Drahé, diskriminační a nedořešené. Tak zhodnotil NKÚ projekt mýtných bran, který až dosup přišel stát na 16,4 miliardy korun. Kontroloři kritizují především postup státu při výběrovém řízení, podle úřadu byli diskriminováni uchazeči, kteří nabízeli satelitní technologii. Kontrole mýtného se NKÚ věnoval od května 2011 do ledna 2012.
1. Provoz mýtného systému je předražený
"Provozování mýtného systému v ČR je dražší než v Rakousku a Německu," stojí v dokumentu.
ČTĚTE TAKÉ: |
Ministr dopravy Pavel Dobeš už se v minulosti opakovaně vyjádřil, že stávající smlouva je nevýhodná. "Znění takové smlouvy bych nepodepsal, podmínky bych se snažil vyjednat lépe," uvedl Dobeš. Její vypovězení je ale ve stávajícím znění podle ministerstva nemožné.
2. Zadání zakázky bylo diskriminační
"Zadávací dokumentace veřejné zakázky na dodavatele systému obsahovala požadavek na jeho otevřenost, tak aby bylo možné využívat dodávek různých dodavatelů," píše se ve zprávě. "Ředitelství silnic a dálnic doložilo k veřejným zakázkám zadaným v jednacím řízení bez uveřejnění posudky, že předmět jednotlivých dodatků může zajistit pouze dodavatel systému. To je v rozporu s deklarovanou snahou o vybudování otevřeného systému," konstatují kontroloři.
3. Co bude s mýtným systémem dál, ministerstvo neobjasnilo
Ministerstvo dopravy se podle nejnovější zprávy odklonilo od svého původního záměru a zrušilo zpoplatnění silnic I. třídy. K 1. září 2011 zpoplatnilo místo původně dohodnutých 2581 kilometrů pozemních komunikací pouze 1361, upozornil NKÚ.
A navíc: do konce roku 2011 měl resort dopravy objasnit, jak bude mýtný systém provozován a rozšířen po roce 2016, kdy skončí platnost smluv společnosti Kapsch. To však ještě neučinil.
„Návrh na rozšíření mýta na všechny silnice první třídy a vybrané komunikace druhých tříd předložím vládě letos v červnu a poté předloha poputuje do parlamentu," brání se ministr. "Výběrové řízení na provozovatele hybridního systému bude naše ministerstvo moci vypsat až po schválení této novely silničního zákona. Rok 2014 je tedy pro mýtné na silnicích nižších tříd tím nejdříve možným termínem," doplnil Dobeš.
Před předložením návrhu novely podrobí ministerstvo důkladné analýze to, jaké by byly náklady na hybridní systém a jaké reálné výnosy. "I kdyby se ale ukázalo, že mýtné na nižších třídách bude ztrátové, je nutné zvážit, jestli by přesto nebylo přínosem, protože by zabránilo objíždění zpoplatněných dálnic a ničení místních komunikací těžkými kamiony,“ vysvětlil Dobeš.
Mýtné se v Česku vybírá pět let
Mýtné pro nákladní auta se v Česku vybírá na dálnicích a vybraných rychlostních komunikacích od roku 2007. Od roku 2010 se mýtná povinnost rozšířila na všechny automobily s hmotností nad 3,5 tuny, loni přibyla zvýhodněná kategorie pro autobusy.
Porovnání provozní nákladovosti systému výběru mýtného v Rakousku, Německu a ČR v letech 2004 a 2007
| Stát | Rok | Jednotky | Roční provozní náklady | Roční hrubý příjem | Nákladovost (v %)¹ |
|---|---|---|---|---|---|
| Rakousko | 2004 | mil. eur | 100 | 760 | 13,2 |
| 2007 | 115 | 984 | 11,7 | ||
| Německo | 2004 | 600 | 2400 | 25,0 | |
| 2007 | 690 | 3300 | 20,9 | ||
| ČR | 2007 | mil. Kč | 910 | 5121 | 17,8 |
| 2008 | 1310 | 6009 | 21,8 | ||
| 2009 | 1885 | 5440 | 34,7 | ||
| 2010 | 1930 | 6245 | 30,9 | ||
| Průměr z let 2007 až 2010 | 1509/1592 | 5704/5704 | 26,5/27,9 |
¹ Nákladovost – ukazatel vyjadřuje, kolik procent z příjmů spotřebuje příprava a realizace projektu (roční provozní náklady / roční hrubý příjem × 100).
Porovnání nákladovosti systému výběru mýtného (tj. podílu samotných provozních nákladů systému mýtného na hrubých příjmech z jeho provozování) v ČR se stejným parametrem dosaženým v Německu (satelitní technologie) a Rakousku (mikrovlnná technologie) v letech 2004 a 2007 ukazuje, že provozování mýtného systému v ČR je dražší než v porovnávaných zemích. (Zdroj: zpráva NKÚ)
