Pouze jedno procento z dotázaných lidí u nás má povědomost o existenci některého z Bruselem chráněných označení potravin a původních výrobních postupů – tedy v Evropě chráněných ryze českých produktů.
Po nápovědě si na význam modro- nebo červenožlutého kulatého loga na etiketách vzpomněl aspoň každý desátý respondent.
Zmíněná chabá znalost se týká označení, jakými se prezentují třeba Třeboňský kapr, Olomoucké tvarůžky nebo České pivo, které garantuje domácím i zahraničním spotřebitelům zdejší původ piva, tradiční suroviny a technologii. Výsledky šetření zveřejnila včera Potravinářská komora.
Nedostatkové zboží? Třetinková plzeň v regálech obchodů stále chybí |
Pivovary přitom do získání označení České pivo, kontrol dodržování kvality i následné propagace na veřejnosti investují miliony. Další obrovské sumy, konkrétně 50 milionů na tříleté období, dává Potravinářská komora s pomocí evropské dotace do reklamy na chráněná označení obecně i zčásti cíleně na České pivo.
„Většina z oslovených zná chráněná označení z etiket výrobků. Částečně třeba z televize,“ komentuje výsledky průzkumu ředitel pro programování a strategii Potravinářské komory Miroslav Koberna.
Projekt dobrý, zájem malý
Za dobu osmi let, kdy lze označení České pivo u nás používat, využilo této možnosti pouze 17 průmyslových pivovarů ze 48 existujících. Další přibývají pomalu.
Pro pivovary znamená značka České pivo náklady, které se jim formou vyššího prodeje logem označených piv zatím nevrací.
Specifické podmínky pro udělení chráněného označení České pivo, které před deseti lety naformuloval Výzkumný ústav pivovarský a sladařský společně se svazem pivovarů a jež schválila Evropská komise, přesně stanovují minimální podíl sladu a chmele, způsob vaření i senzorické vlastnosti výsledného piva tak, aby odpovídaly tradičním parametrům na území Česka.
Nekopírují starý způsob vaření úplně ze 100 procent, ale přesto část pivovarů se do podmínek nevejde.
„Je to o kontrole jakosti piva. A některé pivovary o kontrolu jakosti nestojí,“ říká vydavatel magazínu Pivo, Bier & Ale Pavel Borowiec. Jiné o schválení Českého piva ani neusilují, vložená investice se jim nevyplatí.
Pivovarští doufají, že se jim postupně podaří dostat význam označení víc do povědomí veřejnosti.
Pro velké i menší pivovary
Platí to hlavně pro Plzeňský Prazdroj, který logo využívá především pro značku Gambrinus. Ta do loňských reklam na zviditelnění svého zapojení do projektu České pivo investovala 15 milionů korun.
Aktivně využívá označení třeba i Bernard, Krušovice ze skupiny Heineken, Protivín ze skupiny Pivovary Lobkowicz nebo řada menších průmyslových pivovarů.
Některé z nich už ale na logo příliš nespoléhají. „Naše zlepšené prodeje nesouvisejí s používáním chráněného zeměpisného označení České pivo. Výstav by nám rostl i tak. Myslím, že lidé většinou vůbec nevědí, o co jde,“ říká šéf Primátora Josef Hlavatý.
Pro mnohé výrobce tak má označení význam spíš při prezentaci v zahraničí, tedy při exportu. Toho využívá i Budějovický Budvar, který místo Českého piva uvádí označení Českobudějovické pivo. V konkurenci s americkou značkou Budweiser to zákazníkům českého národního podniku garantuje skutečně místní původ.
Někteří pivovarníci poukazují i na logickou věc – jestliže logo České pivo garantuje náročnější způsob vaření, a tedy i kvalitnější produkt, mělo by takové pivo být i dražší než ta ostatní, která logo na etiketě nemají. I tak by se mohly vyšší náklady pivovarům vracet.
Jenže to je pro pivovarníky spíš sen. Řetězce a silná konkurence nedovolí pivo zdražit, přestože u nás patří k nejlevnějším v Evropě a stojí leckdy méně než obyčejná ochucená voda.
