Podpora pro začínající podnikatele vyplývá z návrhů vlády ke snížení nezaměstnanosti a na podporu ekonomického růstu, které projednávala tripartita. Vrátí se k nim 25. dubna. Do té doby seznam opatření dopracuje komise ministrů, odborářů a zaměstnavatelů.
Vláda připravila 19 opatření na podporu ekonomiky a sedm ke snížení nezaměstnanosti. Předáci a podnikatelé k nim mají některé výhrady. Nachystali vlastní návrhy, které chtějí prosadit.
Novela o veřejných zakázkách
Některé kroky mohly začít platit už letos, další od ledna. "Jsou to opatření, která jsou krátkodobá. A měla by se co nejrychleji objevit v ekonomice," uvedl v přestávce jednání tripartity ministr průmyslu Martin Kuba.
Mezi opatření patří novela o veřejných zakázkách. Podle vládního návrhu by měla řešit třeba roli ceny a kvality, rušení zakázky u jednoho zájemce či povinnost antimonopolního úřadu rozhodnout o podáních do 60 dnů.
Další novela se týká obnovitelných zdrojů. Ty nové by se od příštího roku už neměly podporovat výkupními cenami. Kabinet by chtěl také navýšit dotace na kompenzování cen elektřiny, které kvůli podpoře rostly, o jednu až dvě miliardy. Poplatek za obnovitelné zdroje by se také lišil podle spotřeby elektřiny.
Stát chce také snížit své provozní výdaje, a to třeba sloučením ministerstev průmyslu a dopravy. Podle Kuby má kabinet v plánu také "debyrokratizační balíček". Chce podnikatelům odbourat část výkaznictví a statistik.
ČTĚTE TAKÉ |
Ministryně práce Ludmila Müllerová řekla, že její resort zvýší výdaje na podporu zaměstnanosti. Pokud by se nezaměstnaný zřídil živnost a provozoval ji aspoň rok či dva, mohl by od státu dostat "na podnikání v průměru 40 tisíc až 80 tisíc korun", uvádí návrh.
Podle něj by zájemce musel úřadu práce předložit smyslupný podnikatelský plán. Obce či neziskové organizace by mohly za přijetí nezaměstnaného dostávat měsíčně až 15 tisíc korun. Firmy by zas mohly získat na mzdu přijatého pracovníka do 30 let měsíčně 24 tisíc korun, a to až rok. Příspěvek 12 tisíc korun by připadl zaměstnavatelům za vytvoření zkráceného úvazku pro rodiče či dlouhodobě nezaměstnané.
Podpora technického vzdělávání
Upravit by se měl i český kurzarbeit. Zaměstnavatel by nemusel dokládat pokles tržeb za celou společnost, ale jen za provozovnu. Nemusel by prokazovat to, že není schopen přidělovat práci ve sjednaném rozsahu. "Eventuálně bychom zvážili další návrhy ze strany odborů a zaměstnavatelů," uvedl Kuba. Podotkl, že s nápady předáků a firem nemusí pravicová vláda souhlasit.
Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka jsou některá vládní opatření "mimořádně dobrá". Patří mezi ně třeba podpora technického vzdělávání, zrychlené odpisy či programy Zelená úsporám či Panel 2013+.
ZELENÁ ÚSPORÁM |
Hanák uvedl, že některé věci ale vláda nejasně formulovala a komise by jim měla dát "štábní kulturu". Jasný by měl být i termín splnění a to, kdo za ně bude odpovídat.
Zaměstnavatelé a odboráři mají ale i řadu vlastních námětů. Týkají se třeba aplikovaného výzkumu či odkladu občanského zákoníku. Do komise firmy i odbory pošlou po pěti zástupcích. Za vládu by v ní měli zasedat kromě Kuby i ministři financí, pro místní rozvoj, dopravy a ministryně práce. Termín první schůzky není zatím znám.
Diskuse na zasedání tripartity byla podle předáka odborového svazu KOVO Josefa Středuly ostrá a "nedalo se mluvit o diplomacii". Podle informací ČTK dokonce hrozilo, že zástupci zaměstnavatelů a odborů jednání opustí.
