Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Nikdo by se neměl obohacovat na něčí úkor, říká Svěrák k dohodě ACTA

Média

  19:06
PRAHA - Na jedné straně internetová komunita, která smlouvu ACTA odmítá a považuje ji za zásah do soukromí, na druhé straně vydavatelé, filmaři a hudebníci, kteří v dohodě vidí konečně účinnější zbraň proti krádežím jejich děl.

Jan Svěrák na projekci svého nového filmu Kuky se vrací foto: ČTK

Smlouva ACTA (Anti-Counterfeiting Trade Agreement - Obchodní dohoda proti padělkům), kterou Česko podepsalo ve čtvrtek v Tokiu, si klade za cíl bojovat proti šíření nelegálních kopií a padělků, ať už jde o záznamy hudebních či filmových děl, falšované léky, napodobeniny značkových oděvů či jiné formy podloudné výroby.

ČTĚTE TAKÉ:

Podle tisíců lidí v USA a EU, jejichž hlas si přivlastňuje hackerské hnutí Anonymous, se snaží omezit svobodu slova a neutralitu internetu.

Vydavatelé mají jasno, smlouva je nutná. "Není správné, když si někdo bere něco, co není jeho, za co nezaplatil," řekl ředitel distribuční společnosti Falcon a producent Jan Bradáč.

Kdo boří a kdo tvoří?

Debata o svobodě internetu a svobodě slova ho jako člověka, který se jako student těšil na konec komunismu a spojoval ho se svobodou slova, rozesmála. "Ti lidé nevědí, o čem mluví. Svoboda slova a krádež jsou dvě rozdílné věci," dodal.

Dohodu ACTA si přečtěte zde:

Útokem na stránky vlády a OSA (Ochranný svaz autorský), který se v ČR stará o vybírání poplatků za veřejnou hudební produkci, chtěli údajně hackeři vyjádřit svůj nesouhlas s vybíráním poplatků za prázdná média. Zástupci svazu odkázali na čtvrteční prohlášení předsedy představenstva OSA Romana Strejčka, který uvedl, že "každý touží mít svých několik minut slávy. Někdo tím, že tvoří, a jiní tím, že boří".

ČTĚTE TAKÉ:

Podle majitele a provozovatele serveru play.cz Pavla Sodomky by se vláda i OSA měly vzhledem k útokům zamyslet nad způsobem, jakým spravují své servery. V případě dohody ACTA nesouhlasí s tím, že její text byl před podpisem diskutován veřejností.

"Demokratický proces je přeci založený na tom, že k zákonům mají všichni přístup a mohou se k nim vyjadřovat. Přitom text smlouvy se týká všech, kdo se pohybují na internetu," sdělil.

Kritiku smlouvy považuje Sodomka za oprávněnou, přestože podle svých slov nerozumí tomu, že se k textu smlouvy může vyjadřovat někdo, kdo ji nečetl. Duševní vlastnictví považuje za dostatečně chráněné v přiměřené míře.

Žaloby kvůli stahování

S tím nesouhlasí režisér Jan Svěrák. "Svobodný přístup k informacím nelze zaměňovat se svobodným přístupem k intelektuálnímu vlastnictví a tedy k soukromému majetku. Nikdo by se neměl obohacovat na něčí úkor," řekl Svěrák, který se soudí se společností share-rapid.cz.

Policie prověřuje desítky lidí kvůli šíření filmu Kájínek

Policie prověřuje přibližně 60 lidí z Česka a Slovenska, kteří jsou podezřelí z neoprávněného šíření filmu Kajínek. Kriminalisté je podezírají z trestného činu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi.

"Měli jsme skupinu odborníků, kteří od prvního nezákonného uložení nebo sdílení filmu všechny monitorovali, a tyto podklady jsme pak předali policii," sdělil Petr Jákl ze společnosti J.B.J. Film, která film produkovala.

Firma odhadla škodu na 15 milionů korun, policie ji zatím nevyčíslila. Pokud se prokáže vina podezřelých, bude po nich společnost požadovat náhradu škody.

V prvním stání soud nařídil, aby znemožnila stahování snímku Kuky se vrací.

Když se chystalo uvedení na DVD, film se začal šířit po desítkách serverů, které vydělávají na bezplatném stahování filmů či hudby. "Jejich provozovatele jsme upozornili, že mají na stránkách ilegální kopii a žádali jsme, aby ji odstranili. Většina to učinila, ale tahle odmítla a žádáme finanční kompenzaci," dodal.

Petr Janda soudí, že muzikanti i filmaři si za svoje díla zaplatit zaslouží a není správné rozdávat duševní vlastnictví zdarma.

"Obě strany sporu by se měly nějakým způsobem dohodnout a ne se skrývat za anonymitu. Když někdo složí nějaké dílo a chce ho dát zdarma na internet, je to samozřejmě jeho věc. Ale když to někdo nechce, měl by být nějak chráněn," uvedl.

Podle ředitele společnosti Bontonfilm Aleše Danelise každý, kdo jakýmkoliv způsobem investuje do vytvoření nějaké hodnoty a je mu zcizena, tím trpí. "Hackeři nejdou jen po zcizování filmových děl, ale i po bankovních účtech.

Ukazuje se tak, že jim jde o finance. Je to krádež majetku, nezáleží, zda ve formě finanční na bankovním účtu či intelektuální. Pokud si společnost neuvědomí, že jejich hodnota je stejná, budeme s tím mít vždy problémy," řekl.

Jak hackeři vyřadili weby z provozu:

"Čtvrteční útoky na servery institucí se uskutečnily pomocí klasického útoku zahlcením velkým množstvím požadavků," řekl odborník na počítačovou kriminalitu Václav Jirovský.

Hackeři používají k vyřazení internetových stránek z provozu metody známé pod zkratkou DoS (Denial of Service) nebo spíše DDoS (Distributed Denial of Service).

Princip útoku spočívá ve využití velkého množství počítačů, z nichž jsou odesílány požadavky na připojení k serveru, který chtějí počítačoví piráti vyřadit z provozu. Počítače k útoku hackeři často získávají tím, že do nich nejprve nahrají program, který umožní odesílat požadavky bez vědomí jejich skutečných majitelů. S využitím pouze jednoho počítače je totiž prakticky nemožné server vyřadit.

Podle Jirovského se dá takovému druhu napadení serveru zabránit příslušným technickým vybavením, které dokáže filtrovat útočící počítače. Je to ale náročné, zvláště když útočí například desítky tisíc počítačů z celého světa. Zařízení, které dokáže útočníky opravdu spolehlivě filtrovat, přitom stojí i stovky tisíc korun.

Autoři: ,

FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika
FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika

Monika Pavlíčková (35 let) je maminkou dvou dcer, sedmileté Terezy a čtyřleté Laury, a zároveň také manažerkou obchodního týmu společnosti ABF,...