Výrobci často snižují gramáž a zmenšují balení, ta se ale „tváří“ stejně velce, a většina nakupujících tak ani nepostřehne, že ve svých nákupních košících má méně oblíbené pochoutky než dříve. Sledování hmotnosti u každého výrobku, který člověk kupuje, není ani prakticky možná. A výrobci z toho gram po gramu těží. „K tomuto problému stížnosti od spotřebitelů jistě máme,“ řekla LN tisková mluvčí Sdružení obrany spotřebitelů Ivana Picková a dodala, že v poslední době se změnila gramáž například u různých druhů bonbonů. Ty dříve bývaly v baleních po 100 gramech. Nyní spotřebitelé v na pohled stejných obalech kupují jen 90 gramů.
Důvodem snižování obsahu v jednotlivých baleních je snaha výrobců zachovat při rostoucích nákladech cenu výrobků. „Výrobci tak téměř nepozorovaně zvyšují ceny,“ uvedl analytik RBS Sempra John Kemp. Nedávná analýza investiční banky Morgan Stanley potvrdila, že zdražení cen koncových výrobků společností Nestlé či Unilever vedlo k poklesu jejich prodejů.
Nejedná se o specifikum českého potravinářského trhu. Americký výrobce celosvětově populární Coca-Coly například koncem minulého týdne oznámil, že zmenší objem plechovek prodávaných v Hong Kongu z 355 ml na 330 ml a že plánuje modifikovat svá balení i na jiných světových trzích.
Snižování obsahu či objemu výrobku v jednom balení podle advokáta Petra Kůty není klamavou obchodní praktikou. „Z právního pohledu to problém není, jestliže je údaj o hmotnosti na obalu napsaný, musí se spotřebitel sám podívat. Ale na druhou stranu, pokud to výrobci dělají, může se jim to vrátit v podobě odmítnutí spotřebitelem,“ říká Kůta.
V této marketingové hře mají ovšem podle Pickové spotřebitelé ochranu, kterou jim zajišťuje povinnost velkých prodejen uvádět u všech výrobků měrné ceny. Obchodníci, kteří provozují prodejny s plochou nad 400 m2, musejí podle zákona o uvádění měrných cen označovat zboží cenou v přepočtu na kilogram či litr. „Lidé si tak mohou sami rychle zjistit, co se jim skutečně vyplatí,“ dodala Picková.
Důvodem snižování obsahu v jednotlivých baleních je snaha výrobců zachovat při rostoucích nákladech cenu výrobků. „Výrobci tak téměř nepozorovaně zvyšují ceny,“ uvedl analytik RBS Sempra John Kemp. Nedávná analýza investiční banky Morgan Stanley potvrdila, že zdražení cen koncových výrobků společností Nestlé či Unilever vedlo k poklesu jejich prodejů.
Nejedná se o specifikum českého potravinářského trhu. Americký výrobce celosvětově populární Coca-Coly například koncem minulého týdne oznámil, že zmenší objem plechovek prodávaných v Hong Kongu z 355 ml na 330 ml a že plánuje modifikovat svá balení i na jiných světových trzích.
Snižování obsahu či objemu výrobku v jednom balení podle advokáta Petra Kůty není klamavou obchodní praktikou. „Z právního pohledu to problém není, jestliže je údaj o hmotnosti na obalu napsaný, musí se spotřebitel sám podívat. Ale na druhou stranu, pokud to výrobci dělají, může se jim to vrátit v podobě odmítnutí spotřebitelem,“ říká Kůta.
V této marketingové hře mají ovšem podle Pickové spotřebitelé ochranu, kterou jim zajišťuje povinnost velkých prodejen uvádět u všech výrobků měrné ceny. Obchodníci, kteří provozují prodejny s plochou nad 400 m2, musejí podle zákona o uvádění měrných cen označovat zboží cenou v přepočtu na kilogram či litr. „Lidé si tak mohou sami rychle zjistit, co se jim skutečně vyplatí,“ dodala Picková.
