Smlouva má vést k tomu, že země zakotví do svého práva pravidlo vyrovnaných či přebytkových rozpočtů v dobrých časech. Povede i k důslednému trestání států porušujících rozpočtová kritéria.
Na paktu se většina EU shodla v reakci na dluhovou krizi a snaze předcházet jejímu opakování v budoucnosti. Premiéru Petru Nečasovi, kterého k podepsání paktu tlačily nejen opoziční ČSSD, ale i koaliční TOP 09, se nelíbí třeba nedostatečná účast nečlenů eurozóny na vrcholných schůzkách států platících eurem.
Kritika ze SlovenskaSlovenská premiérka Iveta Radičová v noci na dnešek poměrně ostře kritizovala odmítavý postoj České republiky k paktu rozpočtové kázně. Radičová k postoji Praha podotkla, že v minulosti se země předbíhaly, aby co nejdříve vstoupily do EU. Je tak podle ní teď, když vzniknou problémy, zase nefér křičet, že tam nepatří. "Tohle nedělá čestný a rovný chlap a ženy už vůbec ne," podotkla Radičová. |
Pakt podle něj také málo zohledňuje pravidlo, že by dluh zemí neměl přesahovat 60 procent hrubého domácího produktu země.
"Nenastává žádná fatální, zlomová situace, kdy buďto my brzdíme ostatní státy v kroku, který chtějí udělat, nebo že se naopak my nějakým způsobem vyřazujeme, protože do toho vlaku lze kdykoliv nastoupit bez jakýchkoliv problémů," poznamenal Nečas ve středu po jednání vlády.
Co je a co obsahuje Pakt rozpočtové kázně?NEJDE O SMLOUVU EU, ALE O MEZIVLÁDNÍ DOHODU:
"ZLATÉ" ROZPOČTOVÉ PRAVIDLO:
ROLE SOUDNÍHO DVORA EU:
EUROSUMMITY:
PLATNOST SMLOUVY:
|
Premiér Nečas na summitu v Bruselu řekl, že důležitější než pakt je, aby
Evropská unie dokončila vnitřní trh a zvýšila svou konkurenceschopnost.
Na paktu se většina EU shodla v reakci na dluhovou krizi a snaze předcházet jejímu opakování v budoucnosti. Smlouva má mimo jiné vést k tomu, že státy do svého práva zavedou pravidlo vyrovnaných či přebytkových rozpočtů v dobrých hospodářských časech nebo důslednější trestání rozpočtových hříšníků.
Česku ale na paktu vadilo, že nezajišťuje nečlenům eurozóny dostatečnou účast na summitech eurozóny. Nedostatečně je v něm zakotveno pravidlo, že by dluh zemí neměl přesahovat 60 procent hrubého domácího produktu země. Nečas také opakovaně upozorňoval na nejasný způsob ratifikace dokumentu v České republice.
