti a senioři. Ti totiž nedokážou správně odhadnout, jak je od nich auto daleko a jakou rychlostí jede. V poslední době si dopravní experti a policisté všímají nebezpečnosti přechodů přes čtyřproudé komunikace.
„Mezi nové trendy, které jsme v dopravních nehodách na přechodech zpozorovali, patří také nebezpečí dělené signalizace. Jde o situaci, kdy chodec přechází širokou, několikapruhovou komunikaci a přechod je rozdělen třeba nástupním ostrůvkem tramvaje. Na přechodu přes vzdálenější pruh už svítí zelená, zatímco na bližším přechodu stále červená. Chodec poté periferně vnímá vzdálenější zelenou a vejde autu pod kola,“ popisuje další případ pochybení chodce Hořín.
Za nehody na přechodech přes čtyřpruhy však mohou hlavně řidiči
„Je to pořád stejné. Auto v jednom pruhu chodce pustí, vůz v druhém pruhu nikoli. Řidič neví, proč auto vedle něj zastavuje, a najednou najíždí do člověka,“ říká šéf českobudějovické dopravní policie Václav Vališ.
Řidiči ale hřeší i jinak. Přes přechody jezdí rychleji, než by měli, a nedodržují bezpečný odstup. Šoféři však také často najíždějí do chodců při odbočování. „Tyto nehody jsou velmi časté. Nemají sice žádné velké následky, ale pro chodce jsou velice nepříjemné. Jde o to, že řidiči skočí zelená, odbočuje a najíždí do chodců, kteří na zelenou přecházejí ulici, do které auto vjíždí. Je to zase o nepozornosti a neohleduplnosti,“ říká Hořín.
Chodci jsou na přechodech obezřetnější
Z dopravních průzkumů vyplývá, že chodci jsou na přechodech čím dál tím obezřetnější, řidiči naopak bezohlednější. K nárůstu jejich agresivity dochází podle Hořína hlavně kvůli tomu, že se policie o přechody nezajímá. „Téměř není vidět policistu, který by dohlížel na to, aby lidé přecházeli tam, kde mají, nebo kontroloval, zda řidiči dávají chodcům přednost,“ říká Hořín. Policisté jsou podle něj jen na přechodech u základních škol, a to především pouze na začátku školního roku.
Policisté mají přitom silnou oporu v silničním zákoně, který přesně definuje, jak se má chodec na přechodu chovat i jak na něj má reagovat přijíždějící auto. Ministerští úředníci formulace průběžně zpřesňují, aby byli povinnosti chodce a řidiče zcela zřejmé. V červenci 2006 do zákona dodali formulku, která upravuje zastavování vozů ve dvoupruhu. Zpřesnění formulace ohledně přechodů je i součástí letošní novely silničního zákona.
