5. května 2015 6:00 Lidovky.cz > Byznys > Státní pokladna

Nobelista: Jih Evropy má štěstí, že
přišla krize. Má se na co vymlouvat

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 10Diskuse
Finn Kydland, norský nositel Nobelovy ceny za ekonomii a profesor na... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Finn Kydland, norský nositel Nobelovy ceny za ekonomii a profesor na... | foto:  Tomáš Krist, MAFRA
PRAHA Problémy jihoevropských států mají kořeny hlouběji v minulosti a to, co vidíme dnes, je už jen taková třešnička na dortu, tvrdí Finn Kydland, norský nositel Nobelovy ceny za ekonomii a profesor na Kalifornské univerzitě v Santa Barbaře.

Záchranná politika EU a Evropské centrální banky jde podle něj zcela špatným směrem a skoro žádné vládě na světě se nedaří dělat úspěšnou a konzistentní politiku. Proto také jsme tam, kde jsme, říká Kydland v rozhovoru pro měsíčník LN Index.

LN: Je současná ekonomická malátnost Západu skutečně jen důsledek jakési finanční krize, nebo jsme se dostali do bolestivého přerodu, jehož kořeny jsou mnohem hlubší, jako tomu bylo už několikrát v minulosti? Co stojí za snahami o zvýšenou regulaci?

Krize již trvá mnohem déle, než si myslíme, a ještě bude pokračovat. V zemích, jako je Španělsko, Itálie nebo Portugalsko, se zastavil růst produktivity. Jde o státy, o nichž se mluví jako o dalších potenciálně problematických po Řecku. Jejich potíže ale začaly už před 20 lety. Nemá to co do činění s finanční krizí. Spíš bych řekl, že v určitém smyslu měly štěstí, že krize přišla a mohly si díky ní uvědomit své hlubší problémy. Bohužel se ale zdá, že politici nevěnují moc pozornosti tomu, že jde o dlouhodobý problém, který začal už v 90. letech.

LN: Co by měly dělat?

Obálka nového vydání magazínu LN Index.

Obálka nového vydání magazínu LN Index.

Nyní je nutné v těchto zemích změnit konkurenční prostředí, zajistit vznik inovací a tvorbu kapitálu. Teprve pak mohou doufat, že se jim podaří vrátit k dlouhodobé prosperitě. Pokud se jižním zemím eurozóny nepodaří vrátit se k takovému vývoji produktivity jako před rokem 1999, zůstane nadlouho pozadu celá Evropa.

LN: Nejen jižní evropské země, ale celá Evropa, Japonsko i USA mají obrovské dluhy, které asi nikdo jen tak neodbourá. Opravdu věříte, že jen produktivita a inovace mohou všechno vyřešit?

Musí se na tom pracovat. Ale bohužel existence dluhů přispívá k tomu, že klesá víra v takovou politiku, která nepřináší výsledky okamžitě. Jsem však přesvědčený, že klíčový faktor pro úspěch států a jejich ekonomik je technologická úroveň. Právě technologie a dovednosti lidí jsou hlavním pohonem pro ekonomický růst.

LN: Nebudou mít ale všechny problémové evropské země dříve, než to stihnou, populistické vlády, jako je tomu v Řecku?

Tento vývoj je velmi znepokojující a tyto strany se evidentně nezaměřují na správné místo. Některé země už pochopily, že je tu problém s produktivitou, ale to je k ničemu v okamžiku, kdy tomu nebudou věnovat pozornost a nebudou s tím něco dělat. Populistické strany nemají takové věci v plánu.

LN: Může to v konečném důsledku znamenat, že se Evropská unie rozdělí na dvě části, na rychlou a pomalou Evropu?

Nemyslím si, že by se Evropská unie rozdělila, tam jistá politická konzistence existuje. Jiná věc je, zda vydrží eurozóna. Euro totiž samo o sobě není nijak důležité. Nemyslím si, že by nějak přispívalo ke zvyšování produktivity jednotlivých zemí. Naopak, možná těmto zemím kvůli němu trvalo déle si nedostatečný růst produktivity uvědomit. Pokud by Řecko odešlo z eurozóny, může to vyvolat na trzích krátkodobé turbulence. Dlouhodobě to však na Evropu nebude mít žádný dopad. Pokud by ale bylo potrestáno za hříchy svých vlád, může to mít naopak na jiné státy pozitivní dopad, protože si uvědomí, že musí něco dělat.

LN: Může tedy za problémy v těchto zemích a v celé Evropě euro?

Euro je často zmiňováno jako potenciální problém, s tím ale nesouhlasím. Je zavádějící vnímat potíže v eurozóně jako problémy, které vzešly z eura. Jen to odvádí pozornost od skutečného problému, tedy stagnující produktivity v krizových zemích. Podívejte se na Irsko, o tom se někdy mluví v souvislosti se Španělskem, Itálií a Portugalskem. Je sice pravda, že zadlužení Irska je po záchraně bank v roce 2008 velmi vysoké, musíme si ale uvědomit, že Irsko je velmi produktivní. Produktivita práce je tam o 40 až 50 procent vyšší než ve Španělsku nebo v Itálii. To ukazuje, že pokud tamní politici neudělají nějaký skutečně hloupý krok, tak se Irsku bude dlouhodobě dařit dobře.

LN: Neznamená to tedy, že záchranná politika EU a Evropské centrální banky jde zcela špatným směrem, pokud je problém ve skutečnosti někde jinde?

Ano, je to tak.

Pavla Francová, Jan Sochor
  • 10Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.