Nový šéf zpráv ČT: Být jako CNN

Váš předchůdce Zdeněk Šámal řídil v ČT rozjezd a rozvoj zpravodajského kanálu ČT24. Zkušenosti si nyní donáší do televize Nova, u níž se dá čekat, že časem zpravodajský kanál také spustí. Není to pro ČT strategická ztráta?
Že Zdeněk odešel, je samozřejmě škoda. Co vím, má vybudovat zpravodajský portál na internetu. Během několika let se zřejmě internet s televizí propojí, a Zdeněk určitě své zkušenosti může využít i pro to. Na druhou stranu, v České televizi vznikla generace lidí, kteří rostli spolu se Zdeňkem, s úkoly, které před ně byly kladeny. Je tady se tým, který se dokáže o zpravodajství ČT, včetně kanálu ČT24 postarat a rozvíjet jej. Šéfredaktor Michal Petrov má třeba na starosti rozjezd nového burzovního zpravodajství, Michala Kubala vystřídá Martin Řezníček na postu šéfa zahraniční rubriky, Angelika Bazalová chystala spolu se mnou dopolední živý zpravodajský blok. Česká televize je firma založená na týmové práci a neustálých změnách. Na nich se podílejí desítky lidí a manažersky je ošetřuje vždy širší skupina. Když jeden vypadne, nahradí ho jiný. Jede se dál.

Jaké jsou ty nejbližší?
Události komentáře budou mít od ledna čtyřicet minut, budou se vysílat od 22.30 na ČT2 a budou se na nich podílet tři moderátoři. Otázky Václava Moravce budou mít od ledna nový kabát, propracovanější podobu i dramaturgii, která využije nové technologie. Připravujeme také jiný styl zpravodajského kanálu ČT24, bude víc sevřený, hutnější, zpravodajsky modernější. Divák bude dostávat v pravidelných sekvencích penzum informací, ale nebude to v půlhodinových blocích jako dosud, budou to krátké zprávy, pak rozhovor, zkrátka tok více podobný tomu, jak známe třeba ze CNN nebo britské Sky News. Začali jsme s tím už nedávno v Dobrém ránu. Na jaře bychom chtěli změnit podobu zpravodajského odpoledne.

Musíme si zároveň vybudovat silné technologické zázemí a nebýt už odkázaní na podmínky, které byly možná dobré v devadesátých letech či ještě nedávno, když začínala ČT24 ve sklepě, než se přesunula nahoru na tzv. velín. To znamená změnit design, znělkovou grafiku. Částečné změny uvidí diváci už na začátku příštího roku. Do léta my měla ČT ve zpravodajství kompletně přejít na formát 16:9. V září bychom měli mít nové technologické možnosti ve studiu, kde nyní vysíláme Dobré ráno. Studio se odpoutá od zažitých zvyk v českém televizním studiovém designu a připraví divákům podívanou inspirovanou nejmodernějšími zpravodajskými stanicemi.

Je na to ale ve stávající budově prostor?
Samozřejmě, nedá se to oddělit od vytvoření zcela nového prostředí – tady se o něm mluví jako o studiovém domě –, v němž by bylo zázemí pro televizi digitálního věku. Projekt k němu se začne pracovávat už příští rok, pokud vše dobře půjde v roce 2010 by se mělo stavět. Nyní totiž sídlíme v prostorách, kde televize kdysi začínala provizorně, a v provizoriu zůstala. Už se tu ale nedělají jen Události jako kdysi, ale dva digitální kanály - zpravodajský a sportovní - a několik hodin zpráv a přenosů pro dva analogové kanály. To jsou desítky hodin programu denně!

Kdy a kde by měl nový studiový dům vzniknout?
Měla by to být stavba na zelené louce, ale v areálu ČT. Na podrobnosti je ale ještě brzy. Nové zázemí potřebujeme, pokud máme přežít a konkurovat dravým internetovým televizím i novým zpravodajským stanicím v digitálním věku. Na druhou stranu si ale „zpravodajec“ jako já musí uvědomit, že nežijeme na izolovaném ostrově. Česká televize zároveň staví nové studio v Brně, investuje velké peníze do digitalizace archivu a digitalizace vysílání. Investice do studiového domu je tedy jednou z řady technologických změn.

Víte, vývoj technologií nás všechny v televizní byznysu tlačí do neustálých investic. Sotva jedna doběhne a je splacená, zjistí se, že zavedená technologie je už pomalu passé a nastupuje jiná. Televize veřejné služby se ovšem nemůže chovat tak, že když nakoupí kamery či stroje, najednou si řekne „existují modernější“ a na ty staré přestane točit. Jde o peníze koncesionářů, televizi jsou pouze svěřené a ona je musí dobře spravovat. Myslím, že nový studiový dům by byl takovou „dobrou“ investicí pro několik dalších dekád.

Televize Nova nový studiový dům má, dala za něj šest set milionů. Samotné studio zpráv je pojato velkoryseji, než v ČT. Doženete to?
Tohle je jeden z největších omylů sezóny: že by ČT měla něco v této oblasti dramaticky dohánět. Na technologii nelineárního střihu za podpory odbavování ze  serverové technologie je ČT od roku 2004, tedy přes tři roky, na formátu XDCAM/Blu-Ray víc než rok. ČT byla v českém televizním prostředí průkopníkem, jen bohužel o sobě nedala dostatečně vědět. Nova správně využila nový studiový dům na zdůraznění všech technologických novinek. To, že ČT už tyto technologie využívá, se neví, a je to škoda. Beru si z toho ponaučení. Propagace podobných věcí je stejně důležitá jako jejich zavedení, aby koncesionář věděl, že nabízíme aktuální technologie jako první.

Stejně tak se nedostatečně mluví o rozvoji krajských redakcí. Během pár měsíců by měla většina redakcí mít své vlastní malé studio, což zlepší zpravodajství z regionů. Pardubice, Liberec, České Budějovice, Hradec Králové, Ústí na Labem, Jihlava a Plzeň už studio mají, zbytek se staví.

V ČT se navíc podařilo v úvaru vizuální prezentace vedeného Pavlou Hromkovou vytvořit koncept nového designu. Lví zásluhu na tom má kreativec Alan Záruba. Jeho porozumění pro moderní věci televizního designu jsou natolik velké, že jsme schopni do půl či tři čtvrtě roku dosáhnout srovnatelného, a možná i zajímavějšího pojetí než má nyní Nova.

Nova šla cestou jako Sky News - maximálně využívá možností obrovské plazmové obrazovky. Pokud máte jedny, dvoje zprávy denně, vystačíte si s tím, ale když vysíláte 24 hodin denně na ČT24 a máte další desítky pořadů na analogu - na ČT1 a ČT2 -, chce to variabilnější prostředí. Já si myslím, že by mělo být hravější. Líbí se mi pojetí americké a francouzské pojetí televize, které mají má jedny z nejhezčích a nejzajímavějších studií, studia plná plastů, využívají čisté hrany, materiály, minimalismus, světelné efekty, moderátoři tam jsou uvolnění. Američané umějí pracovat s prostorem a počítačovou animací, Francouzi využívají šarm, hravost, lehkost, nápady, zkoušejí nové věci, oproti těžkopádným americkým studiím mají vždy něco objevného, co člověka zaujme.

A pro Českou televizi jako veřejnoprávní médium je nejlepší dostat za co nejmíň peněz co nejlepší efekt. Ten dostaneme ne z toho, že za několik desítek milionů koupíme stěnu z plazmových obrazovek, ale že nabídneme divákům kvalitní studiové prostředí, kde hrou světel a designérských prvků dokážeme navodit zajímavější zpravodajské vyznění mnoha relací.

Divák musí mít pocit, že je stále v novém a novém prostředí. Důležité pro něj myslím je, aby měl ze zpravodajství mnohovrstevnatý dojem. To bych rozdělil do tří věcí: jednak kvalitně, zajímavě natočená reportáž, která využívá živé prvky. Pak doprovodné grafické věci, které mu neustále připomínají, na co a taky trochu proč se na to dívá, včetně třeba oken na živé vstupy a podobně. A třetí a neméně důležitá věc: moderátor a studio musí být vybavené přesně na to, co se vysílá. Ať je to talk show nebo kontinuální zprávy, měl bych divákovi ulevit, aby neviděl pořád stejné prostředí. A právě toho chceme dosáhnout. Proto chceme propojit studio na velíně a Studio 6, proto chceme ve Studiu 6 rekonstruovat světelný park a studio rozčlenit na tři nezávislé, různě vysvícené prostory.

Bavíme se pořád o kulisách. Co hra, která se v nich má odehrávat? Jak máte plány se samotným obsahem zpravodajství?
Jde o to, abychom dokázali upevnit věrohodnost zpravodajství České televize. Nejen aby si divák řekl „tohle bylo dobré“, ale aby pochopil smysl toho, proč se věnujeme zrovna určitým tématům. Chtěl bych dosáhnout toho, že nebude tak lehké nás jako podnik z něčeho obvinit, protože standardy a věrohodnost televize se posunou výš. Ne že by se o to můj předchůdce nesnažil - snažil se, seč mohl. Ale ta věc se vyvíjí v čase. Jsme určitě jinde, než když tandem Janeček-Šámal Českou televizi přebíral, a byl bych rád, abych to v čase, který mi bude určen, posunul dál ve vnímání, že jsme seriózní, věrohodní, pracujeme poctivě, neděláme na objednávku, neděláme nic proti tomu, aby se lidi nedozvěděli, že se dějí špatnosti, a zároveň aby všichni věděli, že podmínky jsou rovné. Že si nevybíráme, nepolitikaříme, nejsme ti, kteří by se zapojovali do jakýchkoli her.

Jak toho chcete dosáhnout? Reportéři Michal Fiala a David Havlík nedávno v dopise Radě ČT obvinili šéfredaktora Michala Petrova, že jejich práci cenzuruje.
Upřímně nechápu, co si představují pod pojmem cenzura. Upřímně nechápu, co si představují pod pojmem cenzura. Obecně: reportéři musejí vědět, že jsou důvody, proč se téma v danou chvíli odsune, a že ty důvody jsou novinářské, nikoli že jdeme někomu na ruku. Reportéři musejí ale také vědět, že nejen v ČT, ale v každé redakci na celém světě jsou editoři i šéfredaktoři odpovědní za to, jak vypadá výsledný produkt. Máme právo říct k tomu svoje, právo žádat dotočit něco, když budeme mít pocit, že není dostatečně zdůvodněno, co chceme říct. Je nutné vědět, že se nad tím můžeme pohádat, že v tvůrčí debatě jsme si všichni rovni. Když se o tom bavíme, že názor každého je rovnocenný, ale konečné slovo v případě reportáže má editor, šéfeditor, šéfredaktor. To je normální v každém médiu, v němž jsem pracoval. Pravomoc se ale musí využívat poctivě, jen proto, aby se reportáže odvysílaly co nejlepší. A tady je nutná důvěra, kterou věřím se podaří obnovit a zpevnit. Pokud ve firmě není důvěra, vznikají problémy a lidé, v tomto případě redaktoři, dělají zoufalé věci.

V celé povaze českého národa je, že balancujeme mezi sebevědomím a potřebou říkat svoje názory za všech okolností, to na jedné straně, a na straně druhé na poradách a v rozhodujících chvílích mlčíme a potom píšeme potají dopisy. Na jednu stranu všichni chtějí, aby se komunikovalo, a na druhou, když mají prostor, jí se něco říct. To napětí tu vždy bude, ale metoda, kdy lidi vědí, proč co dělají, a chápou, že nadřízení jsou odpovědní a musí se první postavit, když se stane problém, ta metoda je nejlepší. Ale prosadit to je docela těžké.

Chystáte nové pořady?
Od ledna se na ČT24 rozjede živé zpravodajské dopoledne, kde dosud byl poslední blok repríz v denním programu kanálu. Zatím jsem tam reprízovali, protože jsme neměli kapacity ani dost peněz. Mizí tak pořad Před polednem, který šel od 11.30 do 12 hodin.

„Před polednem“ se bude nazývat blok od devíti do půl dvanácté, bude se podobat Dobrému ránu, jen v něm bude vložena delší ekonomika a nový pořad Světadíl. V něm se každý den budeme věnovat jednomu kontinentu, čím žije, jak si vede, co se lidi z běžných zpráv tolik nedozvědí. Místo Austrálie jsem jako pátý „kontinent“ zařadil muslimský svět, není to sice světadíl, ale myšlenkově by se o světadílu mluvit dalo.

Od půl dvanácté do dvanácti půjde další novinka, futurologicky-prognostický lifestylový pořad Milénium, ve stylu „takhle bude vypadat svět za padesát až sto let, tyhle problémy nás čekají“. Jedním z dvou až tří moderátorů Milénia by měl být Jan Němec (který v srpnu skončil s moderováním Událostí, komentářů, nahradil ho Jakub Železný – pozn. red.). Také do ČT jako moderátorka nastupuje od 1. prosince Helena Šulcová z televize Prima.

V roce 2008 bude pro Novu stěžejní internet, i proto přetáhla Zdeňka Šámala. Se zprávami na webu je ČT poněkud pozadu.
Když jsem si otevřel webový portál ČT24 a dočetl jsem se tam zprávu o svém pověření převzatou z ČTK s odvoláním na důvěryhodné zdroje, dal jsem za pravdu diskutérovi, který tam napsal „proboha, nejste schopni na svůj vlastní web napsat zprávu opírající se o své vlastní údaje?“. Jen tato malá příhoda dokládá, že internet je věc, do které budeme muset vletět jako vichřice. A co nejrychleji. Když jsem byl na stáži v Americe v televizích, nemluvilo se o ničem jiném než o internetu.

První změna přijde už od příštího roku, kdy vzniká konečně posílená reakce internetového portálu www.ct24.cz. Budeme dělat vlastí webové zprávy na postupně nově vytvořených stránkách. Trvalo to, ale částečně se to dá vysvětlit rozvojem televizního kanálu ČT24. Plánuji, že se d portálu více zapojí běžné zpravodajství ČT vede Michalem Petrovem i publicistika pod Jiřím Vondráčkem. Věřím, že handikep na poli internetu smázneme příští rok.

Když jsem na konci devadesátých let odjížděl do Bruselu jako zpravodaj Českého rozhlasu, už v rozhlasu existoval iŽurnál, protože se podařilo najít dost energie a vize rychle do internetu vletět. Televize, jelikož hrabe miliony diváků denně a je u nich doma, má tendenci podceňovat význam nového informačního toku, pořád má diváků miliony, to není pouze reakce v ČT, tak donedávna uvažovaly i stanice v západní Evropě nebo u nás Nova. Internet se bral jako doplněk. Proti tomu je potřeba ideově hodně pracovat, přesvědčovat lidi. Pokud na internetu zaspíme i v roce 2008, už to bude zlé. ČT měla být jedním z lídrů na tomto trhu. Ona sice je, co se týče webu celé České televize, ale web Dobrého rána nebo vůbec kanálu ČT24 neodpovídá síle a postavení podniku.

Zvlášť potom, co Zdeněk Šámal odejde na protější kopec, je třeba nezaváhat. Nova do internetu investuje desítky milionů, a také my se musíme snažit. Chce to mladé dravé lidi, co rozumějí internetové komunitě a dovedou ji přitáhnout.

Kdy a v jakém rozsahu zprovozníte chystaná studia v Burzovním paláci a v Poslanecké sněmovně?
Smlouva s burzou je připravená, stačí jen, aby prošla celým schvalovacím kolečkem v ČT. Čekáme, že by se on-line propojení mohlo začít využívat od ledna 2008. Podobné je to i v případě Poslanecké sněmovny. Obě pracoviště zkvalitní výrobu a přenos zpráv. Hodně si od nich slibujeme už jen proto, že živé dopoledne na ČT24 by mělo mít burzovní zprávy, stejně jako relace večerní.