| Hlavní body dohody s Nomurou |
|
Na základě dohody budou ukončeny Londýnské i Pařížské arbitráže. Obě strany se zavazují v budoucnu nepokračovat v těchto sporech a nezahajovat nové v souvislosti s prodejem IPB. Česká republika získala kontrolu nad žalobou proti Evropské komisi ve věci nezákonného poskytnutí státní pomoci při prodeji podniku Investiční a Poštovní banky. Posiluje se postavení státu v rámci konkurzu IP banky prostřednictvím převodu pohledávek Nomury na Českou republiku. U specifických nepřevoditelných pohledávek dojde k jejich zpětvzetí Nomurou. Nomura se zavázala poskytnout asistenci při řešení některých žalob IP banky proti státu. V rámci celkového narovnání vztahů bylo nezbytné také ukázat vůli i k řešení trestněprávních otázek. Vláda projevila svou vůli tím, že uložila ministru financí, Dvoustranná smlouva o narovnání s Nomurou předpokládá, že stát vyvine veškeré možné úsilí k narovnání sporů s ČSOB. Po urovnání sporů by mělo dojít k přistoupení ČSOB do této dohody a její transformaci na dohodu trojstrannou. |
ČR požaduje po Nomuře 120 miliard korun v pařížské arbitráži, japonská banka naopak žádá odškodné 40 miliard korun u arbitráže v Londýně.
Dvoustranná smlouva o narovnání s Nomurou předpokládá, že stát vyvine veškeré možné úsilí k narovnání sporů s ČSOB. Po urovnání sporů by mělo dojít k přistoupení ČSOB do této dohody a její přeměnu na dohodu třístrannou. Podle serveru iDnes vláda požádá prezidenta Václava Klause o milost pro stíhané zástupce Nomury.
"Nemám k dispozici text dohody, a proto nemohu hodnotit její přínosy a
rizika," reagoval pro ČTK bývalý ministr financí Bohuslav Sobotka. Případné
udělování milostí prezidenta na základě politické objednávky je ale podle
jeho názoru v rozporu s principy demokratického právního státu.
Spor o IPB začal před šesti lety
Počátek vzájemných sporů souvisel s investicí Nomury do Investiční a Poštovní banky v roce 1998. Na IPB byla v roce 2000 uvalena nucená správa a následně stát banku prodal za 1 Kč Československé obchodní bance. Následovalo podání celé řady žalob, které vyústily v mnohaletá soudní řízení.
V březnu letošního roku Česká republika prohrála tzv. Londýnskou arbitráž o ochraně investic, následkem čehož měla Česká republika odškodnit Nomuru. Dále pak ČSOB, jednající jménem státu, opakovaně neuspěla ve svých žalobách na Nomuru v souvislosti se sporem o tzv. České pivo. V září letošního roku Městský soud v Praze prvoinstančním rozhodnutím zamítl žalobu ČSOB proti Nomuře ve výši 24 miliard Kč.
Očekávané odškodnění v tzv. Pařížské arbitráži, ve které se Česká republika domáhala na Nomuře odškodnění za porušení závazků, se pak v průběhu léta snížilo z 263 miliard Kč na 1 až 3 miliardy Kč.
Miroslav Ševčík z Liberálního institutu považuje dohodu na základě svých informací, a to nejenom veřejných, za jednoznačnou výhru ČR. "Občané se musí dozvědět pravdu, že v případě další prohry arbitráže o určení výše škody by ji zaplatili svými daněmi. Podpis smlouvy s Nomurou považuji za největší úspěch ministra financí Tlustého, jeho vyjednávacího týmu a zároveň za největší úspěch vlády," řekl.
